Box Is My Life; J.M.✔️

53.

Palmer McCann:

,,Nemyslím si, že je Jaxon ten pravý." Pronesla Zara, když jsem sklízela nádobí do myčky, za pár minut pojedu pro Nicha.  Narovnala jsem páteř, nelibil se mi tento druh rozhovoru. ,,Jak to myslíš?" Myslela jsem si, že se jí líbí. ,,Měla jsem pocit, že se k sobě máte dobře." Dodala jsem ihned a přisedla si ke stolu naproti ní. ,,Asi nejsem na takové chlapi jako je on." Zara vypadala provinile, neměla důvod. ,,Neviň se, Promluv si s ním a nějak šetrně mu to vysvětli." Chránila jsem oba dva před katastrofou, měla jsem pocit, že to Jaxona stáhne na dno.

*
Vešla jsem do budovy školky s úsměvem na rtech, práce mi vyšla, schrabu peníze dohromady a najdu nám nějaký krásný byteček.  Snad se blízkalo na lepší časy.

,,Dobrý den, přišla jsem si pro Nicholase McCanna. " promluvila na dívku, která vypadala těsně po škole.  Přikývla a rozešla se do třídy, starší učitelka, která ráno odemně přebírala Nicha mi vešla do cesty, dělo se něco?

,,Dobrý den, Vašeho syna si vyzvedl již jeho otec, Asi před hodinou. " podívala se na mě s nervózním pohledem, nikdo nevěděl, že jsme od sebe. Falešně jsem se hodila do klidu a odešla z budovy.

Opět jsem měla slzy na krajíčku, proč mi tohle Jason dělá? Zkontrolovala jsem mobil, jestli mi něco nenapsal, ale ne. Když jsem se objevila na sedadle pro řidiče, tak slzy šly proudem dolů. Vytočila jsem číslo na něj, několikrát, ale nebral mi to. Pro změnu jsem stlačila Zařino číslo.

,,Ano zlato? Co se děje?" Ohlásila se hned. Nedokázala jsem potlačit pláč: ,,Jason vyzvedl ze školky Nicholase, před hodinou." Vzlykala jsem a snažila se uspořádat myšlenky.  ,,Cože udělal?! Dal ti o tom alespoň vědět?" -  ,,Nedal." Prstama jsem stírala slzy.  ,,Neplač, volala jsi mu?" Její hlas byl konejšivý: ,,Ano, ale nebere to." Na druhé straně se ozval povzdech. ,,Přijeď domů, zavolám mu já." Chtěla jsem protestovat, že pojedu do vily a vezmu si zpět své dítě, ale nemohla jsem ho vidět po tak krátké době.

Nasměrovala jsem auto k Zaře domů, kde jsem sesypala jako domeček z karet.

,,Poslouchej! Chci vědět, kde je Nicholas!" Křikla na někoho do telefonu, když jsem vešla do bytu a sjela po dveřích na zem, slyšela jsem to. ,,Nezajímá mě, že je to tvůj syn. Palm byla vystrašená a ty ani nedokážeš napsat blbou zprávu, že ho máš u sebe a přivedeš ho v tolik a tolik?" Její hlas byl rozlobený. Už se Jason dozvěděl kde s Nichem přebýváme, to abych změnila lokalizaci co nejdříve.  ,,Fajn, za půl hodiny jsem tam. Opovaž se zmizet!" Třískla mobilem o desku stolu a našla mě stále na zemi.

,,Ach ne, zlato. Netrap se kvůli němu." Neustále mi tolik věcí šrotuje hlavou. Zvedla jsem se: ,,Půjdu s tebou!" Můj hlas byl naplněn vážností.  ,,To v žádném případě, nechci aby jsi ho viděla." Byla jsem neodbytná.

Nasedly jsme nakonec do jejího vozu, protože trvala na tom, že bude řídit. Sjela z hlavní silnice směrem k fotbalovému hřišti, vykulila jsem oči, proč by ho Jason bral sem? 

Zastavila vedle šedého lotusu a vystoupila. Když se objevila vysoká forma Jasona po boku s naším malým synem, mohla jsem v úlevě vydechnout, vystoupila jsem a šla na půl cesty k Nichovi, objala jsem ho a natlačila co nejvíc k sobě. Zara házela pohledem dýky na Jasona, nestarala jsem se o něj, jindy by mě toto setkání zlomilo, ale teď ne. Viděla jsem Nicholase v pořádku a zdravého.  Slzy se znovu dostaly do mých očí, dnes už asi po třetí.  ,,Mami, to bylo super s tátou jsme kopali do brány a běhaly po hřišti, chci hrát fotbal, prosím Mami!" Skákal radostí okolo mě, nemohla jsem mu zatrhnout věc, která ho bavila.  ,,Můžeš Nichu. " pohladila jsem ho po vlasech a chystala se jít  s ním zpět k autu, ale Nicho se rozeběhl k Jasonovi, který před ním klekl na jedno koleno, dal mu pusu a něco si řekli, něco co jsem nezachytila, ale oba jejich stejné pohledy se usadily na mě.

*

,,Nicho, příště tohle s tátou nedělejte ano? Měla jsem strach." Řekla jsem, když jsem umývala Nicholasovi vlasy.  ,,Dobře mami, ale stejně to bylo skvělý, táta je nejlepší a říkal, že se mu po nás moc stýská." Polil mě studený pot, tolika bolesti do mého srdce, potřebovala jsem nějaké odreagování, ale když jste máma a pracující žena, není na to čas.

Jason McCann

,,Dala mi kopačky." Zaskuhral mi do telefonu můj mladší bratr. ,,Je to zrzka, falešná co bys čekal?" Ironie se stala mým dením pořádkem. 

Ještě chvíli jsme spolu komunikovali, než musel jít.

Vytáhl jsem hrnek a udělal si do něj pořádně silnou kávu, jakmile jsem včera zahlédl Palmer v těch černých šatech, musel jsem se hodně držet, abych jí nezatáhl na zadní sedačky mého auťáku.  Tak kurva moc mi chyběla, sex jsem neměl přes týden.

To s Kyllie byl posranej úlet, zatáhla mě do kabinky na hajzlech po tréninku, ani nevím proč jsem se nechal ovládnout.  Vždycky jsem si říkal, že bude lepší, když jí pošlu do jiné země, ale ani to nevycházelo. Opět mi ta kurva posrala život a za tohle se jí pěkně pomstim.

S hrnkem kávy jsem se usadil na terase, konec teplého léta mě hladil po tváři. Co si počnu v tak obrovském bytě úplně sám.