Box Is My Life; J.M.✔️

59.

Palmer McCann:

Rodinný výlet jsme si užili jako skutečná rodina, kterou jsme vlastně i byli.

,,Mami, cukrovou vatu!" Vypískla Sofie, když za ruku kráčela vedle mě po nějakém zábavním centru.

Jason před malou chvílí byl někam zatažen Nicholasem, pravděpodobně na nějakou atrakci. Zavedla jsem Sofii ke stánku, který byl ověšen plastovými kbelíky, sáčkami plněné cukrovou vatou a barevnými balónky, aby přitáhly spoustu pozornosti.

Koupila jsem dvě špejle naducané, barevné vaty, jednu jsem podala Sofii a druhou svírala v pravé ruce pro Nicha. Také jsem byla pečlivě připravená s vlhčenými ubrousky, které Sofia dříve nebo později využije. Sklopila jsem na ní svůj zrak za chůze k autodráze, vzhlédla a se zalepenou pusou se na mě culila, v levé ruce držela kus lepkavé vaty. Já osobně cukrovou vatu nemusím, většinou jsem pouze zalepená a nic z toho.

O pár minut později se k nám konečně připojili kluci. Drželi úsměvy, zářili štěstím. Dala jsem Nichovi vatu, zazubil se a spokojeně strkal do úst lepkavou hmotu.

Vytáhla jsem mezitím z kabelky vlhčené ubrousky, když jsme se usadili na lavičce se stolem.

Chtěla jsem Sofii otřít ústa, ale ta zděšeně vykřikla a běžela k Jasonovi, který si jí vysadil na klín. ,,Maminka ti jenom očistí pusinku, nic to není." Usmál se na ní hřejivě a převzal si odemně ubrousek. Chvíli hleděla na bílou látku v Jasonové ruce než váhavě přikývla.

Očistil jí pusu a my se mohli dál bavit.

Když nás začali otravovat novináři a podobní lidé, vzdali jsme rodinné odpoledne.

V autě jsme si pouštěli hudbu a zpívali si. ,,Objednáme si k obědu pizzu?" Zeptal se zezádu Nicholas.

Vyměnila jsem si pohled s Jasonem, který se usmíval od ucha k uchu a otočila se do nepohodlné pozice, abych viděla na své dvě děti.

Sofiina hlava klesla dolů, měla zavřené oči, takže jsem usoudila, že usnula. ,,Můžeme si objednat, vymysli si jakou chceš." Mrkla jsem na něho a lehce s konečky prstů dotkla Sofiiny tváře a odhrnula pár pramínků v obličeji.

Zpět jsem se otočila. ,,Spí." Řekla jsem s úsměvem a ztišila rádio. ,,ta byla zrovna dobrá!" Vypískl Nicho.

,,Jo a málem bych zapomněl, přijede dnes máma." Řekl mým směrem a dále se věnoval silnici před sebou. Přikývla jsem.

****

Otevřela jsem krabici od pizzy a nandala pár kousků Nicholasovi na talíř a postavila na desku stolu před něj.

Sofia si dala také kousek pizzy a Jason také. Jen já nějak neměla hlad. Dělalo se mi zle a byla jsem příliš unavená.

,,Půjdu si na chvíli lehnout, než přijde Pattie." Řekla jsem Jasonovi, který mi sřelil starostlivý pohled.

Vyšlapala jsem pevné schodiště než jsem narazila do ložnice. Můj zrak zaznamenal jen onu královskou postel, která udělá mému žaludku dobře, vše ostatní vybledlo do pozadí, když jsem obličejem napřed padala do měkkých polštářů.

Nebtěžovala jsem se svlékáním mých kalhot a nebo snad s přikrejváním, hned jsem usnula.

Jason McCann:

S dětmi jsme dojedli pizzu a zapnuli si nějakou pohádku, kterou jsme viděli snad milionkrát s Nichem, když byl mladší, nesnášel jsem jí natolik, že jsem vyhodil ze své hlavy název.

Usadil jsem se doprostřed pohovky s dětmi po obouch stranách, pohodlněji jsem opřel záda o opěrku na což si Sofia položila bok hlavy na mou hruď, Nicholas se pro změnu stranou těla opřel, nadzvedl jsem paži a obtočil jí kolem něj, to stejné u Sofie, kterou jsem hladil po vláskách, které byli totožné s Palmeřinou barvou, miloval jsem je.

Pohádka běžela a Palmer byla stále nahoře, měl jsem podivný pocit, že mi něco tají a nebo je pouze nemocná, nevím. Za pár dní mě čeká zápas a potom zasloužená rodinná dovolená.  Přemýšlel jsem, kam svou rodinu vezmu, kde by se tak Palm líbilo?

Odhodil jsem hlavu za sebe a zavřel oči, Nichovo tělo proti mému také změkklo, jen Sofie byla zabraná do pohádky.

****

Rychle jsem rozlepil oční víčka, když se domem ozíval hlasitý zvonek,  nenáviděl jsem, když mě někdo budil, ale došlo mi kdo by to tak asi mohl být.

Sklonil jsem pohled na své dvě spící děti a hrající pohádku před námi, než jsem vstal opatrně, abych je nevzbudil. Teď leželi hlavami k sobě, s úsměvem jsem spěchal ke dveřím, kde jsem spatřil mamku.

Měla nasazený úsměv od ucha k uchu a ihned mě objala.

Propustila mě a vstoupila do mého domu, v půli schodiště stála Palm v džínách a tričku, vlasy projela rukou a snažila se je uhladit přesto její obličej byl bledý.

Přívětivě se usmála a sešla zbývající schodiště.

,,Ahoj Pattie. " usmály se na sebe a krátce se objaly.

,,Panejo, jsi nějaká bledá, je ti dobře?" Zeptala se mamka starostlivě.

S úsměvem jsem Pokroutil hlavou a šel se podívat na děti. Obě spokojeně spali a ani zvonek s příchodem babičky je neprobudil.

,,Kde jsou moji broučci?" Zaslechl jsem za sebou mamky laskavý hlas, otočil jsem se a rukou naznačil k sobě, přišla s úsměvem na rtech a podívala se dolů.  ,,To je roztomilé." Zazubila se a vytáhla z kabelky cosi sladkého. Palm se lehce zamračila: ,,Nemusí  mít velký přísun cukru, budou blbnout. " okomentovala to na což jsme se zasmály.