Box Is My Life; J.M.✔️

60.

Palmer McCann:

,,Pyžama máš přichystané v jejich pokojích na posteli, večeři navařenou. Stačí jenom pustit pohádky a nejpozději v devět uložit do postele," Zapřemýšlela jsem co dodat k hlídání mých dětí ,,Jo a pokud budou chtít, přečti jim pohádku." Popadla jsem dětskou knihu, která se válela na nočním stolku Nicha.

,,Dobře, dobře. Hlavně nestresuj." Uchechtl se Ryan a převzal si odemně obrázkovou knížku a ihned jí otevřel.

Jak má být člověk v klidu, když nechává své děti na pospas, staršímu sourozenci.

Udeřila jsem mu rameno: ,,To poznáš až budeš mít své děti." Ušklíbla jsem se. Pouze se uchechtl a zaujatě listoval obrázkovou knížkou pro děti. 

Vyšli jsme oba dva z dětského pokoje. Já zamířila do ložnice a Ryan dolů za Nichem a Sofii.

Na podlaze stály dva kufry, které byly naplněny oblečením na naší brzkou rodinnou dovolenou.

Nemohla jsem se dočkat.

Přetáhla jsem mikinu i s trikem přes hlavu a stáhla kraťasy, následně jsem vstoupila do koupelny a sprchového koutu.

S květinovým parfémem jsem vystoupila z koupelny a oblékla se do neformálních šatů a silonek, přidala jsem tenisky a jednoduché líčení.

Popadla visačku, abych se prodrala skrz lidi a vyrazila po schodech dolů.

Rozloučila jsem se s dětmi a nasedla do předem přivolaného taxíku, aby mě odvezl do fight arény.

*

Když jsem dorazila do vstupu pro vip lidí, tak jsem se cítila jako někdo nový a jiný.

Z tribuny jsem shlížela dolů na svého manžela a cítila jsem se pyšně, tolik věcí které jsme spolu zažili a hlavně překonali. 

Vypomohli jsme si tehdy se zlomenými srdíčky, říkám si, že co kdybych se tenkrát v tom centru nerozešla s Eliotem a nešla pak pěšky domů, nepoznala bych Jasona a nebyla bych u něho doma.

Tolik překážek, které nám život přihodil pod nohy a my to všechno společně zvládli.

*

Po zápase jsme jeli soukromím autem do jednoho motýlku, nechtěli jsme na sebe strhávat příliš velkou pozornost a tak jsme se ihned uzavřeli v našem jednoduchém pokoji, nechtěli jsme se tu zdržovat celou noc, ale potřebovali jsme chvilku sami pro sebe.

Jason mě vyzdvihl do náruče a překročil semnou práh do místnosti.

Pokoj se skládal z dvojlůžkové postele, konferenčním stolkem a oddělenou místnosti na toaletu a sprchu, žádný luxus, ale i přesto všechno jsem se cítila jako obalená v bavlnce.

,,Nad čím přemýšlíš, krásná vílo." Usmál se když mě pokládal na podlahu před postelí.  Usmála jsem se na zpět: ,,nad tím jaké štěstí vlastně mám," pohladil mé vlasy.

,,Jsem rád, že Vás všechny mám, miluju tě každým nervem v mém těle a moje duše patří jenom tobě."

S posledními slovy mě políbil.

Tohle bylo to štěstí, které jsem vždycky tak moc chtělo a něco v co jsem doufala jako malá holka.

Tohle byla ta pravá láska.

KONEC

Děkuju za čtení a vaši aktivitu na tomto příběhu, doufám že se setkáme i nad dalšími příběhy.

Především se chci omluvit za to jakou spoustu času mi trvá napsat další kapitoly, necítím se teďka zrovna dvakrát nejlíp, jelikož jsem si myslela, že se mohu spolehnout na blízké lidi.. říkala jsem jim kamarádi, ale ve skutečnosti to jsou jenom známí.

Doufám, že si užíváte prázdniny a že výzo bylo co nejpěknější, do jaké třídy půjdete po prázdninách?

(Zkuste hádat do, které půjdu já😂)

Také se chci omluvit za gramatické chyby, ale velkou část příběhu jsem psala na mobilu což udělá své.

8. 7. 2022