Box Is My Life; J.M.✔️

29.

Jason McCann

Mlátil jsem do Freda jako smyslu zbavený, má mysl se stále točila kolem nenarozeného dítěte, které nosila Palmer. Nechápal jsem proč by to malé a nenarozené chtěla zabít. Nevěděl jsem co bych měl víc udělat.

,,Dost! Jasone Dost!"  Vykřikl trenér a odtrhl mě od mého společníka.

Zrak se mi rozmlžil, zamrkal jsem a  uviděl Freda na zemi, smál se. Klekl jsem si: ,,dobrý brácho?" Přikývl. Natáhl jsem ruku a vytáhl ho na nohy.

Viděl jsem rudě, měl jsem vztek na Palmer, že měla takovou moc jak mi ublížit, byl jsem nahraný.

,,Hoši jsem spokojený, dnešní trénink je u konce." Pronesl Hunter a zmizel z haly.

Vylezl jsem z ringu a natáhl se po ručníku, otřel jsem kapičky potu z čela.

,,Co tě tak vytočilo?" Smál se mi. ,,Palmer." Pokrčil jsem rameny, s Fredem jsme si říkali všechno i to, že je vezl domů a co si tam říkali. ,,Co provedla?" Zasmál se a přihl si z lahve, kterou obvykle používal na cvičení.  ,,Chce mě připravit o dítě," spustil jsem nedbale, byl jsem stále naštvaný a také se napil svého pití. Fredo ztuhl: ,,Ty jsi táta?" Proč musel vypadat tak kurevsky překvapeně?

Přikývl jsem ačkoliv jsem si nemohl být jistý.

,,Ty kráso." Tleskl rukama o sebe: ,,to zapijeme brácho."

Mračil jsem se. 

Povytáhl obočí a jeho stále obvázaná ruka bandáží se střetla s mým ramenem.  ,,Ona to nechce, Chce si to nechat vzít prostě a úplně zbytečně." Sklonil jsem hlavu do dlaní, byla mladá.  ,,Jasone, kolik jí vlastně je?" Jeho pohled vypadal starostlivě což mě pobavilo, ale nemohl jsem se smát. ,,Tuším, že sedmnáct." Zvedl jsem se z lavičky a začal skládat své věci, které momentálně nepotřebuji. ,,Tak vidíš, chodí ještě do školy a určitě má i své plány. Tohle po ní chtít nemůžeš." Přetáhl jsem popruh tašky přes rameno frustrován situací.  ,,Pojď, potřebuju sprchu." Rozmáchl jsem se a plácl ho po rameni. ,,ale přeci jenom, pokud jí dáš dobrý důvod," pronesl když jsme kráčeli do šaten, vždy se snažil uvézt na pravou míru všechna fakta.  ,,Může odnosit dítě a chodit do školy, prostor a peníze jí dám, však já bych se o to málo s radostí postaral."  Zaskřehotal jsem, snažil  jsem se svůj hlas držet.

,,Tak víš Co?" Řekl záludně s úšklebkem, zasmál jsem se tomu chování a schodil tašku, vylovil jsem sprchový gel a čistý ručník a svlékl šortky pod, kterými jsem byl na ostro, nestydím se za svou nahotu a soudě podle ostatních se také nestydí. Fredo se také vyslékl, když jsem mířil ke sprchám.  ,,Řekni to její rodině." Vstoupil jsem pod proud vody, tohle bylo zlé, ale pokud by to znamenalo ochranu mého dítěte. Tak jdu do toho.

,,To zní dobře." Ušklíbl jsem se na něho a vymáčkl si na ruku gel.

***

,,Dobrý den, paní Baldwin." Řekl jsem trochu nejistě, protože jsem jí nikdy předtím neviděl. Přikývla mi A usmála se: ,,Dobrý den, pane McCann." Její úsměv působil falešně. ,,Můžu dál?" Vytáhl jsem obočí. Přikývla.

Bylo okolo dopoledních hodin, takže Palmer musela být ve škole.

Dovedla mě do oblasti kuchyně, kde mě usadila ke stolu. Uvařila mi hrnek kávy a posadila se předemně.

,,Mluvila s vámi Palm?" Nadhodil jsem, absolutně jsem nevěděl co bych měl říkat. Zakroutila hlavou: ,,měla by? Stalo se něco?" Její hlas byl vysoký. Ironicky jsem se zasmál: ,,Ano, je těhotná, semnou. Copak se nezmínila?" Bránil jsem se úšklebku. Její matka šokovaně zalápala po dechu, oči vytřeštěné a já se bál, že každou chvíli upadne do šoku. ,,Abych pokračoval a vysvětlil mou návštěvu. Jsem ochoten Palm podporovat finančně, dokonce si jí k sobě i nastěhovat. Nemusí vychovávat dítě, po porodu může chodit do školy a já se budu starat." Informoval jsem, její výraz na chvíli polevil: ,,proč mi to říkáte?" Chtělo se mi smát: ,,protože Palm si chce to dítě vzít." Zpřísnila výraz: ,,naše víra nedovoluje potraty. Takže si s Palm promluvím, dejte mi na sebe číslo." Povolil jsem mírný úsměv a napsal na kus papíru mé telefonní číslo.

Poté mě šla vyprovodit ven, potřebovala chvilku sama pro sebe, věděla vše co jsem chtěl, aby věděla na zhodnocení situace.

Uvidíme.