Box Is My Life; J.M.✔️

23.

Palmer Baldwin

Nejistými kroky jsem šla vstříc mému těžce balancujícímu bratrovi, snažila jsem se oči držet pouze na Ryanovi a ani o centimetr dál. 

,,Koukám, že jsou z vás opět kámoši." Zašklebila jsem se, ale nebyla si dostatečně jistá svou odvahou mluvit zřetelně na hlas. Ryan sebou škubl a padal mým směrem, snažila jsem se ho zachytit, ale byl na mou váhu příliš těžký, alespoň tvrdě nedopadl. Jason byl společně s tou holkou u nás a podepřel Ryana. 

,,Fredo." Zakřičel do tmy. Ozvalo se tiché zasténání a vylezl muž snědší pleti, zapínající svůj poklopec, svraštila jsem nos při představě co dělal kdesi v křoví. Muž jménem Fredo popadl Ryana po volném boku a vedli ho okolo baráku k autu. Šla jsem za nimi s tou Jasonovou holkou v patách, nechtěla jsem s ní mluvit. 

,,Ahoj, jsem Gwen." Usmála se za chůze, nebyla opilá. ,,Palmer." Věnovala jsem jí rychlí polo úsměv, který byl jasně falešný. ,,Mohla bych řídit, pokud chceš, vypadáš mladě." Snažila se být milá a nebo jenom vtíravá, chtěla jsem jí hrubě odseknout, ale když jsem viděla bezmocného Ryana vykašlala jsem se na ní a její přítomnost. Přispěchala jsem k němu a ignorovala naprosto Jasonovi pohledy, nahmatala jsem v kapse kalhot klíčky a odemkla centrálním klíčem. ,,Palm, nemáš tak dlouho řidičák, nech mě řídit." Nachomýtl se Jason. Stále jsem si nebyla jistá jak na něho reagovat, moje tělo mě zradilo vždy, když byl poblíž, je přímo navrženým nebezpečím pro ženy, jeho úsměv vás nutí k podlomení kolenou a jeho řeč těla je sebejistá a naprosto uchvacující, jenomže pak jsem spadla tvrdě na zem a urovnala si myšlenky jako kdybych se schladila studenou vodou. ,,Jasey, ty jsi pil." zazubila se na něho Gwen. Protočila jsem nenápadně oči a strčila Ryana na zadní sedadla jeho vozu. Chystala jsem se obejít auto, ale to se mi nesměl do cesty postavit on. ,,Gwen ho odveze, dej sem klíčky." Přikázal mi. Zamračila jsem se, na ní jsem nechtěla být hnusná, ale na něho budu. ,,Ne, nebudeš mi poroučet." Odsekla jsem a s nervami velikostí mrakodrapu, jsem ho obešla. Něčí paže se obmotali kolem mých boků a vyzvedli mě do vzduchu, vrátili zpět na zem před Jasona, to ten Fredo mě chytl. ,,Co si to dovolujete." Vyjela jsem, měla jsem toho vážně plné zuby. 

Jason chytl mé zápěstí a škubl s mou ruku do strany, v očích mi bodly slzy, jeho rychlé trhnutí způsobilo křupnutí  předloktí a ostrou bolest, která co nevidět pomine. ,,Promiň," Pohladil mou tvář, ale ucukla jsem. ,,Nech mě jít." bojovala jsem s rostoucím vzlykem v mém krku, nemohla jsem předevšemi. ,,Teď mě poslouchej." Sklonil se k mému uchu: ,,Gwen uloží tvého bratra do postele a ty pojedeš semnou, máme si toho hodně co vyjasňovat a opovaž se mít nějaké protesty, nebo to bude ještě bolet." Řekl výhružně a se zlostí v hlase, nahodil tvrdý pohled. Předala jsem klíče Gwen a modlila se, že se o mého bratra dobře postará. Jason zamumlal něco ve stylu hodná holka a vedl mě mlčky k jeho červenému sporťáku. Hodil po mě klíčky: ,,Budeš řídit, já pil." Pokrčil rameny a nasedl na místo spolujezdce, uvažovala jsem nad útěkem, třeba se mi povede to někam nabourat. Potopila jsem se na světlou koženou sedačku a otočila klíčkem v zapalování. Připoutala jsem se, Jason něco zamumlal, ale nevěnovala jsem mu pozornost. Snažila jsem se opatrně jet, jenomže to auto bylo rychlé a nebylo zvyklé na pomalé jízdy. 

,,Přidej trochu plynu." Nařídil, bála jsem se po tmě a téměř se žádnýma zkušenostma. ,,Přeřaď." Rozkazoval mi jako kdybych se to teprve učila. 

***

Zajela jsem na jeho dvůr a odpoutala se, pravděpodobně mě čekala cesta domů, ale to si zavolám taxíka. 

Vytáhl mě z auta což jsem nečekala a přirazil mě k autu. Vzduch mi vylezl z plic, byl příliš blízko, skoro jako o naší intimní noci, kdy byl ve mně, ale teď to bylo totéž s tím jedním malým rozdílem.  Tvář zabořil do záhybu mého krku a nasál vzduch, jeho dlaně svírali bolestivě mé boky a jeho silné tělo mě drželo u auta. 

,,Máš Gwen." Vykřikla jsem zděšeně. ,,Pojďme si promluvit." Navrhl s povytaženým obočím. ,,Hned pak tě pustím domů." Ujistil mě s protočením očí. Nakonec jsem se nechala ním táhnout do obrovského baráku ve, kterém bydlel. 

Usadila jsem se na barové stoličce a nedůvěřivě pozorovala Jasonovu postavu jak se sklání pro něco do ledničky, později se otočil a postavil přede mně krabici s multivitamínovým džusem, dodal dvě sklenice a naplnil obsahy obou. Napila jsem se což schladilo můj žár zevnitř. Jason se neposadil, stál naproti mě a zapíral se rukama. 

,,Gwen je dcerou tátového kamaráda, prakticky by se dalo říci, že jsme spolu vyrůstali." Přimhouřila jsem oči, ale nechala ho mluvit. ,,Nedávno přijela zpět domů za rodinou a pracuje tu jako ošetřovatelka v dětském domově, domlouváme se spolu na tom, že když tam budou mít nějaké nechtěné miminko, tak že si ho klidně vezmu." Přiznal, doufala jsem, že mluví pravdu a, že se jen nesnaží mi hrát na city, jeho zachování ve mě vzplanulo nadějí: ,,Spal jsi s ní?" Neubránila jsem se otázce, zasmál se a zakroutil hlavou, poté se nahl přes pult a stiskl pramínek mých vlasů: ,,miluju tvoje vlasy, nikoliv brunety." Svraštila jsem nos, Kyllie nebyla blond. Stroze jsem přikývla. ,,A za to jak jsem byl hnusný, nechtěl jsem." Tohle mi mělo pravděpodobně stačit jako omluva, ale nestačila: ,,Jsem příliš mladá, sám si to říkat." Seskočila jsem ze židle a mířila k východu, jenomže mě zachytl: ,,Prosím, nenechej mě bez tebe." Jeho úsměv byl lákavý, ale dnes jsem nehodlala podlehnout. 

Dal mi vědomý pohled než ustoupil o krok, v duchu jsem mu poděkovala za toleranci a vyběhla z jeho domu, zavolala jsem si taxi a nechala se zavést domu, kde si díky bohu nikdo nevšiml mé nepřítomnosti.