Box Is My Life; J.M.✔️

16.

Palmer Baldwin

Jela jsem s mamkou na menší nákup, z menšího nákupu vznikl nákup o třech taškách.  ,,Máme toho moc." Zachychotala jsem se: ,,nesměj se, jedna taška je pro Ryana a Jazmyn." Zabouchla jsem dveře od kufru: ,,proč pro ně?" Zeptala jsem se nechápavě: ,,Poprosila mě o to Jazzy, Ryanovi není dobře, ale je v práci a Jazzy by to nestihla nakoupit." Promluvila soucitně a společně jsme zasedly do auta.

Pustila jsem rádio a mamka vyjela z parkoviště supermarketu. V mých uších se roznesl známý hlas, Jason s nějakým moderátorem rádiové společnosti, chystala jsem se to přepnout, protože odpovídal na nějaké otázky, ale mamka mě zarazila: ,,to je Ryanův kamarád." Zaculila se na mě a já s falešným úsměvem přitakala.

Kdyby tak věděla, že jsem strávila s ním nějakou chvilku, že jsem byla u něho doma  a jeho manželka po mě vrhla sklenici vína, nejspíše by mě zadusila i moje vlastní matka dává si na mě opravdu velký pozor, když má čas. 

Auto zastavilo u krajnice, vzhlédla jsem a zjistila, že jsme před domem mého bratra. Jason zrovna odpovídal na další otázku.

,,A co rodina?"  Odpoutala jsem se: ,,Přál bych si dvě děti je úplně jedno co to bude, myslím si, že je mým posláním vychovat další malé McCanny." Zasmáli se.

Také jsem na své tváři vykouzlila úsměv. 

,,Palmer, na co čekáš." Zvyšila hlas mamka, když otevírala dveře od kufru, vyklouzla jsem ven a rychle si pospíšila k ní.  ,,Vezmi tuhle tašku." Ukázala na tmavě modrou tašku přes rameno a sama vzala nákupní tašku. Uchopila jsem to co jsem měla a hodila si tašku přes rameno.

Mamka zamkla auto a vydaly jsme se k hlavním dveřím, kde jsme vyhledali jejich zvonek.

Baldwin, McCann

Mamky ukazováček s perfektně nalakovaným nehtem na fialovo se objevil na tlačítku.

,,ano?" Ozvalo se ze sluchátka: ,,to jsme my Jazmyn." 

Mamka nás prostě nemohla představit. Ozvalo se tiché zachrčení a následné bzučení což nás pustilo dovnitř. Nastoupily jsme do výtahu a nechaly se vyvést do pátého patra.

,,Ahoj." Pozdravila jsem Jazzy s úsměvem: ,,Ahoj." Řekla i mamka, Jazzy nás také Pozdravila a ihned vtáhla do jejich útulného bytečku.

*

Jazmyn nám nabídla kávu, kterou jsme s mamkou nemohly odmítnout.

Mimo jiné se mi i ona zdála kapánek nemocně, ještě aby né, když to má i Ryan, ach Ryan a Mia, vybavil se mi obrázek uplakané Mii na zachodcích.

,,Slyšely jsme nějaký rozhovor tvého bráchy v rádiu." Usmála se mamka a upila si kávy, na Jazzyiém výraze se objevila podivná grimasa: ,,ano, já vím. Určitě se rozplýval nad tím jak miluje Kyllie." Pronesla stroze a protočila panenky. Tvrdě jsem držela smích na uzdě.  ,,Právěže řekl, že vše má být takové jaké je, nezněl že by se chtěl o ní nějak víc bavit." Ozvala se zas mamka. Jazzy vypadala šokovaně: ,,však jsem je nachytala u nich doma, přilezla za námi jenom v kalkotkách." I mamky výraz se objevil v šokovaný a já se málem zadusila kávou, nevím co to bylo za pocit, který mnou hlodal. 

Měla jsem na jazyku komentář na její plítvání vínem, ale zadupala jsem ho hluboko do sebe.

,,Je to prostě divná osoba, nemám jí vůbec ráda." Jazzy poteměl výraz, byla naštvaná už jen při zmíňce o ní: ,,Třeba si najde nějakou lepší." Řekla mamka a odložila hrneček. ,,Musím jít Už, pokud chceš Palmer, tak tu můžeš zůstat." Obrátila na mě zrak mamka: ,,ne to je Dobrý, nechám je v klidu, když jsou nemocný." Pousmála jsem se a také odložila hrneček.