Box Is My Life; J.M.✔️

18.

Palmer Baldwin

Ležela jsem na pohovce a pročítala si rozprostřené papíry předemnou, bylo jich celkem dost. Když jsem zjistila, že jsem doma sama, tak jsem využila situace a přestěhovala se do obývacího pokoje. 

První papír byl spíše úvodní, něco málo o Jasonové stránce, minulosti a vážných nemocí, které nikdy neprodělal. Další papír byl zaměřen na věci, které se týkají klienta- tedy mě, popisuje mou náplň toho co Jason očekává. 

Ve zkratce: dát mu zdravé dítě. 

Bylo zajímavé, že muž jako on si musel vytvářet formuláře k tomu, aby splodil potomka, taková věc by měla vzniknout z lásky a né z pouhého rozmaru. Nerozuměla jsem Jasonovému chování, rozhodně bych to do něho neřekla. 

Třetí papír byl dotazník: jestli jsem prodělala například spalničky, boreliózu zda máme v rodině jednu z určitých nemocí nebo jestli trpím alergií. 

Některé otázky zacházely přímo do soukromí, jako třeba kolik sexuálních partnerů jsem měla,jestli jsem byla někdy předtím těhotná. Dále mi byla doporučena lékařka a soukromá nemocnice v případě potížích při těhotenství. 

Kdyby tohle všechno Jason vyslovil a neměl to napsané na pár papírech, tak bych si myslela, že je velmi ochranářský a chápavý, jenže teď jsem doopravdy nevěděla co je zač. 

Uchopila jsem do rukou telefon a najela na jeho číslo, vyťukala jsem esemesku: Nejprve bych začala poznáním :) 

A také s věkem, rozhodně teď jsem na dítě neměla ani pomyšlení. 

Bouchli hlavní dveře, což bylo divné. Táta s mámou pracovali, rychle jsem schromáždila papíry a snažila se je před mým bratrem schovat. 

,,Co tu děláš?" Nervózně jsem se na něho usmála a doufala, že nic nepozná: ,,S Jazmyn jsme se pohádali." Vyfoukl frustrovaný dech a jeho oči se zaměřili na mé papíry, které jsem zoufale tlačila k hrudi: ,,Měl by jsi se za ní vrátit a promluvit si." Snažila jsem změnit jeho pohled, nadechl se a chvíli nic neříkal. ,,Co to vlastně máš v rukou? Nějaké úkoly?" Zeptal se s pozvednutým obočím, můj pohled sklouzl dolů a vzápětí k němu: ,,J-jo úkoly." Odfrkla jsem si a zase se falešně usmála: ,,Uka." Pousmál se natáhl ruku po mých papírech, to nevypadalo dobře: ,,Ne." Vypískla jsem, když mi je vytrhl z rukou a začetl se. Sakra. 

,,To si snad děláš prdel!" Vykřikl. ,,Ne, vysvětlím ti to." Na to nic neřekl, pouze roztrhal papíry a zmizel. 

Spadla jsem na kolena snažila se vše posbírat, tohle se nemělo stát. Obrátila jsem oči nad svou stupiditou.