3.

1.2K 30 0
                                    

Palmer Baldwin:

Včerejší zápas byl super, ale after párty se moc nevyvedla, vůbec mě to tam nebavilo, ale nechtěla jsem jít domů takovou dálku pěšky a jet taxíkem by bylo riskantní, takhle pozdě večer, vím že jsem asi moc pověrčivá, musela jsem jinými slovy čekat na mého bratra.

Přešla jsem ulici a ocitla se v obrovském centrál parku, milovala jsem procházky se sluchátky zabodnutnými v uších. Lépe jsem si mohla vytříbyt své myšlenky. 

Kopala jsem před sebou maličký kamínek s pohledem upřenym na něm, musela jsem vypadat jako člověk s depresí. Pár lidí mi věnovalo zvláštní pohledy, takže jsem to pro jistotu otočila a chystala se jít zpět domů.

Cesta byla stejná, veškeré prostředí se stále opakovalo, nic nového. Došla jsem k brance našeho domu a vytáhla sluchátka z uší, zatlačila jsem do dveří  a vklouzla dovnitř, vyzula jsem se z bot a zamířila do kuchyně od kud se linula tichá hudba. Později jsem rozpoznala tichou melodii; Slova zněla jednoduše Kdyby všichni králové měli své královny na trůnu
Otevřeli bychom šampaňské a připili na zdraví
Všem královnám, které bojují samy
Zlato, netančíš sama. (Poznámka autora; přeložila jsem to do cz, bcs dost lidí anglicky neumí a je to český příběh)  

Matka stála k mému tělu zády a s vařečkou v levé ruce se pohupovala do rytmu hudby, neubránila jsem se rozšířenému úsměvu. Odkašlala jsem si čímž se matka prudce otočila a v očích jí blikalo ztrapnění. ,,V pořádku," pousmála jsem se v milém gestu, matka přikývla: ,,byla jsi na tréninku?" Zazubila se: ,,ne, dnes ne. Až zítra mám lekci." Odvětila jsem a odešla pryč z místnosti, nesnášela jsem, když se mě někdo vyptával.

Box Is My Life; J.M.✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat