Box Is My Life; J.M.✔️

36.

Palmer Baldwin

O měsíc později:

Měla jsem už mírnou vybouleninu, takže jsem si pro jistotu brala na sebe volnější oblečení, aby lidé ve škole nic nespozorovali. Celý měsíc bydlím u Jasona a je to nad mé očekávání příliš dobré. Opravdu hezky se o nás stará.

Dorazila jsem s Ryanem po boku "domů", dům byl zahalen v teplém vzduchu což mým studeným rukou vyhovovalo. ,,Dáš si něco?" Ujala jsem se obsluhy jako hostitelka. ,,Kafe." Uchechtl se, přikývla jsem a odložila svůj teplý kabát na věšák.

Když jsem zapínala rychlovarnou konvici, zaznamenala jsem ženský pronikavý vzdech, následovaný dalšíma.

Ztuhla jsem v pohybu, dlaň přitiskla ochraně k bříšku a namířila si to do obývacího pokoje za Ryanem, vlastně jsme neměli s Jasonem nějaký pouto, nesnažili jsme se ani jeden, takže mi to mohlo být jedno, ale nosila jsem jeho dítě a to mi drásalo srdce.

Ryan vyskočil na nohy.

Jason McCann

Dělal jsem výpady, když se ozvaly další vzdechy, neubránil jsem se smíchu. Nedokázal jsem se přestat smát od té doby, kdy zamnou přišla Gwen s Fredem táhnoucím za ruku, a poprosila mě zda by mohla využít jeden z mých hostinských pokojů na sex. Prý to u nich doma nešlo, Gwen měla doma rodiče a Fredo přítelkyni. Nechápal jsem proč měl důvod podvádět, ale nebyla to má věc. Musí si to později vyčistit, Gwen znám od malinka, je to taková má druhá sestra, sice s divnými požadavky ale co už.

Vešel jsem ze zahrady do domu a spatřil tam totálně zděšenou Palmer s Ryanem. Musel jsem se uchechtnout, ale když jsem je uviděl ihned mi sklaplo.

,,Když t-ty jsi t-tady, tak k-kdo je tam?" Vykoktala ze sebe Palmer: ,,Gwen a Fredo." Pokrčil jsem rameny. Ryan mi střelil úlevný přesto chápající pohled a usadil se na pohovku.

Palmer zamířila do kuchyně a já následoval její kroky, abych jí trochu uklidnil. ,,Ahoj, jak bylo ve škole." Pousmál jsem se a vytáhl jsem z lednice lahev neperlivé vody. ,,Ahoj," pousmála se úlevně a zalila si čaj a kávu. ,,Docela dobrý," otočila se ke mně, natáhl jsem se po ní a objal jí. Měl jsem potřebu se tulit, chtěl jsem zahrnovat Palm něhou a láskou.

,,Zítra jdu na gynekologii, dozvím se pohlaví miminka. Půjdeš semnou?" Pousmála se zvědavě a vzala dva hrnky. ,,Mile rád." Letmo jsem se dotkl jejího bříška.

***

Po tréninku jsem si skočil dát rychlou sprchu a převlékl se do civilního oblečení, které se skládalo z černých vansek, černých džín s díry na kolenou, bílého trička a černé přiléhavé mikiny přes hlavu.

Štramák.

V zrcadle jsem projel rukou svůj rozcuch a zmizel ze šaten.

Táhnul jsem se pomalou chůzí ven z budovy a směrem k mému autu, byl jsem po dnešní dávce boxu zcela vyčerpaný. Dozvěděl jsem se, že pokračuji za týden v dalším boji, který je o titul.  Bohužel to bude trvat minimálně měsíc, nebo spíš záleží na tom jak moc dobrý budu a kolik toho vydržím.

Potom co jsem hodil tašku do kufru jsem se objevil na sedadle řidiče a namířila si to ke škole na, kterou chodí Palmer. Cestou jsem si poklepával prsty o volant a přemýšlel, měl jsem hlodající pocit nervozity, bál jsem se o miminko a jeho zdraví. Nebo snad o Palmer jak je na tom ve škole se spolužáky, časem se to na ní ukáže a lidé budou víc podezřívavý, vlastně se musím zeptat jak je na tom s tělocvikem.

Zaparkoval jsem na rozlehlém parkovišti, přeplněném krabicemi na kolečkách po obyčejná auta až pár luxusních.

Ztišil jsem píseň v rádiu a pohodlnější se opřel o opěradlo, zavřel jsem oči a klidně dýchal.

Po nějaké té době se okolo vozu ozívaly hlasy lidí, pravděpodobně studenti. Rozevřel jsem oči z obav, že jsou to novináři, ale mýlil jsem se. Najednou vyšla Palmer z velkých dveří po boku se zrzavou dívkou, smály se a Palm působila více než spokojeně, projel mnou pocit viny vzal jsem jí veškerou teenagerskou podobu a zábavu. Byla příliš mladá na To, aby zakládala rodinu, teprve další rok bude dělat maturitu a já jí posral život. Abych pravdu řekl nelituji toho sexu ani miminka, ani toho že mi osud do cesty připletl Ryanovu sestru. Pouze a jedině lituji toho, když spatříme nějaké mladé lidi, kteří spolu blbnou v nočním klubu A nebo jen tak chodí po nocích k sobě domů a skvěle se baví, vždy lituji toho zraněného pohledu plného lítosti od Palmer.

Dveře spolujezdce se otevřeli, chlad z venčí napadl můj osobní prostor do doby než se Palmer posadila vedle mě a zavřela dveře. Na rtech jí stále zůstal jasný úsměv, také jsem se pousmál, ale stejně ve mě bylo tolik myšlenek.

Rozjel jsem se k všeobecné nemocnici, kde sídlí doktor Palmer.

*

,,Půjdeš semnou?" Zeptala se tiše Palm, když mi předávala do rukou její kabát a šálu, rozhodně jsem přikývl. Byl jsem pyšný na své budoucí dítě.

Sestřička zavolala Palmer dovnitř, následoval jsem jí.

,,Aa vy musíte být otec." Pousmála se postarší sestřička. Klidně jsem se pousmál a šel do ordinace kam mě vedla. Za stolem seděl muž ve středních letech a vypadal víc než unaveně možná znuděně.

Vzhlédl a na moment mu padla brada: ,,Vy jste Jason McCann, že?" Vykoktal nevěřícně: ,,Co vás k nám přivádí?" Promnul si čelo. Vypadal víc než překvapeně.  ,,Slečna Baldwin." Upozornila sestřička a doktor rychle přikývl.

Začali jsme s ultrazvukem, chvíli jen tak přejížděl po břiše a zíral do monitoru. Také jsem měl upnutý pohled na onen monitor, ale viděl jsem pouze černo.  Palmeřina ruka vyhledala tu mou než jemně stiskla, pochopil jsem oč žádala, o podporu.  Spojil jsem naše ruce a přitáhl pohled na svou budoucí maminku. Plaše se usmívala, zvedl jsem naše spojené ruce k mým rtům a políbil hřbet ruky Palmer.

,,Tady." Přitáhl doktor mou pozornost zpět na obrazovku.

Chvíli jsem nechápavě zíral na čmouhu než mi vysvětlil, že ta čmouha je mé dítě. ,,Je to kluk nebo holka?" Zeptal jsem se rychle. Doktor se rozesmál: ,,Nebuďte nedočkavý pane McCann, miminko ještě není dostatečně vyvinuté a může se to ještě změnit, nerad bych dal své slovo a poté vás zklamal." Sestřička podala Palmer ubrousek na šetření gelu.  Chápavě jsem přikývl.

Poté vytiskl fotografií, kterou jsme si převzali a po pár dalších slov, kterým jsem upřímně nevěnoval pozornost vyšel ven v závěsu s Palmer.

Držel jsem papír v ruce a zíral na čmouha.  Bylo to překrásné. 

Palmer se přichytila mého rámě a její tvář stále zdobil ten krásný úsměv.

,,Dnes večer půjdeme na večeři, co ty na To?" Prošli jsme chodbou, potřeboval jsem Palmer ukázat světu, aby to pro ně nebyl takový šok a šťavnatý plátek. ,,Tak jo, ale co veřejnost?" Na její otázku jsem pokrčil rameny, nepotřebovala vědět, že to byl můj záměr.