Box Is My Life; J.M.✔️

54.

Palmer McCann:

O dva měsíce a něco později...

Společně s nákupníma taškama a Nichem po boku jsem se vydala do našeho nového panelového domu.

Žili jsme v klidné čtvrti poblíž mamky a Zary zároveň. 

Našla jsem tenhle byt snad na potřetí, mamka mi půjčila zbytek peněz, které mi chyběli a my se před několika dny mohli nastěhovat. Vše jí budu splácet, vlastně pár dolarů už dostala. Říkala mi, že to nechce, ale já bych nemohla mít klid na duši.

Uklízela jsem nákup a podívala se na Nicha, který seděl na pohovce a hrál si s novým fotbalovým míčem, který dostal od Jasona. Vypadal smutně.

,,Co si dáme k večeři?" Zeptala jsem se s mírným úsměvem. Pokrčil rameny, už se na mě sotva podíval.

Proč to Nicho musel dělat ještě těžším než to bylo? Milovala jsem svého syna celým srdcem a on mi ubližoval každodeníma protestama o tom, že by chtěl být s tátou.

,,Co kdyby přišla na večeři babička a nebo teta Zara?" Znovu jsem se pokusila o navázání konverzace.  ,,Proč ne táta?" Podíval se na mě s těmi krásnými oči, přesně jako jeho otec. Proč mám v hlavě takové myšlenky? Zahnala jsem je do strany.

Objala mě zuřivost, odložila jsem tašku a šla rychlým tempem do dětského pokoje. Vzala jsem sportovní tašku do, které jsem naskládala oblečení pro Nicha.  Pak jsem se vrátila do kuchyně, Nicho se na mě díval mírně vyděšeným pohledem. Vzala jsem mobil.

Me: Nicho neustále protestuje, chystám se napsat Jasonovi ať si ho vezme na dva dny. Nemám sílu.

Odeslala jsem zprávu pro Zaru a najela na nový kontakt.

Me: Nicho by s tebou chtěl strávit dva dny, přivezu ti ho, ještě dnes.

Nestarala jsem se o to, zda se mu to hodí nebo ne.

Zara🔥: dáme víno? Přijdu.

Me: přijď kolem páté.

Bývalý: dobře, jsem ve městě dojedu pro něho tak do hodiny.

,,Nicho?"  Hřejivě jsem se usmála a odložila mobil stranou.  ,,Táta si pro tebe přijede a budeš u něho dva dny spinkat, ano?"  Ty jeho jiskřičky v očích mi vyrazily dech, měl radši Jasona na místo mě? To bolelo.

,,Joo, Mami ty jsi nejlepší." Zvedl se z gauče a přiběhl ke mně, sklonila jsem se a vysloužila si opravdu velkou pusu na tvář, obtočil okolo mě ruce a já ho zvedla. Vtiskla jsem mu dvě pusinky na čelo a tvář a pořádně si ho k sobě přivinula.

Po chvíli jsem ho položila zpět, protože měl mít zítra fotbalový trénink a tak musel mít nutně svůj nový míč s sebou.

Začala jsem krájet zeleninu a kuřecí plátky, když už Nicho nechce být semnou, tak uvařím večeři pro mě a Zaru.

Když jsem vkládala do trouby plátky, tak se rozezněl zvonek, zkontrolovala jsem čas. ,,Tátaa!" Křičel Nicholas a rozeběhl se ke dveřím, neměl by otevírat, ale myslím si, že jeho mozek byl tolik popohnaný touhou vidět otce, že se nestaral o mé zákazy.  Sundala jsem zástěru a šla za ním. ,,To není táta." Smutně si povzdechl a odešel zpět do obýváku.

Za dveřmi stál Mattie, nevěřícně jsem na něho koukala, už to bylo dlouho co jsme se viděli.  ,,Palmer!" Křikl radostně, šla jsem blíž a objala ho. ,,Panejo, ty jsi nám vyrostla do krásy." Smál se, pustila jsem ho dovnitř a zavřela na pohovku. ,,Nicho, zlato moje jdi na chvíli do pokoje." Usmála jsem se, poslechl a odešel.  Mattie mi nahodil zvědavý pohled.  

,,Myslel jsem si, že žiješ s McCannem." Nadzvedl obočí a opřel se o pohovku. ,,Žila jsem, než mě podvedl. " pokrčila jsem rameny, nechtěla jsem se zabývat tímto tématem.  ,,Ach. To mě mrzí." Odmlčel se a jeho pohled zabloudil k směru kam zmizel Nicho, tušila jsem na co se zeptá.  ,,Ten je jeho, že?" Pouze jsem přikývla, když se podíváte na ty dva, tak Vám hned dojde čí ten chlapec je.

Znovu se ozval zvonek, nervózně jsem se usmála a šla otevřít dveře. Zkontrolovala jsem odraz v zrcadle, které visí v chodbě.

,,Ahoj." Řekl Jason, když jsem otevřela dveře. Má tvář byla vytesána z kamene. ,,Nicho?" Zavolala jsem místo nějakého pozdravu a přivřela dveře na tři palce. Můj syn se rozeběhl ke mně, otevřel dveře, aby byli širší.  Mattie k mému neštěstí se objevil na začátku chodby, chtěla jsem ho za to praštit, protože to vypadalo divně.  Jasonovy oči nabrali vlnu zklamání, nechtěla jsem v jeho očích hledat víc.  Předala jsem mu Nicholasovu tašku a poté několikrát dala pusinku Nichovi, bude se mi stýskat.

Odešli a já úlevně vydechla, Mattie se začal oblékat.  ,,Promiň, nechtěl jsem ti přidělávat starosti, přijdu jindy." 

,,Nemusíš, za chvíli přijde Zara, můžeme si dát večeři a povídat." Usmála jsem se.  ,,Já bych radši šel do klubu." Uchechtl se. ,,Napiš, pokud by jste si to rozmysleli." Přikývla jsem a šla ho vyprovodit.

**

,,Notak mamino, půjdeme do toho klubuuu. " vypískla Zara s nadšením po večeři.  ,,Nemohu, jsem unavená a nemám na to náladu."  Zara to pravděpodobně nebrala jako nějakou informaci.

Psala jsem Mattiemu, že nakonec do toho klubu půjdeme a Zara byla tolik nadšená, že se ozvala Pablovi.

Když jsme přišli do klubu, tak jsem si připadala jako za starých časů, nelitovala jsem, že jsem měla Nicholase. Milovala jsem ho celým srdcem, ale kdyby to bylo na mě, tak bych děti chtěla později obzvlášť to první, teď už to bylo jedno.

*

Pili jsme a tančili, Já se Zarou uprostřed natisknutý na sebe, Mattie předemnou a Pablo před Zarou, totálně nás obklíčili.

Vyhodila jsem ruce do vzduchu a houpala boky, totálně jsem zapomněla na svůj život,  teď byl moment zapomění.

Vyklopila jsem do sebe další dva panáky a pustila se do tanečního souboje s Mattiem. 

*

Mattie mě dovlekl ke mně domů, smála jsem se, když se snažil odemknout dveře.

,,Nějak ti to nejde." Pískla jsem a snažila se si vysvléknout koženou bundu, odemkl a já vpadla dovnitř.

Zavřel dveře a přitiskl mě na ně, stále jsem se smála, kdyz se jeho tělo natlačilo na to mé.  V minulosti jsem udělala tolik chyb, který nesmím dopustit.

Vyspali jsme se spolu a usnuli na zemi.