26.

957 22 0
                                    

Palmer Baldwin

O pár dní později.

,,Odevzdejte. " vypískla na mě učitelka angličtiny, sklonila jsem hlavu na papír ležící na stole, byl na polovinu popsaný. S povzdechem jsem zvedla oči na její nafoukanou osobu, přistoupila ke mně s jednou rukou Ve které držela modré desky a tou volnou se natáhla pro můj test. ,,Slečno Baldwin vy jste se zhoršila, nevím co se to s vámi děje." Odešla.

Sehla jsem se pro batoh a vyšla ven ze třídy. ,,Dnes se pořádá párty s maskami." Doběhla mě Zara, zase další párty po tak krátké době? Převrátila jsem očima a dále se použila chodbou přeplněnou studenty.  ,,Notak Palm, však bude Halloween, nekaž to." Chytla se mého lokte, zastavila jsem se což způsobilo, že do mě vrazila, ale né tak silně. Obrátila jsem se na ní: ,,Já ti nevím, dvě párty v krátké době je na mě moc." Zamračila jsem se při zvuku mého hlasu, přála jsem si aby zněl jako, když máslo hladce klouže po talíři.  ,,Co se čertíš hned." Zatvářila se zranitelně, Achjo proč mám tak dobrou osobu?

,,Nemám masku." Pokroutila jsem hlavou a rozešle se dál chodbou. 

Zara byla nezastavitelná a také neodbytná, takže po chvíli kňučení a různém otravování jsem jí na to přikývla. 

Došla jsem do třídy A třískla batohem v předposlední lavici vedle Mii, tázavě na mě pohlédla a odložila mobil na rozevřený sešit.

Vytáhla jsem učebnici a sešit na francouzštinu, jak já jsem nesnášela tenhle jazyk, nutil mě se ztrapňovat před třídou.  ,,Píšem?"  Přikývla, se zakňučením jsem se ponořila na dřevěnou židli vedle ní. Dlaní jsem si přecházela po obličeji, začala se bouřlivě smát, byl to pobavený zvuk a já se zamračila: ,,co je." Věnovala jsem jí pohled: ,,promiň, Já ti zapomněla říct, že jen já píšu." Stále se smála, byly doby, kdy bych Miu praštila a tohle byla přímo ta situace. ,,Tak proč se neučíš. " žduchla jsem do ní a lehla si na lavici.  ,,Zbytečný." Zasmála se. Pokroutila jsem hlavou, je vážně blbá.

,,Jo a dnes je ten večírek s maskami." Sklonila se ke mně, abych jí lépe slyšela.

Protočila jsem očima, dost lidí o tom žvanilo a šeptalo si na chodbě.

,,Jo já vím, Zara říkala." Pronesla jsem lhostejně a do třídy vešel učitel.  ,,Neměla by jsi chodit, bude tam nuda určitě, jako minule." Mrkla a kráčela se sešitem v rukách k tabuli, protože jí učitel přivolal pokynutím ruky.

Nechápavě jsem pokroutila hlavou.

,,A vy ostatní si vytáhněte učebnici a stranu sto padesát tři." S nenávistným pohledem jsem se zakoukala na učebnici, kterou bych nejraději někam hodně daleko zahodila. ,,Slečno Baldwin, je vše v pořádku?" Učitelův pronikavý hlas přerušil můj tok nenávistných myšlenek k jeho předmětu, přikývla jsem a natáhla se pro učebnici.

***

,,Takže toto je mé království." Zasmála se Zara a pozdravila se s prodavačem, který ledabile listoval komiksem na pultíku a se zájmem ho četl. Podle mých schopností byl v našem věku, jeho vlasy byli delší a dosahovaly jeho lícní kosti, hnědo vlasý se zářivýma pruhama nejsvětlejší fialové.

Usmál se na Zaru a vzpřímil se, obešel pultík a jednou rukou Zaru objal, ta se pouze zahihňala a kluk si oblízl rty.

Jeho postava byla oděná v černém oblečení a na krku měl připnutý obojek, černé dlouhé tričko a potrhané černé džíny, na nohou cerne martenz. Nevěděla jsem zda to byl převlek a nebo byl doopravdy pankerem.  

Box Is My Life; J.M.✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat