Box Is My Life; J.M.✔️

32.

Palmer Baldwin

Seděla jsem na posteli s dlaněmi vedle sebe držící přikrývku v železném stisku. Můj pohled sklouzl k hodinám na rozsvíceném mobilu nedaleko mě. Bylo právě osm hodin večer a venku byla neůstupná tma. Žaludek se koulel jako špinavé prádlo v pračce.

,,Neodcházej!"  Znovu se ozval zkreslený, ženský křik.

Máma se v poslední době stále hádala s tátou, pokud byl doma.  Nemusela jsem se vyptávat co se stalo, věděla jsem, že se to týkalo mého brzkého těhotenství.

Bouchnutí dveří mi dodalo sílu jít dolů za mamkou, našla jsem jí sklíčenou za jídelním stolem, hlavu měla skloněnou a podpírala si jí, na povrchu stolu byla láhev červeného vína a vedle sklenka do čtvrtky plná.

Plíživým krokem jsem přišla k ní a jemně jí objala okolo ramen.  Chytla mou ruku a přejížděla po ní svými prsty.

,,Zlatíčko, bylo by fajn kdyby jsi byla nějaký čas pryč." Pronesla a v hlase jí zazněly slzy.

Ztuhla jsem a vzpřímila svůj postoj. Vykulila jsem oči na svou mámu, hleděla na mě s ublíženým výrazem.

,,Chceš se mě zbavit? Proč?" Vykřikla jsem až moc.  ,,Ne, to v žádném případě. Jen tě prostě chci uchránit před otcem, v poslední době je zaneprázdněný prací, má toho dost. Nechci, aby se tě dotkl emočně jsi na tom vrtkavě."

Teď jsem nevěděla zda mám být uražená.

,,Takže když se ti dítě nehodí, zbavíš se ho. Vážně jsi skvělá matka." Protočila jsem otráveně očima  a vyběhla na vzdory mým nevolnostím po schodech nahoru a sáhla po telefonu.

Ozval se dupot, rychle jsem zamknula. Znovu už jsem náladu neměla.  ,,Tak to není zlato." Vykřikla matka a bouchala do dveří.

Vytočila jsem Ryanovo číslo a zalezla do koupelny, aby mě neslyšela. Přijal hovor po chvilce.

,,Palmer, co se děje?" Zněl udýchaně. Projela jsem si rukou vlasy: ,,Matka se mě chce zbavit, měla bych se prý přestěhovat." Ujasnila jsem a sjela podél vany na zem.  ,,To nemyslíš vážně, takže ona tě donutí si nechat dítě a pak tě ještě vyhodí." Naštvaně řekl. Musela jsem být zticha, protože se do mých rtů dral zuřivý vzlyk.  ,,Víš ty co? Teď jsem v hale, osprchuji se a brzy přijedu, zabal si nějaké věci a budeš holt u mě." Stále v jeho hlase zazněla agrese.  Souhlasila jsem.

A zamířila zpět do pokoje, kde zvuky utichly.  Vytáhla jsem batoh do, kterého jsem naskládala pár kousků oblečení.  Spadla jsem na postel a nečině ležela. Pípla mi zpráva.

Chmátla jsem zbrkle po mobilu a rozzářila ho.

Jason: jak se dnes máte zlatíčka moje? Kdy si najdeš čas?

Nad zprávou jsem se pousmála, nebudu odpovídat nemělo by to smysl.

***

Rozevřela jsem oči, když se zezdola ozívaly zvuky. Následné klepání na mé dveře.

Vstala jsem a odemkla, Ryan vlítl dovnitř, že jsem stěží uhnula. Jeho triko bylo zvrásněné a vlasy stále vlhké. Máma také přišla, její výraz byl lítostivý, odvrátila jsem zrak na Ryana, který popadl můj batoh a přehazoval si ho přes rameno.

Bez rozloučení jsem vzala přehozený kabát přes židli a oblékla si ho a mířila dolů.

Ryan mi otevřel dveře od spolujezdce a já nastoupila. Mrzelo mě to, připadala jsem si nechtěná.