Box Is My Life; J.M.✔️

21.

Palmer Baldwin

Dobelhala jsem se domů kolem deváté hodiny raní. Odcházela jsem někdy v sedm a to Ryan ještě spal. Jak jsem si i myslela, tak jsem později litovala svých činů z hrubé nerozvážnosti. V předsíni jsem se vyzula z bot a svlékla bundu, mé oblečení bylo neupravené a vrásčité. Mamka se objevila ve vstupu do obývací místnosti, pravděpodobně na mě čekala. Na sobě měla stále oblečený župan a ve vlasech natáčky. Zkřížila ruce na prsou a čekala dokud jí nevysvětlím mou nepřítomnost večer.  

,,Mám času dost." Zafuněla. V to jsem dost pochybovala. ,,Dobře, proč máš ty natáčky teda?" Nechápala jsem sama sebe, proč jsem začínala útočit. Mamky grimasa se na vteřinu stáhla do naštvané, ale ihned povolila. ,,Jdu do práce." Ha a prý, že má času dost. ,,Měly bychom si společně promluvit, nelíbila se mi ta včerejší hádky, proto dostáváš domácí vězení." Rozešla se pryč. Vykulila jsem oči: ,,Co, proč. To nemůžeš." Protestovala jsem. Otočila se na schodech s levou rukou na zábradlí, na tváři se vyrýsoval vědomý úsměv: ,,Ale ano, můžu." A pokračovala v chůzi nahoru. Uvažovala jsem nad tím, že vyběhnu schody za ní, ale nechtěla jsem se hádat, určitě povolí.

Zamířila jsem do kuchyně a uvařila si čerstvou kávu, natáhla se po upečeném koláči, který jsem odkrojila a i s kávou a talířem sladkého pokušení se dostala za stůl. V tuhle chvíli jsem neřešila můj vzhled ani to, že potřebuji urychleně sprchu a naučit se na zítřejší písemku z angličtiny. 

*

,,Tak já jdu, nedělej blbosti víš co jsem ti říkala." Podívala se na mě s přísným pohledem a zapátrala v kabelce a vytáhla klíčky od auta. ,,Jasně." Kývla jsem a mířila si to do svého pokoje, pro čisté věci a do sprchy. 

Ještě před tím než odešla jsme měly menší rozhovor o tom, že je Jason sice milý chlap, ale na mě příliš starý, já jí pro změnu vysvětlila jak všechno bylo a trochu zalhala, že papíry, které objevil Ryan se ke mně dostali omylem, nebyli určeny pro mě, taková lež. 

Lež má krátké nohy. 

Vystoupila jsem ze sprchového koutu a obmotala okolo těla ručník, který dosahoval na vrch mých stehnech. Fénem jsem si vysoušela vlasy a rozčesala, poté jsem se převlékla do pohodlného domácího oblečení, které se skládalo s bavlněného béžového svetru a šedých teplácích. 

Zalezla jsem do postele s učebnicí angličtiny a sešitem ve, kterém jsem měla důležité poznámky. Učila jsem se sotva půl hodiny než se vedle mě ozvala melodie mého mobilu. Lekla jsem se, protože jsem na něho úplně zapomněla, byl zahrabaný pod učebnicí, posadila jsem se a smotala nohy do tureckého sedu, přijala jsem hovor od Jasona. 

,,Ahoj puso, včerejšek byl vážně super, kdy to zopakujeme?" Zeptal se divným hlasem, zkřivila jsem obočí: ,,Poslyš Jasone," Nervózně jsem se uchechtla: ,,Udělala jsem to bez přemýšlení, nechtěla jsem-" Přerušil mě: ,,Jasně, udělala jsi to na truc mamince a bratrovi, pche, co jsem si myslel, jsi vážně ještě moc mladá." Jeho tón hlasu zněl víc než naštvaně, nadechla jsem se pro rychlou obhajobu, ale to se ozvalo rychlé pípání hovoru, típl mi to. 

Co jsem si mohla myslet, naštval se. Momentálně se vše zhroutilo.

Nedokázala jsem se soustředit na učení, proto jsem zavřela učebnici i sešit. Povzdechla jsem si a rukama zabloudila do vlasů. litovala jsem snad ještě víc, že byl Jason na mě naštvaný. 

***

O několik týdnů později. 

Společně s Miou jsme vyšly z kavárny a v rukou drželi kelímky s našimi kávami. Vše jsem jí povyprávěla, Jasona jsem viděla párkrát v aréně, ale to mi nevěnoval ani jeden pohled. 

,,Půjdeme si dnes zaboxovat?" Zazubila se Mia vedle mě. Můj pohled byl přitahován ke sportovnímu červenému autu, které působilo draze. Zaregistrovala jsem opírajícího se Jasona o bok kapoty, na tváři měl jasný úsměv a na sobě jednoduché černé džíny s dírami na kolenou a černé těsně obepínající triko, které schovávalo pěkný balík svalů. ,,Hej, posloucháš mě?" Drkla do mě Mia, zamrkala jsem a vrátila jí pohled: ,,Omlouvám se, jo jasně, že půjdeme." Pousmála jsem se a vrátila svůj nervózní pohled zpět k Jasonovi. Mia následovala můj pohled a ruku obtočila kolem mých ramen: ,,Vykašli se na něho, je na tebe starej." Zasmála se, ale v jejich očích byla lítost. Přikývla jsem a nechala se ní vést k jejímu autu. Při nastupování jsem stále zírala na muže, který mi ukradl nevině srdce. Odhoupl se od auta a stiskl v rukou hnědovlasou ženu, její vlasy byly kudrnaté a na obličeji nosila jasný úsměv. Jason jí přitiskl polibek na tvář a vedl jí k autu. 

Projeli jsme okolo nich, odvrátila jsem pohled a snažila se předstírat, že jsem tu nebyla. 

Mii ruka se setkala s tou mou: ,,Nestojí ti za to. Pokud tě chce, ať se příjde omluvit." Pokrčila rameny a věnovala se řízení.