Box Is My Life; J.M.✔️

35.

Jason McCann

Postavil jsem před Palmer hrneček s jahodovým čajem a sladkým pečivem. Vděčně se usmála a v očích jí zablikala něha, neznal jsem tenhle druh emocí od ní, ale hodně jsem přikládal tomu, že si s emocemi hraje naše dítě.  Popadl jsem také kousek sladkého pečiva a zadkem se zapřel o kuchyňský ostrůvek.

,,Máš dnes trénink? Nebo něco takového?" Zeptala se najednou tiše, bylo příjemnou změnou, že začínala rozhovor s milým tónem a polo úsměvem na rtech. ,,Jo, ale až v sedm večer." Byl to jeden ze soukromých tréninků, ale kondičních.  ,,Takhle pozdě?" Nadzvedla obočí nechápavě: ,,Máme kondiční." Ujasnil jsem jí se smíchem.

Dojedl jsem poslední kousek sladkosti a utřel si ruce do úterky.  Palmer měla také dojedeno.

,,Slíbil jsem tvé matce, že se u ní dnes zastavíme, potřebujete si vyjasnit pár věcí." Řekl jsem rychle, obával jsem se totiž její reakce, která nebyla zrovna kladná. Plácla se do čela: ,,Ach ne, nepotřebuji jí nějakou dobu vidět." Zakňučela, opatrně jsem se přiblížil, abych nevylekal tohle rozkošné stvoření. ,,Palm, je to tvá máma, musíte si promluvit." Silně si povzdechla než na mě pohlédla s očima plnýma slz, tohle jsem nevydržel, obtočil jsem kolem ní paži: ,,Nebreč, to bude dobrý. Jen si popovídáte." Chvíli mi přišlo, že mluvím na malé dítě.

***

Dovezl jsem Palmer před dům ve, kterém vyrůstala a vystoupil z auta, zatímco Palm se do toho nechtělo. Obešel jsem auto okolo jeho čumáku a otevřel dveře spolujezdce, neochotně vystoupila a její výraz nabral jasnou nechuť.

Dovedl jsem jí před dveře, abych měl jistotu, že nikam neuteče a zazvonil. Chvíli se nic nedělo, ale otevřela nám její matka, tentokrát vypadala o něco líp než včera. Její obličej byl namalovaný a vlasy pečlivě sčesané do culíku. Pokynula nám, abychom vešli než zavřela za námi dveře.

Palmer byla celou dobu příliš napjatá, bál jsem se najednou o tlaku na naše dítě, musí být v pořádku, oba. Měl jsem dříve přemýšlet než jsem udělal takovéto rozhodnutí, už to nebylo jenom o mě a někom dalším, už to bylo o mém potomkovy, který musel být zdraví a dostávat vše co potřeboval k vývoji, pořádná dávka stresu by mu akorát uškodila, museli jsme být opatrný.

Usadili jsme se na pohodlnou sedačku uprostřed místnosti. Matka Palmer měla nachystaný set tří skleniček a konvice pravděpodobně na čaj.

Nalila nejprve mě a poté i Palmer.

Palmer Baldwin

Věděla jsem, že by bylo nejlepší si o tom všem s matkou promluvit, ale nemyslela jsem si, že je to po tak krátké době vhodným nápadem.

Jason opřel svá záda o opěrku a obtočil paži kolem mého pasu zezadu.

Matka stejně jako já působila napjatě a absolutně mimo sebe kontrolu.

,,Palmer, zlatíčko moje," uvedla máma, má reakce byla pouze taková, že jsem jí věnovala pohled: ,,nechtěla jsem, aby to vypadalo, že se tě zbavuji," zasýpala. Trhla jsem nepozorovaně sebou, Jason konečky prstů pohladil mou kyčel, byla to menší dávka uklidnění. ,,Ale tvůj otec byl v poslední době jako časovaná bomba, hádali jsme se, ale kvůli tobě to rozhodně nebylo. Nechtěla jsem, aby si svůj vztek vylil i na tobě, sama vím jaké je to být těhotnou ženou s balancujícími emocemi." Trochu se nakonci pousmála. Nevěděla jsem co říct, můj otec byl vždy klidný a milý, jenomže v poslední době se doopravdy hádali: ,,opustil mě a našel si mladší." Pronesla zdrceně.

Instiktivně jsem se postavila a přispěchala ke své matce, padla jsem do dřepu a z boku jí objala.  ,,To bude dobré mami." Šeptala jsem.

Jason McCann

Byl jsem rád, když Palmer  a její matka spolu opět vycházely, ale pak jsem zaslechl něco co mě nepříjemně koplo do žaludku.

,,Chceš, abych se nastěhovala zpět domů?" Řekla Palmer pomalu s pohledem upřeným na svou zlomenou matku.

Nechtěl jsem a nehododlal dopustit To, abych znovu přišel o ní a mé dítě, nemohl jsem si to ani představit, že by se vzdálila.

Nedovolím to.

,,Palm, tvá matka potřebuje odpočívat a nabrat dostatek psychických sil, budeš u mě." Řekl jsem tvrdě, doufajíc, že to nevezme jako nějakou hrozbu. Zvláštně se na mě koukla než přikývla. Usadila se ve mě úleva s radostí navzájem.