Box Is My Life; J.M.✔️

10.

Jason McCann

Probudil jsem se na ostrou bolest mé hlavy, opatrně jsem rozlepil oční víčka a ihned je musel zavřít při tom návalu světla. Poté jsem zaslechl kroky a následné vrčení rolet, které se stahovali dolů.

Na druhý pokus jsem otevřel oči a spatřil svou unavenou sestru. Spal jsem v obýváku na pohovce v oblečení, které jsem měl včera večer.  To jsem to dopracoval; z hlavy mám střep v puse sucho jako na poušti a oči mě šíleně páleli. 

,,Jazzy, co tu děláš?" Snažil jsem se posadit.  Přesedla si zpět na křeslo a natáhla se po hrnečku před ní: ,,Večer jsem pro tebe a Ryana přišla do klubu, vzala jsem si tvé auto a nejprve odvezla Ryana a pak tebe." Pokroutila hlavou a já se neubránil úsměvu.  Natáhl jsem se také po šálku, který ležel předemnou, přičichl jsem si: káva. Trochu jsem se napil: ,,Nemusela jsi tu zůstávat."  Zamračila se a odložila hrnek zpět na stůl: ,,Musela jsem na tebe dávat pozor!" Zvýšila svůj hlas a postavila se: ,,proč? Vždyť je tu Kyllie." Zamumlal jsem a znovu se napil: ,,jo a kde Je? Nebyl tu včera večer a celý večer ani nepřišla." Rozhodila rukama naštvaně.

Hrklo ve mě: ,,kde Je?"  Kde sakra ta ženská byla?

,,To já Nevím," pronesla s ironickým úsměvem a já vyšmátral z kapsy svůj telefon.

,,Nevolej jí,"

Ignoroval jsem svou sestru a vytočil číslo na manželku: ,,Kde jsi?" Vyštěkl jsem hned po tom co se ozval její hlas: ,,opouštím tě Jasone, stejně jsi po mě chtěl jen to dítě," položila mi hovor.

Částečně se mi ulevilo, že jsem přišel o takovouhle pijavici, ale mrzelo mě, že jsem na dítě zratil úplnou naději.

Strhl jsem ze svého prstu svatební prsten a zahodil ho do prostoru. Jazmyn to celé vyjeveně pozorovala: ,,prý mě opouští." Udělal jsem svou obvyklou neutrální grimasu. Jazzy se zamračila: ,,bez ní ti bude nejlíp." Zamumlala.

Přikývl jsem, začnu nový život bez coury.

,,zavolám právníkovi ještě dnes."  Řekla jsem jednoduše: ,,nejprve by jsi se měl jít vyspat a já to zařídím." Přiblížila se a objala mě.

***

Bylo něco málo po šesté hodině večer  a já se právě probudil.  Cítil jsem se o něco málo líp, ale v hrudi mi bilo zběsile srdce, nemiloval jsem Kyllie už takovou dobu a její přítomnost mě přímo otravovala, ale teď jsem v tomhle obřím domě úplně sám.

Ale co, najdu si lepší, hezčí a blonďatější, víte koho jsem měl na mysli?

Vysprchoval jsem se a poté jen v ručníku vylezl z koupelny ven, skoro jsem se až vyděsil, když jsem v mojí ložnici spatřil Kyllie.

Měla rozcuchané vlasy, rozmazanou rudou rtěnku po obličeji a rotrhlé oblečení, zřejmě nebyla několik dní doma a teď byla totálně opilá.

,,Kyllie? Co tu děláš?" Vytáhl jsem obočí v otázce: ,,přišla jsem domů zlato," zazubila se na mě a spadla na záda do postele: ,,Říkala jsi, že mě opouštíš. Tak vypadni, tohle je můj dům." Zavrčel jsem agresivně na což se ozval zděšený nádech.

Celým domem se ozval zvonek.

Přišel jsem blíže k posteli a zvedl Kyllie do sedu, ta svině se natáhla po mém ručníku: ,,kurva, přestaň ty děvko. " zařval jsem po ní a odstrčil jí, zvonek se ozval znovu, zavrčel jsem vztekle.   Rychle jsem sebral čisté oblečení a běžel se do koupelny převléknout, poté jsem nechal Kyllie být a běžel dolů otevřít ty zkurvený dveře.

,,Ahoj." Usmála se Jazmyn  a za ní Ryan, když jsem ho viděl vzpomněl jsem si na jeho sestru u, které jsem zase zapomněl jméno. ,,Ahoj," řekl jsem klidně a dával si pozor na To, abych nebyl nervózní. ,,pustíš nás dál?" Šťouchla do mě se smíchem a já odstoupil.

Vedl jsem je do obýváku, když v tom se ozval klapot podpátku, vsadím se, že jsme všichni trhli hlavou směrem ke zvuku, který se linul ze schodů.

Kyllie se zastavila v půli schodišti, měla na sobě pouhé fialové kalhotky s krajkou a její černé vysoké boty. Její rty se zvnily do úsměvu: ,,zlato, čekám na tebe v posteli a ty jsi zatím tady." Z jejího hlasu se nesla opilost, tohle celé divadélko mi udělala naschvál.

,,Jo tak tohle jsi dělal než si otevřel, zklamal jsi mě Jasone." Jazzyn pohled byl jako ostrá čepel do mého srdce, prošla kolem mě se strčím.  Poté odběhla ven z mého domu.

,,Jazzy." Zvolali jsme s Ryanem na stejno, hodil mi nepopsatelný pohled a poté také  zmizel z mého domu. Kvůli jedný  svini přijdu o celou skoro rodinu.

,,Ty jsi taková mrcha Kyllie!" Zakřičel jsem a šel plíživým krokem k ní. Znejistila a začala pomalu vystupovat schody: ,,teď mě dobře poslouchej." Rychlými kroky jsem byl před ní a sevřel její rameno v nesnesitelném stisku, nemlátil jsem ženy a v životě jsem neuhodil Kyllie, ale tohle už hraničilo s mou ztrátou kontroly, v jejich očí byl náznak strachu, mé oči zůstali stále na jejich očích a nikdy se nepohnuli už nikdy.   ,,Sbalíš si pod mým dohledem SVÉ věci a poté vypadneš, ne jen z mého domu, ale i z mého života." Vyprskl jsem a mé slova byla více než bodavá a s každým slovem důrazná. 

Třesavě přikývla, po tomhle se mi už srát do života nebude.

Otočila se a vyběhla schodiště nahoru, následoval jsem jí, aby neodnesla nic co bylo mé.