Základ vztahu [MadaNaru] ✓

14. Rada nad zlato

Druhý den se blondýnek sešel se svým nejlepším přítelem a zároveň synovcem jeho partnera. Sešli se, jak jinak, než u mladého Uchihy doma, kde měli dostatek svého soukromí a k dispozici téměř všechno, co si mohli přát, aniž by museli utratit jedinou korunu.

,,Takže tě vážně vyhodil," zkonstatoval Sasuke, když viděl nešťastný výraz svého kamaráda, který mluvil úplně za vše.

Za ty roky, které se spolu přátelili, ho znal jako své boty a dokázal velmi dobře odhadnout, co se v blondýnkově životě děje, jakou má náladu a co ho trápí. Nebylo to zase tak těžké, protože číst v Uzumakiho obličejových grimasách, bylo jako číst v otevřené knize napsané velkým a tučným písmem.

,,Přehnal jsem to," kníknul jako raněný pes o pár měsíců mladší z nich.

,,Jak jinak," ušklíbnul se Sasuke a otevřel dveře ledničky, ,,dáš si pivo?"

,,Jo."

Tmavovlásek vytáhnul dvě plechovky a pokynul blondýnkovi, aby jej následoval do jeho pokoje.

,,Co se stalo tentokrát? Nebo spíš... Co se stalo od té doby, co jsme se viděli naposledy na tom večírku?" vyzvídal po cestě.

,,Pak... Pak to bylo chvíli dobrý, než... Než jsem jednou přišel domů a zjistil jsem, že si tam pozval toho Hashiramu a jeho staršího bráchu. Nějak moc jim bylo do smíchu, ale když jsem se tam objevil, tak jim sklaplo... Nasralo mě to, tak jsem se otočil a vypadnul jsem do hospody."

,,Nemohl si mi zavolat?"

,,Nechtěl jsem tě rušit a... Chtěl jsem být chvilku sám."

,,Sám? V hospodě?"

,,Víš, jak to myslím," ušklíbnul se blondýnek a vešel do prostorného pokoje.

Usadil se naproti Sasukemu na posteli a otevřel si rychlým a zkušeným pohybem plechovku piva.

,,Co dál?" pobídnul ho tmavovlásek.

,,Poznal jsem tam nějakýho týpka. Přisednul si ke mně a dali jsme se do řeči. Trochu jsem se opil a přišel domů pozdě."

,,Bylo mezi váma něco?"

,,Ježíši Kriste, ne! Jen to ne! Nikdy bych mu to neudělal, ttebayo!" vypísknul rozhořčeně blondýnek.

Nevěru nesnášel. Z hloubi duše ji nesnášel a opovrhoval jí. Jako argument pro nevěru nebral ani alkohol, který odstraňoval zábrany a dělal člověka povolnějším. Pokud byl někdo nespokojený ve vztahu, měl se s dotyčným rozejít a ne mu nasazovat parohy.

,,Nečerti se hnedka, jenom jsem se zeptal," bránil se Sasuke.

,,Znáš mě dost dlouho, tak ti musí být jasný, jakej názor na nevěru mám," zamračil se na něj blondýnek a zhluboka se napil.

,,Jasný, v pohodě. Co dál?"

,,No... Nejspíš jsme se podle všeho zase štěkli. Moc si to nepamatuju... Šel jsem do školy na přednášku a tam se přemlouval, že už vážně budu sekat dobrotu, jenže když jsem přišel domů, měl jsem tam sbalenou tašku. Nejdřív jsem si myslel, že Madara někam jede na služebku, ale z něj vylezlo, že mě veze k rodičům a že si musíme dát pauzu," popotáhnul opět.

,,Tak... To není zase tak hrozný, ne?"

,,Proč to všichni sakra říkáte?! Pauza je jenom oddálený konec!" vyjeknul znovu blondýn uraženě.

,,To říkáš vždycky jenom ty, navíc... Kdyby to s tebou chtěl strejda rovnou ukončit, sbalí ti všechny věci. Ne jednu tašku. Takovej on není. Neprodlužuje něco, co nemá smysl. Zdá se, že mu na tobě vážně záleží, jen ti nejspíš chce dát čas, aby sis uvědomil následky svého chování. Takový to bububu, chápeš, ne?"

Naruto povytáhnul zmateně obočí.

,,Za pár dnů ho to přejde a budete zase spolu."

,,Včera večer jsem mu napsal zprávu. Ještě jsem na ní nedostal odpověď."

,,Nemůžeš za ním takhle rychle dolejzat a vtírat se k němu. To nesnáší a ty bys to měl za tu dobu už vědět. Dej mu čas, jako ho on dává tobě. Nedolejzej, nevtírej se, netlač na něj."

,,To je fakt rada nad zlato, Sasuke."

,,Myslím to vážně. Znám ho dýl, jak ty, i když zase trochu jinak. Vím o jeho bývalých aférách a vztazích a něco jsem z toho pochytil."

,,Takže mu jako nemám ani psát?"

,,To neříkám, ale nepiš mu hlavně každej den, nebo... Nespamuj ho zprávama. Napiš mu jednou, dvakrát, ale víc ne. Hlavně nedělej scény a nepodezírej ho hned, když ti neodepíše. Tím by sis akorát nasral do bot."

,,Tam už nasráno mám," svěsil smutně hlavu a prohlížel si plechovku v rukách.

,,Tak si tam neser ještě víc," protočil Sasuke s povzdechem očima.

,,Myslíš... Myslíš, že mi dá ještě šanci?" polknul nakonec blondýnek.

Sasuke se na něj povzbudivě usmál a položil mu ruku na rameno, které jemně sevřel.

,,Určitě. Strejda tě... Bože, já to fakt řeknu... Fakt tě miluje. Záleží mu na tobě. Víš, že se mi to nesnadno říká, ale je to tak. A ty by sis měl kurva v sobě konečně srovnat priority a zjistit, co ti je přednější."

***

Blondýnek od Sasuke odcházel s poměrně čistou hlavou a hlavně vykecanou bolavou dušičkou. Byl rád, že měl ještě kromě rodičů někoho, komu se mohl svěřit se svými problémy a ještě to byl vlastně Madarův příbuzný. Ujasnil si, že by si měl doma sednout a popřemýšlet a hlavně zhodnotit svůj život. Začít hezky od píky, všechno si dopodrobna probrat a dobrat se nějakého zdárného výsledku. Najít tu zpropadenou příčinu proč mu najednou tak moc mrdlo v kebuli a začal se chovat jako totální idiot. Protože takovéhle chování si Madara opravdu nezasloužil. Věděl to a nepotřeboval to slýchat z každé strany.

***

Když ten večer seděl u sebe v pokoji na posteli po rodinné večeři, opíral se zády i hlavou o zeď. Měl pokrčené nohy a přes kolena přehozené ruce. Oči zavřené. Vracel se v myšlenkách zpátky do doby, kdy všechno bylo naprosto perfektní a bez chybičky. A pomalu přicházel na to, že opravdu největší problém byla jeho vysoká škola. Od nástupu tam, se tak nějak všechno začínalo srát a propadat.

,Sasuke měl pravdu,' pomyslel si, ,vážně za to může nejspíš to, že jsem všude kolem sebe viděl mladý lidi a páry, který se od sebe věkově moc nelišily. Možná... Možná jsem se styděl za to, že mám o tolik let staršího přítele, kterýho tak jednoduše nemůžu vzít na dvojitý rande s dalšíma dvěma puberťákama.'

Vybavoval si Sasukeho slova z předešlých několika dní, kdy ho Madara vyhodil z auta, protože mu vmetl do obličeje, že jej před kamarády ztrapnil.

,Protože si tam viděl svoje vrstevníky, kteří možná ještě ani nepoznali, co to znamená se opravdu na delší dobu zavázat. Všichni si tam užívají. Chodí na párty, užívají si sexu na jednu noc, tráví čas dvojtýma schůzkama... Dokážeš si představit, že bys šel s Madarou na nějaký dvojtý rande s někým, kdo je v tvým věku?'

Jo, Sasuke měl prostě a jednoduše pravdu. Jako skoro vždycky.

,Skončím s vejškou a najdu si práci,' zařekl se v duchu, ,a jestli to nepomůže... Tak jsem prostě v prdeli a je se mnou něco špatně.'

Se spokojeným úsměvem, že se aspoň k něčemu dobral se postavil z postele, aby ze sebe svléknul oblečení a jenom v trenkách hupsnul pod peřinu.

Už téměř skoro usínal, i když bylo teprve půl desáté, když jej z přibližujícího se spánku vyrušilo zapípání telefonu.

Madara: Taky mi chybíš.