12. Přestává mě to bavit

388 49 14
                                    

Když konečně klaply domovní dveře, nepatrně si oddechl, ale z místa nevstával. Bylo půl jedné. Nebude za ním přece věčně dolejzat a peskovat ho za to, že se zdržel. Jen mohl dát sakra vědět!

,,Dneska žádná přednáška už v chodbě?" uslyšel posměšný a lehce opilý hlas ve dveřích do obývacího pokoje.

Neotočil se za ním. V klidu dopil posledních pár kapek drahého alkoholu, skleničku odložil na prosklený konferenční stolek a postavil se. Teprve až poté se otočil. Temným pohledem sledoval přidrzle se opírajícího mladíka o futra dveří, jak na něj hledí jiskřícím modrým pohledem.

,,Mohl si mi aspoň zvednout telefon, nebo mi odepsat na zprávu a říct mi, že se zdržíš," zamračil se.

Naruto protočil očima.

,,Nechtěl jsem tě vyrušovat," ušklíbnul se.

,,Neměl jsi mě od čeho vyrušovat. Vůbec nechápu, proč ses sebral a odešel. Vypadal jsem opět jako idiot."

,,Jistě, zase jenom ty," zavrtěl hlavou nechápavě druhý.

,,Hele, pokud tě ta škola nebaví, nebo ti to nejde, můžeš se na to vykašlat, nikdo tě do toho nenutí," zavrčel Madara.

Naruto se na něj lehce užasle podíval.

,,Proč se teď tady bavíme o mě?" nechápal náhlou změnu tématu, týkající se jeho studia.

,,Můžu tě zaměstnat u mě ve firmě."

,,Jasně! Abys mě měl pod dohledem? Pche, to by se ti líbilo, co?" uchechtl se znovu nevěřícně a zakroutil hlavou.

Odpíchnul se od futer.

,,Na to zapomeň. Nikdy by mě nenapadlo pod tebou dělat, nebo mít ještě k tomu nějakou ubohou protekci," zamračil se nespokojeně, ,,jdu do koupelny," zahučel nakonec a otočil se k odchodu.

Madara se do jeho zad mračil. Bylo mu jasné, že jeho odpověď nebude kladná, ale musel to zkusit. Stejně mu vlastně nepotvrdil, zda ho ta škola baví a jestli mu to tam vůbec jde.

Vydal se do koupelny za ním.

***

Místo dlouhé vany, po které Naruto odpoledne toužil, si dal rychlou sprchu. Přece jen už bylo pozdě a on by ve vaně nejspíš usnul. A probudit se v ledové vodě se mu vážně nechtělo.

Utáhl vodovodní kohoutek a otevřel matné dveře sprchového koutu. Nepřekvapilo ho, že naproti němu, zády se opíraje ledabyle o umyvadlo, stojí Madara. Zřejmě jejich debata ještě neskončila.

,,Máš na srdci ještě něco?" zamručel poměrně unaveně Naruto a natáhnul se pro dlouhý měkký ručník, do něhož se zamotal.

Ne, že by se styděl být před svým partnerem nahý, ale chladnější vzduch, narážející nemilosrdně do jeho vlhké kůže, jej nepříjemně studil.

,,Pořád mi vrtá hlavou, co se s tebou poslední dobou děje. Kde jsi vůbec byl?"

,,Neděje se se mnou nic a kde jsem byl? Byl jsem v hospodě," odseknul mu v odpověď, ,,jo a potkal jsem tam moc milýho kluka, proto jsem se tak zdržel," rejpnul si, když bral za kliku u dveří.

V tom byl chytnut prudce za zápěstí a strhnut nazpět k černovlasému muži, který se nyní tvářil jako Bůh smrti.

,,Prosím?"

,,Slyšel si," ušklíbnul se mu Naruto do obličeje, ,,když ty tady můžeš dělat kdo ví co, tak já jsem si v hospodě našel bezva kamaráda. Jen mě mrzí, že jsem si na něj nevzal kontakt, snad ho ještě někdy někde potkám," dál se nimral v živém masu.

Základ vztahu [MadaNaru] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat