Základ vztahu [MadaNaru] ✓

22. Čas zahojí všechny rány 2/2

,,Vídá se s nějakým klukem. Neřekl mi ještě o koho jde a nechci to z něj tahat. Sice mi pořád tvrdí, že jsou jenom kamarádi, ale kdo ví, jak to půjde dál," pokrčil rameny.

Madara pocítil v hrudi nepříjemný osten žárlivosti. Všiml si, jak se jeho synovec v tomhle naprosto vyžívá.

,,Líbí se ti, že kvůli němu trpím?"

,,Ty trpíš kvůli němu? Tak to si ho před dvěma týdny asi neviděl. Och! No jasně, neviděl, protože je ti u prdele už skoro měsíc," odfrknul si.

,,To není pravda," zavrčel na něj.

,,Ne? Kdyby to nebyla pravda, tak zvedneš prdel a dojedeš si za ním, kdyby ti na něm tak moc záleželo. Ale byl bych rád, kdybys ho nechal bejt. Už se dává docela do cajku a nechci, aby si mu v hlavě udělal zase guláš."

,,Zase guláš?"

,,Jo. Už když jste spolu začali, nelíbilo se mi to. A ty to moc dobře víš. Nesouhlasil jsem s tím, protože jsem věděl, že to dřív nebo později skončí. Nedovedeš si představit, jaký to první rok pro mě bylo utrpení poslouchat, jak seš ten nejlepší a nejdokonalejší chlap pod sluncem. Až potom, co jsem mu řekl, že je fajn, že tě miluje, ale mohl by to mluvení o tobě aspoň trochu omezit, tak přestal. Tys ho dostal na totální dno, i když si za to nejspíš mohl nejspíš hodně sám. Možná... Kdyby si to ještě chvíli vydržel, mohli jste být ještě spolu."

Madaru navýsost potěšil fakt, že o něm Naruto tak moc básnil. Počechralo mu to jeho ego a přitom se cítil na nic. Opravdu mu chyběl. Za pár dnů to měl být měsíc, co spolu nebyli a on za tu dobu vážně trpěl. Tentokrát to bylo mnohem horší, než to jejich prvotní odloučení.

,,Nařknul mě z nevěry."

,,A tys mu to nevyvrátil. Místo toho si ho potom poslal k vodě, co si asi tak měl myslet?"

Starší Uchiha otevřel pusu, jakoby snad chtěl ještě něco říct, ale místo toho, ji pak zase zavřel. Jeho synovec měl pravdu. Nařknutí z nevěry mu maximálně tak vyvrátil slovy, a hned na to se s ním rozešel. To nejspíš nevypadalo úplně nejlíp.

,,Chybí mi," přiznal nakonec.

Sasuke se na něj dlouze v tichosti díval, než nakonec přikývnul.

,,Jemu chybíš taky, i když se o tobě nesnaží mluvit. Poznám to na něm, ale... Stojím si za tím, že není dobré, abyste vy dva byli spolu."

,,To mě tak moc nesnášíš?"

,,Ne. V tom to není. Jsi můj strejda. Pořád jsme jedna rodina, pořád jsme jedna krev, ale vy dva prostě nemáte podle mě šanci na šťastnej vztah. Ne s vašima povahama, ne s vašim věkovým rozdílem. Možná vám to chvíli klapalo, ale to už je teď nejspíš pryč. Nechci, abyste se ani jeden trápili a ničili."

Sasuke tentokrát zvolil úplně jiný tón promlouvání. Tentokrát nemyslel nic uštěpačně, arogantně nebo ironicky, jako jindy. Tentokrát mu šlo všechno od srdce. Záleželo mu na nich na obou.

,,Poslyš strejdo," odkašlal si a začal trochu jinak, ,,vím, že jsem se s tebou nikdy o vztahu s Narutem nebavil, všechno jsem měl jenom z jedné ruky, ale s jistotou můžu tvrdit to, že mi vždycky všechno řekl popravdě tak, jak bylo. Nic si nikdy nepřikrášloval, jako to dělají jiní, aby vypadali bezchybní. On... Vážně se přede mnou držel zuby nehty, aby nevypadal jako nějaká hysterka. Ale myslím si, že potom, co ode mě odešel, to s ním doma určitě švihlo. A proč taky ne. Byl si jeho první opravdová láska i první chlap v posteli, není se proto čemu divit."

Mezitím, co mluvil se posadil na vysokou barovou stoličku a díval se na svého strýce, který ho bedlivě poslouchal.

,,Ale věřím tomu, že co se jednou rozbilo, se už nikdy neslepí. Vem si, jaký si byl předtím, než si potkal Naruta. Střídal si lidi v posteli pomalu jako ponožky, užíval sis. Tak to začni dělat znovu a třeba za chvíli potkáš někoho, s kým to budeš cítit stejně jako s ním, ale prosím, vážně tě prosím, nech Naruta být. Nech ho žít. Chci, aby se přestal trápit."

,,Nemůžu," zavrtěl Madara nesouhlasně hlavou, ,,nemůžu ho nechat být. Já... Když ode mě tenkrát odešel, chtěl jsem za ním vyběhnout a vzít všechno, co jsem řekl zpátky, ale-"

,,Ale tvoje hrdost a ego ti to nedovolilo?" skočil mu Sasuke s úšklebkem do řeči a Madara se nezmohl na nic jiného, než na přikývnutí.

,,Jo. Prostě to nešlo. Nechtěl jsem vypadat jako někdo, kdo se doprošuje. Víš, že to naše rodina nemá v povaze."

,,Ale on za tebou nepřijde," podotkl Sasuke, ,, on má svoji hrdost."

***

Uběhlo dalších několik dní, kdy Naruto stanul před jedním ze dvou šéfů malé rodinné firmy. O Sasukeho rozhovoru s Madarou netušil, jelikož se mu o něm jeho nejlepší kamarád nezmínil.

,,Dobrý den, přál jste si mě vidět?" pozdravil a usmál se na postaršího muže.

,,Zdravím, Naruto, ano, pojď dál," pozval ho Hizashi do své kanceláře.

Naruto za sebou zavřel dveře a usadil se na volné nabízené místo před březovým stolem.

,,Tento týden v pátek se koná jedna z firemních akcí, kde se sejdou i někteří další majitelé různých firem, doufám, že jako náš administrativní pracovník počítáš se svou účastí pro všechny případy, kdyby se nám podařilo vyjednat nějaký kontrakt."

,,Jistě, pane," přikývnul Naruto, ,,máte nějaké speciální požadavky, co bych měl všechno zařídit?"

,,Neji ti s tím určitě rád pomůže a zasvětí tě. Svěřil se mi, že máte k sobě poněkud blízko."

Uzumaki lehce stydlivě zrudnul.

,,J-jsme je-jenom přátelé, pa-pane," zakoktal se.

,,V pořádku," usmál se na něj hnědovlásek, ,,nechtěl jsem vás dostat do rozpaků."

Modroočko jenom přikývnul a snažil se své rudnutí ovládnout.

,,Takže, sejdi se s Nejim. Vysvětlí ti všechno, co je potřeba. On už o tom ví svoje. Ty tuhle akci zažiješ vlastně v tomto postavení poprvé, takže tě i trochu zaučí, aby si to mohl příště zorganizovat celé sám."

,,Ano, pane."

Naruto se s pokývnutím hlavy postavil.

,,Mohu se jenom zeptat, pane, kdo všechno se tam objeví? Abych měl nějakou představu."

Hizashi se krátce zamyslel.

,,Objeví se tam rodina Yamanak, Nara, Akimichi a neposlední řadě samozřejmě rodina Uchihů, se kterými se snažíme už nějaký pátek uzavřít velmi výhodnou smlouvu."

Při poslední zmínce Naruto nepříjemně zblednul a přísahal by, že se mu snad na pár sekund zastavilo srdce.

,,Jste v pořádku?"

,,A-ano, pane, jistě. T-tak pokud mě omluvíte, půjdu zavolat Nejimu."