28. Ještě sladší ráno

901 59 17
                                    

V první vteřinách, kdy se blondýnek pomalu probouzel díky příjemnému dotyku na tváři, si myslel, že všechno to, co se včerejší noc stalo, byla jenom jeho pouhopouhá přejícná fantazie a nejzbožnější tajné přání.

Když ale rozlepil spánkem slepená víčka a jeho zrak ulpěl na černovlasém muži, které ležel na boku, hlavu si podpíral rukou a tou druhou jej jemně hladil po tváři, musel se zeširoka usmát.

,,Nechtěl jsem tě vzbudit," zamumlal Madara trochu omluvným tónem.

,,To... Nevadí. Myslel jsem si, že je to jenom sen," zasmál se krátce roztomile blondýnek a spokojeně zavrněl.

Vždycky se naprosto vyžíval v tom, když ho starší muž hladil. Ať už po tváři, ve vlasech, na zádech nebo na bříšku. Přišel si jako nějaké spokojené domácí zvířátko.

,,Upřímně jsem si to chvíli myslel taky," přiznal Uchiha a naklonil se nad něj, ,,ale když jsem tě viděl tady ráno ležet, došlo mi, že se mi to fakt nezdálo."

,,Přestaň mluvit tak romanticky, nebo z tebe dostanu cukrovku," ušklíbnul se Naruto a projel mu rukou černé havraní vlasy.

Na okamžik se jeho tvář lehce stáhla, jako kdyby si snad pořád myslel, že je to jenom sen a jeho hlava si s ním takhle nepěkně hraje. Bál se udělat silnější dotek, jako kdyby si myslel, že se Madara za chvíli rozplyne, stejně tak jako jeho ložnice a on se ocitne sám u sebe v pokoji ve své posteli.

,,Děje se něco?" zeptal se zvědavě černooký a jemně se otřel svými rty o ty jeho.

,,N-ne, jen... Co to všechno znamená?"

,,Myslel jsem, že ti to došlo," ušklíbnul se a zlehka zatahal zoubky o jeho spodní ret.

,,Víš, že mám občas dlouhý vedení a potřebuju věci říct po lopatě nebo dokonce víckrát."

Madara si přehnaně odfrknul.

,,Znamená to to, že až vstaneme a nasnídáme se, že dojedeme k vašim pro tvoje věci, teda... Pokud chceš."

,,Já se někam stěhuju? Říkal jsem našim, aby mě u sebe nechali aspoň tři měsíce, než si něco najdu," vydechnul hraně nesouhlasně.

Uchiha na něj chvíli zíral, jako kdyby spadl z Marsu. To mu to jako vážně ještě nedošlo?

,,Nehraj si na idiota, Uzumaki," zachmuřil se, když si všimnul jiskřiček pobavení v modrých očkách.

,,Idiot jsem byl, když jsem si tě nevážil," povzdechl si blondýn a teď to myslel opravdu vážně.

,,Tak doufám, že si mě odteď už vážit budeš. A všechno, co tě bude trápit, mi řekneš jako prvnímu. Ne Sasukemu, ale mě."

Naruto se krátce zasmál a přikývnul.

,,Takže... Všechno dobrý?"

,,Budeme dělat, že se nic z toho nestalo, hm?"

,,Souhlasím," zaculil se mladík a objal jej pevně kolem krku, aby si ho mohl přitáhnout do horkého polibku.

,,V tý firmě skončíš," podotknul Madara a stáhnul z něj přikrývku.

,,Cože? Proč? Vždyť je to moje první práce!" nesouhlasil druhý.

,,Bez diskuze. Nastoupíš k nám. Klidně na jiné oddělení, abych ti nemohl být za prdelí a kontrolovat tě, ale u nich dělat nebudeš. Nelíbilo se mi, jak se na tebe ten Hyuuga kluk díval," odpověděl mu rezolutně Uchiha.

Základ vztahu [MadaNaru] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat