(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Brácho klídek.

,,Řekla ti, že ji máš nechat být!" řval a vrazil mu pěstí.

,,Frede! Nech ho! Přestaň!" ječela jsem po něm.

Ten, už ale seděl obkročmo na ležícím blonďákovi. Vrážel mu jednu za druhou, i přesto jich Fred pár schytal. Tahala jsem Freda za tričko aby toho nechal. Byl jak v tranzu. Zajímal ho jen ten kluk.

,,Brácho klídek." řekl mu George, když je konečně od sebe odtáhli.

George Freda držel ze zadu za ruce. Ten se ale pořád chtěl vyvléknout a znovu se dostat k protivníkovi. George něco pošeptal Fredovi. Hned přestal křičet vyhružky a podíval se na mě. Nevzmohla jsem se na nic jen jsem stála a vzteky brečela.

,,Promiň já jen...zasloužil si to." přistoupil ke mně a chytil mě za ruku.

Pořád jsem hleděla před sebe a rukou jsem škubla. Po pár sekundovém přemlouvání jsem se na něho. Měl natržený spodní ret a z pravého obočí mu tekla krev.

,,Teče ti krev." uklidnila jsem svůj pláč a utřela si slzy.

,,To nic není." usmál se na mě zrzek.

,,Počkej tady. Hned jsem zpátky. Ani se nehni." řekla jsem mu a pohrozila mu prstem.

Ten se jen zasmál a zvedl ruce jako kdyby se chtěl vzdát. Cestou do pokoje jsem ještě vysvětlila Ronovi, že jsem naprosto v pořádku. Tím jsem ho uklidnila.

Doběhla jsem do pokoje vzala potřebnou lahvičku s odličovacími tampónky a šla zpět. Ještě než jsem se vrátila zpátky k "zraněnému" jsem se obrátila znovu na Rona.

,,Slib mi, že tě nenapadne to samé co tvého bratra." řekla jsem a políbila ho na tvář.

Jen na souhlas přikývl a pohladil mě po zádech.

,,Tak pojď a vezmi tu stoličku." řekla jsem Fredovi, ukázala na stoličku a šla napřed.

Ten mě jako poslušné štěňátko následoval až do dívčí umývárny ve druhém patře. Sice bylo pozdě, na to abychom se toulali po chodbě, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno.

Po vstupu do koupelny jsem ho za ruku přivedla k umyvadlu.

,,Sedni si." ukázala jsem na stoličku, kterou Fred držel v ruce.

První jsem tampónek namočila pod tekoucí vodou. Začala jsem mu utírat krev, která mu stékala po obličeji.

,,Omlouvám se...." řekl provinile mezitím co jsem mu z brady utírala krev.

,,Děkuju. Děkuju, že jsi se mě zastal, i když jiným způsobem než bych chtěla." přerušila jsem jeho omluvu.

,,To byla maličkost. Udělal jsem co bylo správné, ale asi jsem to malinko přehnal." nevrle se usmál.

Jen jsem na souhlas kývla a namočila jsem další tampónek do vody. Pořádně jsem mu setřela krev z obličeje a namočila jsem už třetí tampónek do tekutiny z lahvičky.

,,To jsi takhle vybavená jo?" zeptal se pobaveně.

,,S mojí šikovností jsem si ji radši obstarala. Už mi bylo blbé pořád chodit na ošetřovnu s rozbitými koleny, které si vždy rozbiji o rám postele. Neptej se jak se mi to podaří sama to nevím." vysvětlila jsem mu se smíchem.

Ucukl bolestí, když jsem mu tampónek namočený v dezinfekci přiložila ke rtu.

,,Promiň." řekla jsem mu a podívala jsem se mu do očí.

Znovu jsem mu přiložila tampónek ke rtu teď už statečně držel. S dalším tampónkem jsem se chystala na obočí. Ani sebou nehnul, pak mě ale chytil za zápěstí.

,,Promiň nechtěla jsem." řekla jsem a podívala jsem se mu do očí, které mě už chvilku skenovali.

,,Nebolí to." řekl pomalu a srozumitelně.

Pořád mě držel za zápěstí teď už jemněji, než když mě chytl u stolu s punčem. Jen jsme si hleděli vzájemně do očí a nic neříkali.

Za zápěstí mě začal pamalu a jemně přitahovat dolů. Tak, abych se k němu více naklonila. Pohledem sjel na moje rty. Bylo to jiné než v knihovně. Jeho pohled byl momentálně více hlubší. Naše obličeje byli od sebe pár centimetrů. Celým tělem jsem cítila příjemné mravenčení.

Jeho rty se spojily s těmi mými. Dali jsme si jen delší ale procítěnou pusu a kousek se od sebe odtáhli. Podíval se mi do očí a pohladil mě po tváři. Vypadalo to, že se tou pusou chtěl ujistit jestli si může dovolit více. Ruce jsem mu dala na tváře a naše rty se znovu spojily. Teď už to nebyla jen pusa.

Naše rty společně spolupracovaly, jako kdyby už předtím mohly mít tu čest. Jeho rty byly měkké. Byly úžasné, jemně jsem z nich cítila ohnivou whisky. Hlavně jsem z nich cítila Freda. Chutnal božsky.

Jemně jsme pohybovali rty. Jeho ruce v tyhlu chvíli spočívali na mých bocích. Břichem se mi rozletělo obrovské hejno motýlů. Elektřina probudila celým mým tělem. Za boky si mě přitáhl ještě blíž. To mě donutilo si mu sednout obkročmo na klín.

Naše hrudníky byly na sebe tak přitisklé, že jsem cítila jak mu rychle tluče srdce, stejně jako mně. Ruce jsem mu vplétla do vlasů a jemně ho za ně zatahala. Nad tím mi jen těžce ale krátce vydechl do mých úst a nehty se zaryl do mých boků.

Přála jsem si ať tahle chvíle trvá navždy.

Po chvilce se odtáhl se. Oba jsme zrychleně dýchali. Podíval se mi do očí a usmál se. Úsměv jsem mu opětovala.

,,Měli bychom jít. Jinak jim to přijde podezřelé." řekl mezi nádechy.

Jen jsem rychle několikrát přikývla. Než jsem se zvedla tak mě ještě jednou dlouze políbil.

Pobrala jsem všechny věci a šli jsme k východu z umývárny. Chodbou jsme ani jeden nevydal žádnou hlásku.

Fred Buclaté dámě řekl heslo a ta nás pustila dovnitř. Ve společenské místnosti byl už celkem klid. Pár zamilovaných párů na provizorním parketě ještě tancovalo.

,,A jejeee! Vrátili se nám naši milenci." řekl George, který si nás jako první všiml.

,,Kde jste byli a co jste tam dělali? Určitě něco mládeži nepřístupno." zasmál se Lee a bouchl stejně pobaveného George do ramene.

,,Blbečku! Nic takovýho jsme nedělali. Bella mě jen ošetřila, nic víc." řekl Fred, když si sedl vedle svého bratra.

Jen jsem se nad jejich konverzací pousmála a sedla si na volné místo. V místnosti už se nenacházel Ron a ani Hermiona. Alex se vytratil brzy. Předtím než se kluci poprali.

,,Vlastně si říkal, že bys s ní nic neměl. Měl si pravdu vůbec to není tvůj typ." zašeptal Lee Fredovi.

Bohužel jsem ale jeho zašeptání slyšela. Bylo to jako kdyby do mě někdo vrazil kudlu. Přímo do hrudi. Po tom co se stalo v koupelně se dozvím, že nejsem jeho typ, že semnou nic nechce mít. Au!

Zrzek Leeho jen naštvaně bouchl do prsou. V ten moment si Lee všiml, že na ně koukám a určitě mu i došlo, že jsem slyšela úplně všechno.

Do očích se mi nahrnuly slzy. Nebyly to, ale ty slzy, které jsem měla v knihovně. Tohle byly více bolestivé.

Rychle jsem se zvedla, ani jsem se nerozloučila. Bylo mi to jedno. Chtěla jsem být odtamtud pryč. A to rychle!

V posteli jsem se stékajícími slzy usla.
......................................................................

~butterfly