Ony se na nás domluvili.

568 23 0
                                    

Přesně jak jsem předpokládala ráno bylo hrozný.

Úterý probíhalo nudně. To samé i středa, nudná. Nic zajímavého se nedělo párkrát jsem se na chodbách potkala s Alexem vždy jsme se pozdravili nebo se na sebe jen usmáli.

Já celou středu přemýšlela o tom jak bude asi probíhat čtvrtek, jak bude probíhat domluvené doučování.

Fred ani George si mě další dva dny už ani nevšímli ani jsme se nepozdravili. Nebudu lhát mrzelo mě to ale třeba po čtvrtku se to změní zjistíme že si rozumíme a stanou se z nás kamarádi.

Nebuď naivní tohle se nestane.

---------------------------------------------------------

Nastal den D, čtvrtek. Od rána jsem měla napjatou náladu. Hermiona se mě snažila uklidnit ale moc se ji to nedařilo.

Byla jsem myšlenkami mimo, že jsem si ani neuvědomovala že nastal čas oběda.

Neměla jsem výjimečně hlad skoro nic jsem na obědě nesnědla spíše jsem se rýpala ve své porci.

,,Bell co je s tebou? Nejíš. To se u tebe nestává, že v tom bude to dnešní doučování?" zašeptal ke mě Ron a tím mi přerušil myšlenky.

Jen jsem kývla a dala si přes očividný odpor jídlo do úst. Ron mě starostlivě pohladil na zádech. Jeho ruka na mých zádech byla až do konce oběda.

Uklidňovalo mě to, Ron mě dokázal vždy nějakým způsobem aspoň na chvilku uklidnit.

Všichni jsme dojedli i když já toho moc nesnědla a pobrali jsme si věci. Zamířili jsme na poslední dvě hodiny.

Od oběda utekla nějaká chvilka a my se s Hermionou belhali do pokoje.

Bylo asi půl 3. Každou minutou jsem byla čím dál tím víc nervózní. Chodila jsem po pokoji sem tam jak nějaký blázen. Hermiona se na mě jen divila neřekla ani jedno slovo, vůbec se ji nedivím.

Na mém budíky, který jsem měla na nočním stolku bylo už 14:48. Sakra! To nedám! Už zbývá pár minut! Byla jsem víc nervózní než u zkoušek.

Párkrát jsem se zhluboka nadechla a vychechla. Sebrala jsem učebnice lektvarů a podívala jsem se na Hermionu. Ta mé jednání napodobila, vzala učebnici a přistoupila ke mě.

Chytla mě za ruku a společně jsme vyšli z pokoje, směr knihovna. Šli jsme pomalu, takže cesta která nám normálně trvala 5 minut nám dneska trvala tak jednou tolik.

Před knihovnou už čekali ti vysocí pohlední zrzkové. Byli opření o zeď a měli skřížené ruce na prsou, o něčem si povídali. Když nás spatřili pořádně se postavili a ruce strčili do kapes u kalhot.

Z toho postoje mi šla hlava kolem, byl tak moc přitažlivý. Zhluboka jsem se nadechla Hermiona mi pevněji stiskla ruku a pak mi ji pustila.

,,Grangerová se jdeš učit s nama lektvary nebo co?" řekl pobaveně George když jsme došli k dvojčatům.

,,Myslím si, že já doučování nepotřebuju takže ne nejdu. Jdu učit vás aby na vás Bella nebyla sama." řekla podrážděně Mia.

Obdivovala jsem jak s dvojčaty mluví, tak sebevědomě, neměla pro ně slabost takže mluvit s nimi pro ní bylo snadné.

,,Frede vidíš to? Ony se na nás domluvili." řekl George pobaveně když se podíval na svou starší kopii.

Fred se jen pobaveně ušklíbl a otevřel dveře od knihovny. Rukou naznačil ať jdeme s Hermionou první.

,,Hah jaký to getleman." vypadlo ze mě ironicky až mě to samu překvapilo.

Chvilku bylo ticho které přerušil tichý smích Hermiony.

,,Hele Hamiltonová neprovokuj a radši mě pojď už něco naučit." řekl sebevědomě Fred.

Šli jsme zasednot k nejbližšími volnému stolu.

,,Takže jednoho budu doučovat já a druhého Bella. Je vám asi jedno kdo bude doučovat koho nebo snad není?" domluvila Hermiona a čekala na odpověď.

Srdce mi tlouklo o něco rychleji bylo příjemné sedět naproti Freda.

,,Grangerová mě nesnášíš víc než tady moje ošklivé dvojče takže vy se tu učte a já s Bellou si jdeme sednout k tamhle ke stolu." odpověděl Fred a ukázal na stůl na druhé straně knihovny.

Rozbušilo se mi srdce a vyschlo mi v krku. Fred se zvedl vzal mou knihu lektvarů, které ležela vedle mě na kraji stolu. Kouknul se na mě a bylo mi jasné proč. Byl připraven odejít a jít si sednout k jinému stolu, ale já pořád nehybně seděla.

Zvedla jsem se, Hermioně jsem věnovala poslední nervózní pohled a vyrazila jsem napříč stolu, který Fred určil.

Párkrát jsem se cestou oklepala tím jsem se snažila oklepat ze sebe strach a nervozitu.

Přistoupila jsem k židli odsunula ji a pomalu si sedala. Fred pořád stál jakoby čekal kam si budu chtít sednout.

Dosedla jsem na studenou židli. Fred popošel a sedl si na židli vedle mě. Přišoupl se blíž a položil učebnici na stůl.

Skousla jsem si jazyk, tak blízko jsem mu nikdy nebyla, ani v pondělí když si sedl při obědě vedle mě. Teď se skoro naše nohy vzájemně dotýkaly.

Prohrábl si vlasy a konečně prolomil to trapné ticho.

,,Tak šup už začneme chci toho vědět víc jak George." usmál se a přistrčil ke mě učebnici.

Otevřela jsem tedy konečně učebnici a zeptala se ho jestli chce jít od začátku a pomalu probrat všechno nebo jestli chce probrat jen určité lektvary. Okamžitě mi odpověděl že by bylo lepší projet učebnici od začátku.

Nalistovala jsem tedy první kapitolu týkala se lektvaru Felix felicis.

,,Jak se jinak řekne lektvaru Felix felicis?" zeptala jsem se ho na první otázku. Chvilku mlčel nakonec.

,,To ehmm tekuté štěstí že? Každý kdo ho vypije se podaří vše co udělá. Tohle vím." odpověděl mi sebevědomě Fred.

,,Správně, nejsi zas tak hloupý." zasmála jsem se.

Fred protočil oči a zasmál se. Šlo to poměrně v klidu ještě jsme probrali pár lektvarů. Pak se naklonil blíž a ukázal na kapitolu ve které se psalo o nápoji lásky.

Jakmile se naklonil blíž jeho vůně mě začala příjemně štípat v nose. Voní nádherně.

Podíval se na mě a očekával že mu něco řeknu o nápoji na který ukázal v učebnici. Žádné slovo ze mě nevypadlo.

Momentálně jsem se utápěla v jeho nádherně hnědých očích. Hluboce jsem mu do nich hleděla a on hleděl do těch mých.

Musel zatnout zuby jelikož mu jemně vystoupli lícní kosti. Byl tak nádherný.

Prohlížela jsem si jeho obličej, jeho každou pihu, rysy ale jeho oči byli nejkrásnější. Dokázala bych do nich koukat celý den.

Ticho které momentálně bylo mezi námi bylo příjemné.

Bylo mi příjemné tu s ním sedět a hledět mu do jeho očí.
......................................................................

~butterfly

(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat