(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Tak zmiz!

,,Chci vědět co bylo tak vtipné u stolu." zvědavě se zeptal, když se k nám se svým bratrem přidali.

,,Ron mě nazval hladovou ropuchou. Nechci slyšet, že je to dětinské. My to moc dobře víme." při těchto slovech jsem se zahákla jednou rukou Fredovi kolem krku.

Zaskočilo ho to, ale nenechal se rozhodit a instinktivně mi dal ruku na bok. Při této sestavě jsme vystoupali schody až k obrazu Buclaté damy.

Stále jsme se snažili, aby naše držení vypadalo přátelsky. Přesto jsme se dočkali několik pohledů.

,,Nevím o co se snažíš Isabello." arogantně ke mě promluvila.

,,O nic se nesnažím Angelino." prohodila jsem stejným tónem.

,,Tak zmiz! Fred je totiž můj!" když domluvila dala Fredovi pusu na tvář.

,,Tak si ho užij!" naštvaně jsem ji odpověděla.

Pustila jsem Freda a rychle jsem zaplula do společenské místnosti.

,,Bello počkej!" zakřičel a snažil se mě dohnat.

,,Co chceš?" zeptala jsem se ho, když mě doběhl.

,,Nevšimej si ji. Mele jen hlouposti!" řekl sklesle a mávl rukama kolem sebe.

Podívala jsem se na něho a snažila se zakrýt úsměv. S rudými tvářemi jsem ho bouchla do ramene a zamířila za přáteli. Fred mě následoval.

,,Pojď si sednout vedle mě." zašeptal mi do ucha, když si za mě stoupl.

Popošel ke gauči a hupsnul na místo vedle George. Přišoupl se blíže ke svému dvojčeti a na volné místo vedle sebe poklepal rukou. Zamířila jsem si tedy sednout vedle něho.

,,Neříkej, že si nás vyměnila za ty dva blbečky?" vychrlil a mávl rukou na dvojčata.

,,Nevyměnila." odpověděla jsme se smíchem.

,,Konečné poznala kdo za to víc stojí brácho." řekl Fred a poklepal mi na stehno.

Přeběhl mě mráz po zádech.

,,Chytrá se vždycky hodí." připojil se George.

Zasmála jsem se a odhrnula si vlasy z obličeje. Povídali jsme si asi do 10 večer. Pak postupně na každého začala padat únava. Já nebyla výjimkou.

,,Já už taky mizím. Dobrou noc lidi." řekla jsem, když jsem se zvedla.

,,Dobrou Alexi a nebuď naštvaný." promluvila jsem na Alexe, který si něco psal do zápisníku.

Při mých slovech se zvedl a odložil zápisník.

,,Dobrou noc krásko. Mám tě fakt moc rád." skoro ke mě tyto slova zašeptal.

Pevně mě objal a já jeho taky.

,,Já tebe taky. Ani nevíš jak moc." zamumlala jsem mu do trička.

Vrátila jsem se k místu kde jsem seděla, abych si vzala batoh. Fred byl ale rychlejší a batoh mi podal.

,,Ve 12 tady." zašeptal, tak abych to slyšela jen já.

Jemně jsem kývla a s poděkováním jsem si od něho vzala batoh.

Šla jsem si dát pořádně dlouhou a horkou sprchu. Po příchodu na pokoj se holky akorát ukládali ke spánku. Popřály jsme si dobrou noc a všechny jsme šly spát.

Já neusla. Únava ze mě naprosto opadla. Stále jsem se převalovala v posteli a odpočítávala minuty do půlnoci. Nebude přece vadit když půjdu o pár minut dřív.

Potichu jsem tedy slezla z postele na ledovou podlahu. Zima, která mě pokryla při odrnutí peřiny mě donutila si sebou vzít deku. Vytáhla jsem tedy opatrně ze skříně slabou deku šedé barvy.

V tílku a kalhotech jsem docupitala do společenské místnosti. Byla prázdná. Hupsla jsem na gauč a přikryla se dekou až ke krku. Teď stačí vyčkat na Freda.

---------------------------------------------------------

,,Princezno vstávej." něžně ke mně promluvil.

Trochu jsem se lekla, tudíž jsem sebou škubla.

,,Promiň musela jsem na chvíli usnout." řekla jsem a promnula si oči.

,,Můžu se připojit?" zeptal se s úsměvem a lehce nadzvedl deku.

Šťastně jsem kývla a odhrnula ze sebe deku. Fred se uvelebil vedle mě na břicho a hlavu si položil těsně vedle mé.

Ruku si vecpal pod mě a přitiskl se blíž. Začala jsem mu rukou přehlížet ve vlasech a na krku.

,,To se mi líbí." mumlal.

,,Takže s Angelinou nic nemáš?" tím jsem přerušila tu krásnou chvíli.

Zvedl hlavu a podíval se mi do očí.

,,Nemám. Dříve jsme spolu něco měli ale ukončil jsem to....no a ona to nějak nepochopila a pořád si mě přivlastňuje." odpověděl mi hned.

,,Dobře. Věřím ti." řekla jsem s úsměvem.

Úsměv mi opětoval a vysoukla se výš. Rukou jsem ho chytla za tvář a spojila naše rty. Líbání bylo něžné a jemně. Pomalu ale jistě jsme pohybovali rty.

Po chvilce jiskření se znovu uvelebil a já pokračovala v hlazení ve vlasech.

---------------------------------------------------------

Probudil mě chlad, protože jsem měla odkryté nohy. Cítit něčí tělo po probuzení bylo pro mě něco naprosto nového a byl to skvělý pocit.

Nad tím jsem se ale nemohla pozastavovat. Musela jsem rychle vzbudit Freda, než nás někdo uvidí.

,,Frede vstávej! Je půl páté! Rychle vstávej!" snažila jsem se šeptat.

Fred zareagoval pobručením a více se přitulil.

,,Ráda bych se teď mazlila, ale usli jsme ve společenské místnosti." snažila jsem se se slovy zvednout.

Rychle si sedl a promnul si oči.

,,Myslíš, že nás tu někdo viděl?" promluvil chraplavým hlasem.

,,To netuším. Měli bychom jít na pokoj." řekla jsem přesto, že jsem nechtěla jít.

,,Ještě se uvidíme Hamiltonová." s těmito slovy si stoupl.

,,To si piš Weasley." souhlasila jsem.

Zvedla jsem se a zmačkala deku do klubíčka.

,,Jinak fakt dobrý pyžamo Bell." ještě řekl než jsme se úplně od sebe vzdálili.

Začervenala jsem se a popoběhla ke dveřím. Opatrně a pomalu jsem je otevřela. Holky naštěstí spaly. Pomalu jsem našlapovala k posteli.

---------------------------------------------------------

,,Tak za týden lidi." loučila jsem se se svými přáteli.

,,Fakt tu nezůstaneš?" zeptala se mě Hermiona sklesle.

,,Rodiče mě chtějí mít doma na vánoce. Jsem ráda, že jsem je přemluvila skrz večírek." odvětila jsem.

S Hermionou jsme se objaly.

,,Tak za týden cvoku." řekl ke mě Ron s úsměvem a objal mě.

Přistoupila jsem i k Alexovi a ten mě pevně objal a zvedl mě do vzduchu.

,,Za týden mě tu máte zpátky." řekla jsem mým přátelům a při odchodu jim zamávala.

Na cestě z hradu mě zastavil Fred.

,,Nechtěl jsem se s tebou loučit přede všemi." potichu řekl.

,,Za týden se ti vrátím." mumlala jsem v objetí.

Předemnou týden prázdnin doma, Vánoce a to nejobávanější. Silvestrovský ples.
......................................................................

~butterfly