(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Jsi můj strážný anděl!

,,Dobré ráno, anděli." řekl s úsměvem, když se opřel o futra.

,,Spíš dopoledne." zamumlala jsem a přes hlavu si přetáhla peřinu.

Cvakli dveře a kroky se blížili ke mně. Odhnula jsem deku z očí.

Fred stál u postele a usmíval se. Chytla jsem ho za ruku, abych si ho stáhla k sobě do postele.

,,Teď mi řekni, kde mám svoje oblečení." promluvila jsem k němu, když jsem si sedla.

Ukázal na stůl, na kterém byli všechny mé věci poskladané.

,,Neboj, nekoukal jsem." řekl a hlavou spadl na polštář.

Protočila jsem oči, když jsem ho plácla po stehni.

,,Musím, ale uznat, že fakt hezký bílý kalhotky a ještě hezčí jsou na tobě." dodal a šibalsky se zasmál.

Zrudla jsem ve tvářích. Odhodlaně jsem si na něho obkročmo sedla. Ruce si dal za hlavu.

Sundala jsem si gumičku a snažila se si na hlavě vytvořit drdol. Přitom jak jsem zvedla ruce zvedlo se i tričko.

Ukázala se krajka od mých kalhotek. Fred se rychle zvedl do sedu a ruce obmotal kolem mých boků.

Políbil mě a já se pitomě smála, což mu znemožňovalo se do polibku opřít. Po chvilce jsem zvážněla a začala spolupracovat.

Dlaně jsem mu vplétla do vlasů a trochu zatahala. Zareagoval jako vždy. Byla jsem tak moc soustředěná na něho a na polibek, že jsem si ani nevšimla, že už nemá ruce na mých zádech.

Momentálně mu dlaně spočívali na mém zadku, který křečovitě držel. Pár minut jsme o sebe jemně a procítěně otírali rty.

Tohohle nebudu mít nikdy dost. Nikdy nebudu mít dost Freda Wesleyho.

Náš polibek přerušil můj hladový žaludek, který se hlasitě dožadoval pozornosti.

Fred se začal z celého srdce upřímně a nahlas smát. Se smíchem jsem slezla z postele a zamířila ke stolu.

,,Zvedej se a jdi. Chci se převleknout." promluvila jsem k němu.

,,Už jsem tě viděl Bell. Nemusíš se stydět." odvětil.

,,Prosím, Frede." řekla jsem potichu.

Políbil mě na čelo a dal se na odchod.

,,Budu na tebe čekat ve společenské místnosti. Tak si pospěš." řekl než úplně odešel.

Zavřel dveře a já se mohla konečně obléknout. Fredovo tričko mi sice sahalo těsně pod zadek, takže nešlo nic vidět, ale i tak jsem se cítila malinko nekomfortně.

Převlekla jsem se a ještě než jsem odešla ustlala jsem Fredovu postel. Bylo mi jasné, že by to on sám neudělal.

,,Jaká byla noc?" zeptal se mě George, který právě vešel do místnosti.

,,Co?" nechápavě jsem se zeptala.

,,S Leem, když jsme přišli včera v noci na pokoj tak vy už jste spali. Jste museli být fakt unavení. " u poslední věty se zasmál.

,,Já už usla ve společenské místnosti. Nevím jak jsem se tady ocitla. Ráno jsem se vzbudila tady. Nic neproběhlo." odvětila jsem mu.

,,Jinak se omlouvám, že jsem vás minule vyrušil. Jak, ale znám Freda tak ten našel hned další příležitost." řekl mi přitom co si rovnal peřinu.

,,Nenašel žádnou jinou příležitost. My dva jsme spolu ještě......" řekla jsem potichu.

,,Počkej?! Jako fakt ne?" přerušil mě překvapeně.

,,Ne. Fred řekl, že rád počká." odpověděla jsme hlasitě.

,,Jasně chápu jsi ještě....divím se, že to ten kluk vydržel takovou dobu...." sklesle promluvil.

Do místnosti zrovna vešel i Fred.

,,Já tam na tebe čekám a on tě tady mezitím balí můj bratr." pobaveně promluvil.

,,Jen jsme si povídali." řekla jsem a políbila ho na tvář.

,,Georgie jsi v pohodě?" zeptal se zamračeně svého dvojčete.

,,Jasně." odpověděl a oklepal se.

Společně jsme zamířili do velké síně na oběd. Ládovali jsme se obědem, abychom utišili naše hladové žaludky.

---------------------------------------------------------

,,Takže za 5 minut tady!" zvolal Fred.

Právě jsme přišli z večeře. Celé odpoledne jsme trávili spolu. Povídali si. Fred se mi svěřil, že si s Georgem po škole chtějí otevřít obchod s jejich produkty.

Opět jsme se jeden o druhém dozvěděli víc.

Na pokoji jsem si vzala bundu a do kapsy si dala náramek, který jsem upletla Fredovi.

Vyšla jsem plná očekávání z pokoje. Fred, už na mě čekal upřený o gauč.

,,Můžeme Weasley!" křikla jsem na něho s úsměvem.

---------------------------------------------------------

,,Kam mě to vedeš?" zeptala jsem se ho zvědavě cestou.

,,Pssst!" utichl mé otázky.

,,Astronomická věž?" zasmála jsem se.

Udýchaná jsem pomocí Freda vyšlápla schody.

,,Tady to všechno začalo, 28. listopadu jsme tu uzavřeli naší dohodu. Na začátku jsem si myslel, že toho budu litovat. Teď vím, že to byla ta nejlepší věc, pro kterou jsem se rozhodl. Díky tobě jsem zažil i ten nejlepší Silvestr. Lepší začátek nového roku jsem si přát nemohl. Pořád nechápu, kde se ve mně vzala tak velká odvaha k tomu, abych tě políbit. Vůbec ničeho nelituji. Vím, že je asi brzo na tyhle kecy. Jsme spolu teprve něco málo přes měsíc. Přesto za takovou krátkou dobu jsem si uvědomil, že díky tobě jsem lepším člověkem. Jsi můj strážný anděl! Děkuju ti." dokončil svůj proslov.

Neudržela jsem slzy a padla mu do náruče.

,,Něco pro tebe mám." zamumlal mi do vlasu a odtáhl se.

Utřela jsem si slzy. Mezitím Fred ze své kapsy vytáhl krabičku. Otevřela jsem ji a na povrch se začaly drát další slzy.

,,Frede to nemůžu přijmout. Muselo to být hrozně drahé." zavzlykala jsem.

,,Musíš to přijmout." odpověděl a vyndal předmět s krabičky.

Odhrnula jsem si vlasy a otočila se. Fred mi řetízek zapnul. Na řetízku byl i stříbrný přívěsek.

Přívěsek ve tvaru hrdličky, mého patrona.

,,Děkuju! Cítím se teď hrozně blbě. Já mám pro tebe jen tohle." řekla jsem, když jsem vytáhla náramek z kapsy.

,,Je skvělej!" zvolal.

Natáhl ke mně ruku. Přitom si vytáhl rukáv. Náramek jsem mu uvázala. On se na něho podíval a usmál se.

Vytáhla jsem i svůj rukáv. Měla jsem ten stejný.

,,Budeme je mít dokud budeme spolu." promluvila jsem a podívala se mu do očí.

Políbil mě. Polibek chutnal slaně, kvůli mým slzám.

,,Stejně se cítím blbě. Já ti dala nějaký blbý náramek a ty mě stříbrný řetízek." mumlala jsem do polibku.

Fred se odtáhl, ale přesto nechával své dlaně na mých tvářích. Hluboce se mi zadíval do očí.

,,Dáváš mi toho tolik, už jen tím, že jsi semnou. Miluju tě Bello!" potichu řekl a znovu mě políbil.

,,Miluju tě Frede!" zavzlykala jsem do polibku.
......................................................................

~butterfly