(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

To neznamená, že to tak chci.

,,Tohle byl tak nudnej den. Ještě, že ho máme za sebou." řekl otraveně Ron.

Naše kroky momentálně mířily do společenské místnosti. Někdo mě ze zadu za boky vyzvedl do vzduchu.

,,Alexi ty blbečku! Víš jak jsem se lekla!" se smíchem jsem po něm křičela.

Položil mě na zem a já si mohla pospírat učebnice, které mi spadli.

,,To byl účel." zasmál se a začal mi pomáhat sbírat.

Ostatní bezmyšlenkovitě mířili napřed.

Sakra! Vzkaz od Freda mi vypadl z učebnice, do které jsem si ho založila na záchodě. Alex si ho všiml a sebral ho. Vytrhla jsem mu ho z ruky a vložila ho zpátky do učebnice.

,,Bell? Co to má znamenat?" tón hlasu zněl jako kdyby byl zklamaný.

,,Prostě mám jen s kamarádem sraz. Stačí?" odpověděla jsem mu nervózně.

Neuměla jsem lhát. I kdybych to uměla, Alex by to poznal.

,,S kým? Isabello? Odpověz!" byl naštvaný.

Zaskočilo mě, že mi řekl Isabello. Poprvé mi takhle řekl.

,,S Fredem." šeptla jsem po chvilce.

,,To nemyslíš vážně? Po tom co ti provedl? Ten kluk si z tebou jen hraje! Už to konečně pochop!" zněl více naštvaně ale zároveň zklamaně.

,,Do toho ti nic není! Je to moje věc!" naštvaně jsem zakřičela se slzami v očích.

,,Pojď sem." řekl smutně Alex a přitáhl si mě do medvědího objetí.

,,Promiň nechtěl jsem. Prostě mi na tobě hrozně záleží a nechci aby se k tobě někdo takhle choval." mumlal mi do vlasů.

Utřela jsem si slzy a společně jsme zamířili do společenské místnosti. Alex vyslovil heslo a mi mohli vstoupit.

Vyrazili jsme směrem k Harrymu a Ronovi, kteří si povídali s dvojčaty.

,,Bello jsi v pohodě?" zeptal se mě Ron, když se na mě podíval.

,,Jasně. Proč bych nebyla?" odpověděla jsem s úsměvem.

,,Máš rudé oči. Brečela jsi." připojil se Harry.

Nevěděla jsem jak mám odpověď. Naštěstí Alex se ujal slova.

,,Rozbrečel jsem ji svým vtipem." doplnil pohodově.

,,To umíš být tak vtipnej? Tomu se mi nechce věřit." řekl arogantně.

,,Narozdil od tebe Frede nejsem důvodem jejich pláče." odpověděl mu Alex stejným tónem.

,,Tak do toho ti nic není. Není to tvoje věc. Tebe se to netýká!" pronesl naštvaně a zvedl se z gauče.

,,Tak ji přestaň ubližovat!" zvýšil hlas a udělal krok k Fredovi.

,,Přestaňte! Alexi dost!" zvýšila jsem hlas a Alexe chytla za paži.

,,Tak na pokračování si počkáme příště." prohodil ještě Alex než couvl.

,,Bude lepší, když oba půjdeme na pokoj." řekla jsem k Alexovi.

Kývl a dal mi jemnou pusu do vlasů.

Na pokoji si Hermiona četla, když jsem ale přišla knížku zavřela.

---------------------------------------------------------

,,Půjdeme už na večeři." skočila mi do řeči.

,,To už je tolik hodin?" řekla jsem překvapeně se strachem.