(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Georgi!

,,Podvádíš Ronalde!" vykřikla Hermiona.

,,Dokaž to." řekl k ní hrdě.

Protočila oči a znovu se začetla do knížky. Karty jsme hráli ve čtyřech. Já, Ron, Alex a Harry. Seděli jsme na zemi v kroužku.

,,Nehledáte dalšího hráče?" zeptal se George, který zrovna přišel.

Samozřejmě s ním přišel i Fred. Alex tedy rozdal i Georgovi, který si sedl mezi Harryho a Rona.

,,Budeš hrát taky?" optala jsem se Freda, když si sedl těsně za mě.

Ze zadu mě objal a bradu si opřel o mé rameno. Sedl si tak, že jsem se mohla opřít o jeho hruď.

,,Budu jen koukat." zašeptal mi do ucha.

Seděla jsem v tureckém sedu a nechala se hřát Fredovým tělem.

Už jsme hráli čtvrtou hru a já ani jednou nevyhrála.

,,Musíš se soustředit." zašeptal najednou.

,,Rozptyluješ mě." řekla jsem, tak aby mě slyšel jen on.

Jednou rukou mi pomalu zajel pod svetr a i pod tričko. Na vteřinu jsem přestala dýchat.

Prsty mi po břiše kreslil malé kroužky. Nad tím jsem se malinko zachvěla.

,,Nenech se rozptýlit." znovu zašeptal.

,,Bello hraješ!" křikl ke mně Ron.

,,Promiň." omluvila jsem se a hodila kartu na hromádku.

,,Přestaň už." řekla jsem potichu.

Fred, ale nepřestával ba naopak. Ještě víc přitvrdil. Prsty přesunul na mé boky. Mě to začalo šimrat. Pevně mi je stiskl.

Ztuhla jsem a nebyla jsem schopná ničeho. Naši přátelé se nad naším ochmatáváním nepozastavovali. Byli už zvyklí, takže jsme neschytali ani jeden pohled.

,,Stejně prohrává, takže vám ji zabavuji." řekl Fred, který už stal na nohou.

Popadl mě jako pytel brambor a zamířil k pokoji. Zmáčkl kliku jejich pokoje a i semnou přehozenou přes rameno vešel dovnitř. Položil mě opatrně na nohy a zavřel dveře.

Než se stihl otočit zpátky vpadla jsem mu do náruče. Začali jsme se líbat. Za boky mě dotlačil až k jeho posteli.

Vystrkal mě nahoru, abych měla hlavu na polštáři. Podíval se mi do očí a čekal co udělám. Statečně jsem rukama sáhla po jeho tričku a pomalu jsem mu ho sundavala.

Jedním rychlým pohybem ze sebe tričko sundal sám. Prsty jsem mu přejela po jeho hrudníku až na břicho. Obdivovala jsem jeho neskutečnou krásu.

Usmál se a políbil mě. Od mých rtů si vytvořil cestičku až k mému krku. Očividně mu v tom můj svetr bránil.

Odtáhl se a rukou zajel pod svetr. Zvedla jsem se do mírného sedu a zvedla ruce.

Jedním rychlým gestem ze mě svlékl svetr a odhodil ho někam pryč. Znovu se přilepil k mému krku a pokračoval v jeho odhodlaném počínání.

Vyhrnul mi tričko až pod prsa. Svými rty se přemístil na mé břicho. Jeho vlhké polibky mi způsobovaly příjemné křeče v břiše.

Rty se posouval níž a níž. Začal mě líbat těsně nad gumou mých kalhot. Škubla jsem sebou a potichu zasténala.

Přesunul se zpět k mým rtům. Jazyky zapletené do sebe nebyly pro nás ničím novým. Nechala jsem se unášet Fredovou přítomností a tělem, které mě momentálně věznilo.

Jednou rukou se pomalu začal plížit znovu k mému břichu. Prsty objel lem mých kalhot.

Zjistil, že jsem se nějak nebránila, ani jsem se nepozastavila. Takže pokročil dál.

Jedním prstem zajel pod gumu mých kalhot. Zalapala jsem po dechu a kousla ho do spodního rtu.

Jemně strčil ruku pod mé kalhoty. Postupoval níž až narazil na lem mých kalhotek.

Přestal a podíval se mi do očí. Kývla jsem a tím jsem mu dodala odvahu pokračovat. Rukou se ocitl v mém klíně.

Od jeho ruky mě oddělovala jen tenká látka mých kalhotek.

,,Sakra!" křikl a rychle se otočil, tak že narazil do dveří.

,,Georgi!" zakřičel k němu a seskočil z postele.

,,Pardon! Já nemůžu za to, že si nejste schopní zamknout." rázně řekl a stále byl otočený zády k nám.

Fred mi podal můj svetr a své tričko si na sebe natáhl.

,,Otoč se ty blbečku! Tak já myslel, že budete hrát karty až do noci." doplnil nepříjemně Fred.

,,Taky že hrajeme pořád. Jen jsem si zašel pro svetr. Byla mi zima." odpověděl George, který zrovna prohrabával skříň.

Já jsem mlčky rudá seděla na posteli a čekala až si to ti dva vyřídí.

,,Už mizím." naposledy řekl a odešel.

,,Promiň, tohle jsem neplánoval." řekl mi Fred a sedl si vedle mě.

,,Není se za co omlouvat. Prostě ještě nebyla ta správná chvíle." odvětila jsem a zadívala se na podlahu.

,,Asi máš pravdu, ale jak už jsem jednou řekl. Rád si počkám." řekl po chvilce a políbil mě.

,,Už půjdu." promluvila jsem a přitom se zvedla z postele.

,,Dobrou noc." popřál mi mile.

,,Dobrou Frede." s těmito slovy jsem odešla.

Větší trapas se stát nemohl. Na druhou stranu osud to tak chtěl. Osud chce, abych se Fredovi neoddala tak brzy. Až bude ten správný čas poznám to.

,,Já si říkala kde jsi." řekla Hermiona, když jsem vešla do pokoje.

Mlčela jsem a jen jsem padla na postel.

,,Je všechno v pohodě?" zeptala se mě, když ode mě žádnou odpověď nedostala.

,,Já a Fred...." začala jsem.

,,Jste se rozešli?!" přerušila mě šokovaně má kamarádka.

,,Ne to ne jen.....jsme se chtěli více sblížit." řekla jsem rozklepaně.

,,Vy jste se spolu vyspali?" zakřičela otázku.

,,Skoro....no nedošli jsme k tomu. George nás vyrušil." potichu jsem doplnila.

,,Takže totální trapas. Je mi to jasný." řekla s povzdechem.

,,Pak jsem si, ale řekla, že je asi moc brzy. Uvědomila jsem si, že potřebuju ještě čas." řekla jsem sklesle.

,,Hlavní je, že jsi si to uvědomila." domluvila a objala mě.

Ještě jsme si nějakou chvilku povídali. Přišla i Parvati a Padma, se kterými jsme se poslední dobou spíše míjeli. I přesto, že sdílíme společný pokoj.

Zapojili se s námi do konverzace. Probrali jsme snad úplně všechno. Od kluků až po hmyz.

I když tyhle dvě věci se mnohdy od sebe neliší.

Pak jsme se jedná po druhé šli osprchovat a vyčistit zuby.

Až zítra potkám George tak to bude hrozný trapas. Doufám, že to hned nebude někomu vyprávět.

Opravdu bych nechtěla aby se to všichni dozvěděli. Fred mu snad domluví.
......................................................................

~butterfly