(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Není mi dobře.

,,Hodně štěstí anděli." popřál mi s úsměvem.

,,Děkuju Freddie." poděkovala jsem.

,,Pusa pro štěstí." řekl a políbil mě.

Nervózně jsem vešla do třídy. Čekají mě NKÚ. Naštěstí už poslední zkouška.

Poslední tři týdny jsem trávila skoro pořád v knihovně. Fred většinou šel semnou.

Vždy si sedl vedle mě a koukal se jak se učím, když ho to přestalo bavit začal mě provokovat a rozptylovat. Ve většině případech usnul na stole.

Náš vztah se za ten měsíc posunul a je lepší než kdy jindy. Více jsme se poznali, tím mám na mysli i fyzicky.

Mám neskutečné štěstí, že ho mám. Miluju ho celým svým srdcem.

S rozklepanými koleny jsem zasedla místo a vyčkávala na příchod profesora.

---------------------------------------------------------

,,Tak co Mio?" zvědavě jsem se optala své kamarádky.

,,Skvělý!" křikla úsměvně.

,,Kde je Ron?" zeptala jsem se.

,,Říkal, že jde na pokoj. Asi to nezvládl." odpověděla.

,,Půjdu ho najít. Uvidíme se na obědě!" naposledy jsem na ní křikla a odběhla hledat Rona.

Doběhla jsem do společenské místnosti. Nikde můj zrzavý kamarád nebyl k nalezení.

Vyšla jsem schody k chlapeckým ložnicím. Zaťukala jsem na ložnici, ve které spí Ron.

Nikdo se neozval. Tak jsem otevřela dveře, ale nikdo v pokoji nebyl. Kde je ten Ronald?

Uškrtím ho, až ho najdu. Napadlo mě, že by mohl být u Freda a George v pokoji. Za tu dobu jsem v tom pokoji jako doma.

Takže jsem sebevědomě zamíříla tím mým známým směrem. Dveře byli pootevřené. Slyšela jsem známé hlasy, ale ani jeden nepatřil Ronovi.

Přesto jsem se chtěla ujistit a zaklepat. Zaslechla jsem, ale rozhovor, který byl zvláštní. Takže jsem nezaklepala a zaposlouchala se.

,,Nemyslíš, že už nastal čas to ukončit?" - Lee.

,,Ukončím to, jen musím ještě vymyslet jak. - Fred.

,,Je to jednoduchý. Stačí říct, že je konec." - Lee.

,,Nechci ji ublížit." - Fred.

,,Ty ji snad opravdu miluješ!" - Lee.

,,Nemiluju." - Fred.

,,Neměli jsme tu sázku vymýšlet." - George.

,,Řekli jsme si, že to bude sranda." - Lee.

,,Velká sranda opravdu." - Fred.

,,Pravidla byli jasný. Dostat ji do postele. To se ti povedlo, tak nevím proč to ještě prodlužuješ." - Lee.

,,Nedomysleli jsme následky." - George.

,,Kašlem teď na to! Jdeme na oběd." - Fred.

,,Ty už to dále neprodlužuj a ukonči to s ní. - Lee.

Nehybně jsem stála za dveřmi. Fred otevřel dveře, když mě zahlédl v jeho očích se objevil obrovský strach. Pohled jsem přes slzy měla rozmazaný.

,,Sázka?!" vykřikla jsem na něho.

,,Bello, nech mě to prosím vysvětlit." odvětil a chytl mě za ruku.