(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Budeš mi věřit?

Už 5 dní jsem u Weasleů. Je to tu skvělý. Jídlo paní Weasleyové je výborné.

Sblížila jsem se více i s Ginny a Georgem. Většinu času jsem, ale trávila s Ronem. Navíc venku nebylo takové slunečné počasí, takže jsme zůstávali uvnitř.

S Fredem jsme se taky sblížili. Nedá se ale říct, že by se z nás stali nejlepší kamarádi

Dokážeme se, ale spolu bez problémů bavit, smějeme se spolu. Je mi s ním dobře. Je mi tady dobře.

,,Dneska je hrozný horko. Takže půjdeme k jezeru." řekl nadšeně Fred.

,,Koupat se ale nebudeme, že ne?" vystrašeně jsem se zeptala.

,,Samozřejmě, že se koupat budeme." zasmál se.

,,Takže za 5 minut u jezera!" zvolal George.

Sklesle jsem se dobelhala nahoru. Převlékla jsem se do svých dvoudílných černých plavek.

Na plavky jsem si oblékla kraťasy a tričko. Vzala jsem si ještě ručník a vyrazila ven. Ron na mě čekal.

,,Mám pro tebe překvapení." řekl a přitom se usmál.

,,Jaký?" zvědavě jsem se zeptala.

,,Baf!" křikly dva hlasy.

Lekla jsem se tak moc, že jsem zapištěla. Otočila jsem se a oni tam s úsměvem stáli.

Objala jsem oba najednou. Hned jsem se začala Harrymu a Hermioně omlouvat za své chování.

Ujistili mě, že už je všechno v pohodě a ať na to zapomenu. Ještě jsme počkali na Hermionu, která se převlékla do plavek.

Konečně jsme vyrazili k jezeru. Do jezera už skákali kluci a Ginny akorát vylezla z vody.

,,Máte zpoždění!" zakřičel na nás George.

Moji přátelé s rozeběhem skočili do jezera. Já jsem pořád stála v oblečení. Nějak se mi nechtělo jít do nějakého jezera.

Nebyla jsem žádná nafrněna holka, které by přišlo koupání v jezeře nechutné. Jen jsem měla strach. Neznala jsem to jezero. Nevěděla jsem, jak je hluboké.

Já nikdy ani neplalavala na dovolené v moři do hloubky. Vždy jsem došla do hloubky, kdy mi voda dosahovala pod prsa.

Je to divné, ja vím, ale prostě mám strach z hluboké vody.

,,Pohni, Bello!" křikl na mě můj zrzavý kamarád.

Navíc se moje tělo za ten měsíc trochu změnilo. Mám větší prsa a i boky se mi zvětšili. To jsem myslela, že v 16 se mé tělo měnit nebude.

S veškerou odvahou jsem ze sebe svlékla kraťasy a tričko. To, že jsem neměla ráda ukazovat své tělo pořád platí.

U moře na dovolené mi to nevadí. Tam jsou lidi, které neznám, ale tady jsou mí přátelé. To je pro mě velký rozdíl.

Sluneční paprsky dopadali na mou obnaženou kůži. Mé plavky zakrývali to co měli. Přesto jsem se cítila divně až nepříjemně.

Sedla jsem si na kraj mola. Udělala jsem si vysoký drdol, abych si nenamočila vlasy.

,,Nemusíš se bát." promluvil ke mně, když doplaval k molu.

,,Je to hluboký." odvětila jsem.

Ostatní mezitím dělali všelijaké hlouposti. Chvíli na mě jen koukal. Očima zkomal každý centimetr mé kůže. Byla jsem jak rubikova kostka, které nemohl přijít na řešení.