Nejdu!

490 21 2
                                    

Podavá bolest mi nahrnula slzy do očí. Tlak způsobený jeho chloubou mi momentálně nebyl zrovna příjemný.

,,Přestanu! Nechci ti ublížit!" řekl rychle.

,,Prosím, nepřestávej." zamumlala jsem.

Pomalu se svými boky znovu zhoupl proti těm mým. Moje panenství bylo narušeno a já to pociťovala.

Bolest po chvilce odešla. Mé tělo si na to jeho zvyklo.

,,Už mě to nebolí. Můžeš přidat." řekla jsem mezi nádechy.

Fred přidal na rychlosti. Myslela jsem, že vzdychání nebude potřeba. To, se ale z mých úst ozývalo samo.

K mému nekontrolovatelnému vzdychání se přidal i Fred. Se zabořenou hlavou v mém rameni těžce oddychoval.

Prsty jsem mu vjížděla do vlasů a jemně za ně tahala. Přesunul si mě nahoru, tak, že ležel podemnou.

Zapírala jsem se o jeho horkou hruď. Můj tlukot srdce mi zvonil v uších. Fredovo tiché vzdychání mi přivádělo ještě větší uspokojení.

Sotva jsem popadla dech, když mé tělo pokryla ta nepopsatelná rozkoš. Fred mě ihned následoval. Objal mě a snažil se utišit mé hlasité sténání, které se rozlýhalo po pokoji.

Naše horká a spocená těla na sobě přitisknutá uklidnila naše zrychlené dýchání.

Lehla jsem si na Fredovu hruď a nechala se unášet posledními zbytky vášně, které se pokojem vznášeli.

,,Miluju tě!" potichu jsem řekla, jako kdybych se stále bála, že se mi nedostane odpovědi.

,,Miluju tě!" odpověděl okamžitě.

---------------------------------------------------------

V půlce Fredovi věty jsem se mu podívala na zápěstí, na kterém měl stříbrné hodinky.

Ty hodinky, které jsem mu darovala k jeho 17tým narozeninám.

,,Frede, měli bychom už vstát. Za chvíli tady budou kluci." přerušila jsem ho.

Podíval se na hodinky a kývl. Sedla jsem si, aby Fred mohl vstát z postele. Znovu jsem ulehla a zachumlala se do peřiny.

S úžasem jsem pozorovala jeho nahé tělo. Všimla jsem i krvavých škrábanců, které jsem mu způsobila.

Posbíral si všechny kousky školního hábitu a začal si pomalu návlekat spodní prádlo.

,,To já bych se měl kochat tvým tělem." promluvil, když si zapínal kalhoty.

Zrudla jsem. Ani jsem si neuvědomila jak momentálně hltám každy záhyb Fredova dokonalého těla.

Z postele jsem se nahla pro podprsenku, která se válela u nohy postele. Fred byl rychlejší. Sebral ji a couvl dál.

,,Pojď si pro ni." ušklíbl se.

,,Nejdu!" odvětila jsem a více se zakryla.

,,Pročpak?" zeptal se.

,,Na blbou otázku, blbá odpověď." odpověděla jsem potichu.

,,Viděl jsem všechno Bell a věř, že ne naposledy. Prosím, přestaň se předemnou stydět." zklamaně řekl.

Statečně jsem se zvedla z postele a došla k němu. Na tváři se mu objevil úsměv.

Slyšela jsem jak začal zhluboka dýchat.

,,Nejradši bych to zopakoval." zašeptal a přitom své nehty zaryl do mého zadku.

Políbila jsem ho a začala se oblékat.

(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat