(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Jsi moje!

Z jeho slovy jsem dočista vyměkla. Nešlo mi být na něho naštvaná, když mi právě řekl, že mě má rád.

Můj úsměv mě prozradil, takže se začal usmívat i Fred.

,,Jsi nádherná Bello." doplnil ještě.

,,Ty taky celkem ujdeš." vtipně jsem mu odvětila.

,,Měl bych si tě víc hlídat." řekl potichu.

,,Proč?" nechápavě jsem se zeptala.

,,Aby mi tě nikdo nepřebral." naklonil se a zašeptal.

,,Přestaň!" protočila jsem nad jeho větou oči.

,,Asi bych už měl jít. Ještě se uvidíme Hamiltonová." naposledy dodal.

Zvedl se a odešel. Za mnou totiž už stál můj zelenooký doprovod s pitím.

,,Co chtěl?" zeptal se a podal mi kelímek.

,,Jen se mě zeptal jestli si užívám večírek. Nic víc." odpověděla jsem mu, když dosedl na své místo.

Skvěle načasované, akorát se k nám připojili naší přátelé. Ťukli jsme si všichni kelímky a připili si na skvělý večer.

---------------------------------------------------------

Ples jsme si každou minutou více a více užívala. Velkou síňí se rozlynula hlasitá a rychlá hudba.

,,Pojďte lidi!" vykřikla Hermiona a popadla mě a Rona za ruku. Chytla jsem i Alexe, abych v tom nezůstala sama.

Chaoticky jsme poskakovali a pohupovali se do rytmu. Při posledních tónech písně udělal semnou Alex otočku a zaklonil mě.

Intuitivně jsem Alexe chytla kolem krku, abych nespadla. Alex, by mě ale neupustil. Držel mě pevně za boky.

V jeho zelených očích zařily jiskričky. Znovu se semnou narovnal. Momentálně jsme k sobě byli přitisknuti víc než kdy jindy.

Začala další píseň a lidi kolem nás začali znovu křičet a poskakovat. My dva jsme jen stáli a nevydali ani jednu hlásku.

Ano, přiznávám. Alex mě přitahuje. Cítím se sním v bezpečí, ale k Fredovi cítím něco víc. Někdo do nás prudce strčil.

Málem jsem upadla, ale Alex mě zachytil. Otočili jsme se na dotyčného. Byl to Lee. Kamarád Freda a George.

,,Hrozně se omlouvám lidi......asi jsem nějak zakopl." začal se omluvat.

Za ním stál Fred a jeho pohled mluvil za vše. Viděl nás s Alexem.

,,Tak příště dávej prosím tě pozor." řekl mu Alex nepříjemně.

Lee nezakopl. Kdyby zakopl tak se při omluvě nezasekne a jeho omluva bude plynulá. Navíc výraz Freda a jeho zátlé pěsti byli jasné.

Je více pravděpodobnější, že Fred Leeho strčil, aby spadl na nás a tím překazil to k čemu se schylovalo. Sám mi přece řekl, že si mě bude dnes více hlídat. Tohle, ale dělat nemusel.

,,Pojď půjdeme si na chvíli sednout." řekla jsem Alexovi a za ruku ho vedla k našim místům.

---------------------------------------------------------

,,Tak tady jsi kamaráde! Pojďte k nám na chvíli." promluvil k nám Erik.

,,Zvládneš to beze mě. Chvíli si chci posedět. Budu tu na tebe čekat. Pospíchat nemusíš." řekla jsem Alexovi, když se chytal odejít.