(Ne)správné rozhodnutí [Fred Weasley] ✔️

Měj se Fredericku.

,,Věř, že jsem si s ní fakt užil!" naštvaně zakřičel.

,,Jsi ubožák, Fredericku!" zakřičela jsem zpět.

To je takovej blbeček! Nesnáším ho! Neměla jsem sem jezdit. Byla jsem hloupá, že jsem mu chtěla dát druhou šanci.

Zavřela jsem se do pokoje. Naštěstí zítra už jedu domů. Nechci ho ani vidět.

---------------------------------------------------------

,,Věřím, že to zvládneš. Jsi silná." mluvil ke mně můj milovaný bratr.

,,Mám tě moc ráda." zamumlal jsem v objetí.

,,Já tebe víc, hrdličko." odvětil.

Rozloučila jsem se i s rodiči a s Caroline. Měla jsem namířeno na nástupiště 9 a 3/4.

Další rok je předemnou. Už 6. ročník, předposlední.

Po tom co mě Ben vyzvedl u Weasleů jsem mu všechno řekla. Nejdřív byl naštvaný na Freda.

Chtěl se i vrátit, aby si to s ním vyřídil. Zastavila jsem ho a vysvětlila mu, že by to pak bylo ještě horší.

Na nástupišti bylo spoustu rodičů, kteří své dětičky poprvé posílali do Bradavic.

V kupé jsem seděla s Ronem, Hermionou a Harrym. Tenhle rok bez Alexe bude jiný. Hrozně mi chybí.

Z batohu jsem vytáhla zápisník od Alexe. Čtu si ho pořád. Nechápu, jak jsem si toho nemohla všimnout dřív.

Alex mě miloval. Takže Hermiona měla pravdu. Celý deník je o mně. On o mně věděl úplně všechno. Znal mě nejvíc ze všech.

Spoustu věcí jsem si ani neuvědomovala, že dělám. Například to, že si hraju s řetízkem, když se na něco soustředím.

Kdo ví, jak by to dopadlo, kdybych se už na astronomické věži rozhodla opačně. To, že mě Alex přitahoval jsem si přiznala už před několika měsíci.

Psali jsme si celý zbytek prázdnin a chci s tím nadále pokračovat.

Samozřejmě, že jsem se mu také svěřila co se stalo. Alexovi jsem se svěřovala skoro se vším.

Stalo se i pár změn ve zbytku prázdnin. Spíše já se malinko změnila. Odmítám už před někým brečet. Nikomu už nechci přiznat nějaké city a jakkoliv se otevřít.

,,Bell, už jsme tady." vyrušila mě ze čtení.

,,Už jdu." odvětila jsem, když jsem zavřela deník.

,,Pořád si to čteš?" povzdechla si.

,,Ano." odpověděla jsem potichu, že mě sotva muselo jít slyšet.

Vlastně to s Fredem vědí všichni moji přátelé. Já jich stejně moc nemám.

,,Auu!" vypadlo ze mě, když jsem do někoho narazila.

,,Promiň, nekoukal jsem na cestu." odpověděl dotyčný.

,,Já vlastně taky ne." ušklíbla jsem se.

,,Jinak tě rád vidím, Bell." usmál se.

,,Měj se Fredericku." odvětila jsem a odešla.

Nechápu, že mu svědomí dovolí mi ještě tohle říct po tom všem. Co čekal? Že mu skočím kolem krku a na všechno zapomeneme?

To už nepřichází v úvahu. Radši se budu trápit než abych s ním znovu skončila. I kdybych ho sebevíc chtěla tak to překonám. Jsem silná!

Po každoročním proslovu profesora Brumbála jsme se pustili do jídla. Tak divně jsem se u večeře ještě necítila.

Večeřet bez Alexe a Freda bylo něco naprosto nového a já nevěděla jestli je to dobré nebo špatné.

---------------------------------------------------------

,,To je ten zápisník od Alexe, že?" zeptal se mile.

,,Jo." zamumlala jsem nepříjemně.

,,To je to tak zajímavé jo?" ušklíbl se a přisedl si blíž.

Odlepila jsme pohled od deníku.

,,Kdy už pochopíš, že mě máš nechat být? Nemluv na mě. Nevšimej si mě. Nemysli na mě. Máš Angelinu. Nevím jak ti to jinak vysvětlit. Snažím se předstírat, že neexistuješ tak se o to snaž taky a vše bude v pohodě." ironicky jsem se zasmála a znovu sklopila pohled.

Dost ho to překvapilo jelikož zadržel dech. Pár dalších sekund mě propaloval pohledem.

,,Tohle je tvé konečné rozhodnutí?" zeptal se po chvíli.

,,Nejlepší rozhodnutí, pro které jsem se rozhodla." odvětila jsem bezcitně.

,,Jak chceš." odpověděl potichu, když se zvedl.

Vím, že jsem byla asi moc nepříjemná a zlá, ale takhle to bude pro všechny lepší. Hlavně pro mě.

Potřebuju se od něho nadobro odpoutat a nedokázala bych to kdyby se semnou každý den Fred vybavoval. Prostě ne!

Zažila jsem s ním krásné chvíle, na které nikdy nezapomenu, ale pár minut úžasného pocitu nestojí za několik dalších týdnů bolesti.

Vypadá to, že jsem se konečně poučila. Možná jsem dospěla. Teď je má priorita studium, kamarádi a rodina. Nic víc, nic miň.

---------------------------------------------------------

Půlka 6. ročníku je za mnou. Vánoce za námi. Nový rok za námi. Dokonce i Valentýn nás čeká až příští rok.

Bylo zvláštní trávit Valentýn zavřená v pokoji při čtení knížky. Přiznávám se, zašla jsem i na astronomickou věž. Jen tak popřemýšlet.

S Fredem to taky klape, tak jak by mělo. Oba se navzájem ignorujeme. Od toho menšího konfliktu ve společenské místnosti jsme spolu nepromluvili jediné slovo.

Já jsem, ale přesto všímavá a neuniklo mi, že Fred se vrátil do starých kolejí. Náš známý Casanova zase randí co mu síly stačí.

Já na kluky zanevřela. Mě kluci nikdy moc nezajímali. Výjimka je samozřejmě Fred. Ten mě zajímal až moc.

Se svými přáteli si užívám každou volnou chvíli. Už nehodlám udělat znovu tu samou chybu. Nikdy je už nechci nějak ignorovat nebo upřednostňovat někoho jiného před nimi.

S Alexem si pořád pravidelně píšeme. Píše mi o nových věcech, který v Americe zažil. O tom jaké má další plány.

Nejprve si chtěl otevřít kavárnu. Nakonec zjistil, že to není nic pro něho, takže bude cestovat pro celém světě. Závidím mu.

Chtěla bych se moc podívat do všech různých neznámých koutů světa. Ano, sice jsem s rodiči a Benem jezdila vždy o prázdniny na různé dovolené, ale to bylo většinou na místa, která všichni znají.

Psal mi i o jedné slečně. Myslím, že se jmenovala Zoe nebo Zoel. Psal o tom jak se s ní poznal v kavárně, ve které pracoval.

Párkrát ji někam pozval, ale prý z toho nakonec nic nebylo. Nebyla to ta pravá.

,,Rone to si akorát zaděláš na průšvihy." řekla Hermiona a tím mě vytrhla z myšlenek.

,,Jaký průšvihy? Co se tady děje?" zvědavě jsem se zeptala.

,,Jen menší party nic víc." nervózně se usmál.

,,Jak to, že o ničem nevím?" zeptala jsem se zamračeně.

,,Bylo mi jasné, že nebudeš chtít, protože to pořádá Fred a Georgem v jejich pokoji." odpověděl nevrle.

,,Tak nebudu se cpát někam kde nejsem vítána." odvětila jsem.

,,Já bych byl rád, kdyby si tam šla. Klukům to podle mě vadit nebude." usmál se.

,,Počítej semnou." ušklíbla jsem se.
......................................................................

~butterfly