Jungkook se nevěřícně posadil a složil si hlavu do dlaní. Hluboce se nadechl a zase ji zvedl.„Proč se to dozvídám až teď? Ležíš tu už 5 dní a mě nikdo nedal vědět!" začal se vztekat a hlasitě mluvit na celý pokoj.
Do pokoje vtrhlo pár sestřiček i Taehyung, když uslyšeli křik.
„Pane Jeon, pacientka je unavená, tak prosím nekřičte." ozvala se jedna ze sestřiček. Jungkook se na ni naštvaně podíval a chtěl k ní přistoupit, jenže ho Taehyung chytil za ruku.
„Jungkookie, ber ohled na svou mámu." zašeptal Taehyung. Chtěl mu říct nějakou přezdívkou, ale raději ji vynechal. Jungkook nakonec přikývl a posadil se.
„Nechtěla jsem aby jsi to věděl." zamumlala jeho matka.
„Takže jsi mě odepsala, jo? Nestál jsem ti už za to.. " odpověděl Jungkook a skousl si ret.
„Tak to není. I když nesouhlasím s tím co děláš, tak to nezmanená to co si myslíš.. Myslela jsem si, že to bude v pořádku. Jenže můj stav se začal zhoršovat." sklopila hlavu. Jungkook přišel blíž k posteli. Taehyung stál v pozadí a jen přihlížel.
„Nakonec doktor nějak zjistil tvé číslo a zavolal ti."
„Můžu vědět co se zhoršilo? Proč jsi vlastně tady? Jsi nemocná?" začal se Jungkook vyptávat. Jeho matka si jen povzdechla a chytila bílou přikrývku.
„Mám leukémii.. " Jungkook si skousl ret a lehce přikývl. Otočil se čelem a opřel o židli. Taehyung ho pohladil po zádech a podíval se na jeho matku, která se jen smutně dívala na Jungkooka.
Hello :) ❤️
Upsík, zase sa nám to trošku komplikuje.. :)) ❤️
Luv ya~✨❤️
ČTEŠ
Temptation [taekook]
FanfictionJungkook je středoškolák, který byl obětí obtěžováni, vlastním učitelem. Moc si s učiteli nerozumí a proto má strach jak to bude s jeho novým třídním učitelem a zároveň učitelem matematiky. Budou si rozumnět?