i forgive you

264 19 3
                                    


Lillian zamrkala do ostrého ranního světla. Už si přesně nepamatovala jak a kdy usnula, pamatovala si jen jak stála s Lokim na balkóně, přesunuli se na postel, kde si ještě povídali a pak - tma. Chtěla se zvednout, ale zarazila ji přítomnost někoho dalšího. Pohlédla vedle sebe na druhou půlku postele, kde ležel Loki. Měl na sobě tuniku, stejnou jako včera. Vlasy měl spadané do obličeje, byl zkroucený do jakéhosi klubíčka a potichoučku oddechoval. Musel tady omylem usnout.

Lillian se při pohledu na něho musela usmát, vypadal roztomile. Lillian zjistila, že i ona má na sobě svou modrou zbroj, ve které strávila včerejšek. Kupodivu se jí dnes žádná noční můra nezdála..třeba ji pomohla Lokiho přítomnost? Blbost, to by noční můry neměla ani v zajetí obrů, tam s ním byla pořád. Jen nad tím pokrčila rameny a zvedla se z postele. Rozhodla se, že Lokiho nechá spát a místo jeho buzení se vydala pryč z komaty.

Loki se zanedlouho také probral, ale to už Lillian v komnatě nebyla. Když zjistil, že není v té své, vyhoupl se do sedu a hluboce se zamyslel. Nechtěně tady usnul. Loki cítil, jak se mu začaly červenat tváře a naskočila mu husina. Rychle ten stud zahnal a radši se z komnaty nepozorovaně vyplížil. Norny, co by si kdo pomyslel, kdyby ho z její komnaty někdo viděl vycházet takhle ráno?

Loki se rozhodl jít za Thorem. Poslední dobou dost zapomínal na nastávající hrozbu, která přicházela od obrů z Josirheimu, kteří měli v rukou Tesseract.

Když za Thorem dorazil, zrovna ho přistihl u snídaně, kde nebyl hromovládce samozřejmě sám. Seděly tam obě elfky, ale nijak se ke včerejšku nevracely. Když Thor spatřil Lokiho, úsměvně ho pozdravil. Obě dívky k němu také zvedly pohledy a každá se usmála. Lillian spíš tak nenápadně, za to Arrallis se usmívala od ucha k uchu. Loki nechápal Thorovu dobrou náladu - vypadal, jak kdyby včera propil celou, což bylo dost pravděpodobné, ale rozhodl se to prozatím ignorovat a přisedl si ke stolu. Ne že by se přišel nějak extra najíst - spíše chtěl něco probrat. Sice původně jen s Thorem, ale nakonec mu nezbylo nic jiného než to probrat zde. Než však stačil něco říct, Arrallis ho stihla předběhnout.

"Kde jsi včera večer byl?" zeptala se. Odpovědí jí bylo jen Lokiho zvrásněné čelo. Odkdy jí musí sdělovat, kam chodí?

"Nechcete řešit něco důležitějšího?" skočila do toho Lillian a on jí byl za to upřímně vděčný.

"Například?" zeptal se Thor a ukousl si velké sousto z kuřecího stehna. Loki poněkud znechuceně odvrátil pohled. Stále se někdy divil, jak tohle může být jeho údajný bratr. Neustále by jenom jedl a pil.

"Pouč nás," prohodila Arrallis, založila si ruce na prsou a předstírala, že je touto konverzací absolutně nezaujatá.

"Obři se zatím neukázali, což je celkem podezřelé ne? Co hlídky Thore? Viděly něco?" zeptala se Lillian, přičemž se snažila ignorovat Arrallis, která při zmínce o obrech začala nahlas usrkávat z pohárku s vínem.

"Nejsem si jist - " řekl Thor a nepřestával se usmívat. Také zvedl pohár a kopl do sebe všechno víno. To už se ale zvedl Loki a přistoupil ke svému pravděpodobně opilému bratrovi. Vyrval mu číši z rukou a odhodil ji za sebe.

"Hele!" Thor se na něj utrhl.

"Norny, kolik jsi toho vypil? To stačí Thore, jdi si lehnout," nakázal mu Loki, ale Thor ho absolutně ignoroval.

"Dones mi další!" zavolal Thor na mladinkou služebnou, která postávala v rohu jídelny a nejistě dva královské potomky pozorovala. Dívka přikývla, ale Loki ji zarazil v pohybu.

"Doneseš další a já přísahám, že tě těm obrům podhodím dobrovolně jako oběd." sykl na ni a spražil ji pohledem. Ona dívka tedy zůstala vystrašeně stát na svém původním místě a hlasitě polkla. Když Loki spatřil její ustrašený výraz, nenápadně se ušklíbnul. Následně se chystal Thorovi pomoci zvednout se ze židle, ale ten stále odmítal.

"Ne ne ne Loki, uděláme to obráceně jo? Ty si půjdeš lehnout a já zůstanu," smlouval Thor. Lokimu už začala docházet trpělivost, ale stále se držel na uzdě, aby se na Thora neosočil a nevlepil mu facku na vzpamatovanou. Ten musel pít od včerejšího večera až do dnešního rána.

"Měl by jsi se vyspat. Dělej, vstávej," nepřestával naléhat Loki. Věděl, že bratra nakonec zlomí, takže nepolevoval.

"A kde že jsi včera byl? Spal si s ní žejo?" Thor ukázal na Lillian. Ta po jen mírně vytřeštila oči a střelila pohledem po Lokim, který vypadal ještě víc vytočeně. Sama vlastně tak úplně odpověď neznala.

"Ne," odpověděl suše bůh falše a rýpnul Thora do žeber.

"Lžiiii!" zasmál se Thor. Loki protočil očima a naposledy do bratra silně šťouchnul. Thor už se naštěstí uráčil vstát, protože ho Lokiho rýpání do žeber začínalo bolet, ale keců měl stále dost.

"Dobře, ale příště jdeš spát ty bratře," podotkl Thor když omylem shodil honosně vypadající židli, jak se zvedal.

"Nebratříčkuj na mě," zasyčel Loki a popostrčil ho před sebe. Hodlal se ujistit, že Thor opravdu do své komnaty půjde a nepůjde místo toho lovit děvy na Asgardské náměstí, takže ho šel doprovodit do pokoje. Lillian se musela usmát. Bylo docela vtipné pozorovat opilého Thora a nevrlého Loki, jak spolu zápasí.

"Ty poslyš Lillian, já -" ozvala se najednou Arrallis, ale než stihla doříct to co měla na jazyku, Lillian ji přerušila.

"Ať je to cokoliv, nechci to slyšet," odsekla a zvedla se ze židle.

"Vím že to co jsem včera řekla bylo -"

"Hnusný? Nevděčný? Mám pokračovat?" přerušila ji bělovláska. V očích jí vzplálo a cítila, jak se krev v jejíž žilách začala opět blížit bodu varu.

"Zachránila jsi mě a já jsem za to vděčná - ani jsem ti za to nestihla pořádně poděkovat. Přiznávám, včera jsem to opravdu trochu přepískla a - v předchozích dnech taky a - mrzí mě to. Jen chci abys to věděla - " vydechla prudce Arrallis a sklopila pohled, "nechci prosit o odpuštění, od tebe už bych si neměla ani dovolit nic žádat, ale nechci tu vést nějaké války mezi sebou, zvlášť když ta pravá je za dveřmi," usmála se smutně.

Lillian jen chvilku v hlavě přechroupávala její slova.

"Jak dlouho jsi si to nacvičovala?" ušklíbla se kysele.

"Já ne - "

"Dávám ti poslední šanci. Tak ji nepromrhej," ten chladný tón se zařezal černovlásce až do ušních bubínků. Dále jen sledovala mizící záda druhé elfky.

The Sinner Kde žijí příběhy. Začni objevovat