The Sinner

mem can heal

Dny ubíhaly a trávení času v posteli se začalo zdát jako věčnost, zvlášť když jste byli obklopeni pochybnostmi, otravnými bolestnými myšlenkami. Lillianin krk se hojil rychle, ale psychické zdraví na tom bylo hůře..a nejen to její.

————

Byl chladný večer, jak už se blížila Asgardská zima. Thor seděl s flaškou v ruce u krbu v jeho komnatách, kde jen tak líně plápolal oheň. Černé kruhy pod jeho očima vzaly za své, takže by si jich nejspíše všiml i slepec. Thor se stále nemohl vyrovnat se smrtí svého bratra a proto se to snažil potlačovat alkoholem, který to však akorát zhoršoval.

Arrallis už se mu to kolikrát pokoušela rozmlouvat, ale bylo to marné. V jeho srdci zůstala vypálená díra, která nevypadala, že by se chystala brzy zacelit. Nestihl se se svým bratrem ani rozloučit, nestihl mu říct, jak moc mu na něm vlastně záleží a že si lepšího bratra než je Loki nikdy nemohl přát.

Tolik vzpomínek co spolu měli..Thorovi se všechny proháněly hlavou stále dokola. Ačkoliv byl nyní v trochu podnapilém stavu, stále si dokázal vybavit ty společné chvíle. Kdyby si něco měl Thor přát ze všeho nejvíce, bylo by to vrátit čas..

Bylo nádherné jarní ráno. Slunce se šplhalo po nebi a uchvácovalo svým svitem celý Asgard, který doslova kvetl. Všude se nesl hvizd ptactva, stromům už stihly vyrašit pupeny a vzduchem se nesla vůně všelijakých květin, které rozkvétaly jako o závod.

Loki seděl na roztažené dece se svým bratrem a matkou v královských zahradách. Malý Loki se učil kouzlit a Thor ho u toho buď pozoroval, nebo pobíhal kolem deky a dělal, že s někým bojuje. Jako zbraň mu sloužil buďto nějaký klacek, nebo dřevěný meč který pokaždé nosil hrdě u sebe. Frigga svého vlastního syna nenápadně pozorovala a občas se pobaveně zasmála, když se Thor přerazil o nějaký kámen, který mu překážel v jeho bojovém poli.

Jediný kdo se nesmál byl malý Loki, který se vždycky pekelně soustředil na to, aby nepokazil kouzelnou formuli a nezpůsobil tím tak nějakou katastrofu. Frigga mu dala za úkol vytvořit iluzi motýlka, který měl Lokiho třikrát dokola obletět.

"Thore, můžeš toho prosím nechat? Nemohu se soustředit." Postěžoval si Loki a zklamaně si povzdechnul, když se mu iluze motýla nepodařil vykouzlit ani na sto padesátý pokus.

"Neboj Loki, jednou se ti to určitě povede." Usmál se Thor povzbudivě a přicupital ke svému zkroušenému bratříčkovi.

"Tvůj bratr má pravdu Loki, nesmíš to vzdávat..zkus to znovu." Pobídla ho Frigga vlídně. Loki chvíli váhal, ale nakonec se odhodlal kouzlo znovu zkusit. Soustředěně zavřel oči. Chvíli se nic nedělo, až už si Thor myslel že bude Loki opět zklamaný z neúspěchu, ale po dalších pár minutách se ve vzduchu objevil malý zelený motýlek s černým vzorem, který bratry třikrát obkroužil a následně zmizel.

Lokimu se na tváři rozlil šťastný úsměv, Frigga párkrát zatleskala rukama a jemně pohladila Lokiho po vlasech. Na tváři jí pohrával hrdý úsměv matky, která byla pyšná na svého syna..na oba své syny.

Thor vypískl a věnoval Lokimu bratrské objetí. Loki se k jeho teplému tělo láskyplně přitulil. S Thorem se cítil v bezpečí, protože věděl, že ho jeho starší bráška vždycky ochrání.

Thorovi po tváři stekla slza, kterou už nedokázal udržet. Bratr mu chyběl a ačkoliv už o něj párkrát přišel, nikdy si nezvykl na ten pocit prázdnoty, který v něm ztráta nechala. Loki vždy byl a vždy bude jeho mladší bráška..