The Sinner

the monsters are close

Arrallis přistoupila k jednomu ryzákovi, který k ní natahoval hlavu pro jablko, které držela v ruce. Ta ho rozlomila na půl a jednu z půlek mu podala. Měla neskutečnou chuť se na něm projet. Na koni nejela už jak dlouhou dobu a navíc, potřebovala si srovnat myšlenky. Lillianina slova jí v hlavě hrála stále dokola.

A vlastně proč ne? Pomyslela si.

Popadla sedlo a uzdu, které bylo umístěno vedle boxu a začala ryzáka sedlat. Když měla hotovo, vyvedla ho z boxu před stáj. Do obličeje jí praštil studený vánek. Vzhlédla tedy k nebesům, kde se začala tvořit šedá oblaka.

Krátkou vyjížďku ještě stihneme.

Rychle se vyhoupla do sedla a ryzáka pobídla. Ten se dal okamžitě do pohybu a už si to cválal směrem k lesům.

Když do lesa dorazili, nebe už bylo zatažené a k dešti se schylovalo rychleji a rychleji. Arrallis to však neodradilo a vydala se krokem po lesní cestě ještě hlouběji. Ryzák poslušně šel a následoval její příkazy. Začalo se ochlazovat a netrvalo dlouho než se z nebe začaly snášet první kapky deště. Arrallis si nandala kápi pláště a pobídla koně do klusu.

Když už se ocitli až moc hluboko v lese, Arrallis se chtěla otočit, ale něco ji ze strany prudce z ryzáka strhlo. Tvrdě dopadla na zablácenou zem, mezitím co ryzáček odklusal několik metrů dál, kde se zastavil. Dívce se na malý moment zatmělo před očima jak ji otupovaly vlny bolesti, které cítila ve svém pravém spánku.

"Zdravíčko," uslyšela známý hluboký hlas. Její smysly jako by se najednou vrátili ještě bystřejší než kdy dřív, uviděla před sebou špičky velkých bot a přejel jí mráz po zádech. Nad ní se tyčil sám Josirheimský král, kterému na tváři pohrával samolibý úsměv. Za ním stálo pár jeho mužů, "Za ten pád se omlouvám, ale šlo o moment překvapení, pochop drahá," jeho úsměv se ještě o něco rozšířil.

"Co tady -"

"Dělám? To by jsi mohla vědět," Přerušil ji král. Arrallis se mezitím posbírala ze zablácené země.

"Ovšem - " odvrátila pohled.

"Jsi si vědoma toho, že pokud mne zradíš, najdu si tě a bude tě čekat trest, že?" zeptal se král a stále se spokojeně usmíval. Arrallis dokonce mohla vidět jeho nažloutlé zuby, "ale prosím, jen do toho a já slibuji, že si tvé utrpení užiji jak nejvíce budu moct."

"Donutil jsi mě do toho!" vyštěkla na něj Arrallis a v očích ucítila štiplavé slzy, "nikdy v životě mi zradu neodpustí.."

"Při troše štěstí tě pak třeba popraví, to už není má starost," odsekl a jazykem si přejel po zubech, "pokud to tedy přežijou." Uchechtl se a jeho muži s ním.

"Jsi stvůra," zašeptala dívka zhnuseně.

"A ty té stvůře pomáháš," chytil jí pevně za zápěstí. Arrallis sebou silně cukla, ale nepodařilo se jí z pevného stisku vymanit.

"Jinak by jsi mě zabil!" zasyčela mu přímo do obličeje, ale v ten okamžik jí přistála taková rána, že se jí znovu zamlžilo před očima a ona upadla na zem. Tentokrát jí bolestí pulzovalo oko, ale s mnohem větší intenzitou.

"Dodrž svůj slib a ušetřím tě bolesti," sklonil se k ní král a zašeptal jí to do ucha, ale to už mu černovláska sotva rozuměla. Následně se král vypařil i s jeho muži. Arrallis zůstala nehnutě ležet na zablácené zemi. Z očí se jí začaly nekontrolovaně spouštět slzy. Na celé její tělo dopadali kapky deště, které ji už stihly promáčet skrz na skrz a pod okem se jí začínala dělat obrovská modřina. Točila se jí neskutečně hlava a začala se třást zimou. Těsně předtím než upadla do bezvědomí, ucítila něčí jemný dotek.

Loki se nad ní sklonil a odhrnul jí špinavé vlasy z mokrého čela. Neměl nejmenší ponětí o tom, že tu pár sekund před ním byli obři. Opatrně ji vzal do náručí a nasedl na ryzáka, malátnou Arrallis posadil před sebe a pevně jí chytil. Lokiho bílá klisna šla poslušně za nimi.

Když po dlouhé cestě dorazili do paláce, na nebi už dávno bojovaly hromy a blesky. Když Loki sesedl z ryzáka, vzal Arrallis opět do náručí. Naproti už mu však běžela Lillian a pár služebných. Jedna služebná se ujmula koní a ty zbylé se zajímaly o Arrallis.

"Veličenstvo, musí na ošetřovnu!" vybídla jedna služebná Lokiho a rozeběhla se směrem zpět do paláce. Loki jen přikývl a s Arrallis v náručí jí následoval.

"Co se jí proboha stalo?" Vyjekla Lillian, ale odpovědi se nedostala. Loki sám nevěděl, co se tam událo, ale doufal že dostane vysvětlení. Oba v to doufali.