NewAvengers

ZDRAVÍM

ROSE

Přistáli jsme na střeše a Jeremy vše vypnul. Pomalu jsme se vyhrabali ze sedadel a šli jsme k výtahu.

,, Potřebuju led.,, postěžovala jsem si.

,, To není špatný nápad.,, dodal Jeremy. Měl malé škrábance na obličeji a rozřízlou ruku. Naštěstí to nevypadalo nějak hodně špatně. Výtah se otevřel a nám se naskytl pohled na všechny.

,, Vy žijete.,, radovala se Emm, která mě objala.

,, Jo.,, zasmála jsem se.

,, Jsi v pořádku?,, objala mě máma.

,, Jen potřebuju led.,, podívala jsem se na ni s úsměvem.

,, Doběhnu pro něj.,, podívala se na nás a šla do koupelny. Sedla jsem si na gauč a Jeremy vedle mě.

,, Budu ti to muset zašít.,, povzdechl si Luke, když mě kontroloval. Povzdechla jsem si taky. Nejdřív mi to vydezinfikoval. Lehce to štípalo, takže jsem si skousla ret.

,, Doufám, že máme zmrzlinu.,, podívala jsem se na tátu.

,, Když budeš hodná.,, podíval se na mě s úšklebkem. Máma nám přinesla led a já nechala Luka dodělat jeho práci. Zašil mi to a podíval se na Jeremyho, jen mu zalepil ruku, jinak nic.

,, Co se tam stalo?,, začali se nás vyptávat.

,, Bylo to úplně prázdný. Nikde nic. Pak se rozsvítila světla a všude byly kamery. Pak ten hlas a zbytek už víte.,, řekla jsem zkráceně. Přiložila jsem si led ke hlavě a svezla jsem se do lehu. Ucítila jsem Jeremyho ruku na svém stehně. Usmála jsem se a chladila jsem si hlavu.

,, Víme něco, cokoliv?,, zeptala jsem se zoufale.

,, Ne.,, ozval se Tony. Všichni jsme jen seděli po tichu a přemýšleli jsme.

,, Zítra se na to vrhnete. Teď máte volno. Rose s Jeremym si půjdou odpočinout a zbytek si dělejte co chcete, ale neumřete.,, podívala se na nás Pepper. Všichni se zvedli a někam šli. Zůstala jsem jen s Jeremym, rodiči a jeho rodiči.

,, V pořádku?,, zeptal se mě.

,, Jo. Jen to byl velký pád.,, podívala jsem se na něj. Chytl mě za ruku a vytáhl mě do sedu.

,, Vůbec jsem si té bomby nevšimla.,, hlesla jsem po chvilce ticha.

,, Ani já ne, Rose. Nebyla to naše chyba.,, pohladil mě po zádech.

,, Jak jste to přežili?,, zeptal se nás Clint s údivem.

,, Jsem dcera Kapitána, přežiju toho hodně.,, hrdě jsem se usmála. Táta se pousmál taky a máma zakroutila hlavou.

,, Jo, a taky jsem měla štít.,, dodala jsem. Teď už se zasmáli všichni. Sundala jsem si led z hlavy a podívala jsem se na čas. Dnešek utíká nějak pomalu. Asi to bude tou bombou, protože to odpočítávání mi přišlo nekonečné. Co budu celý den dělat? Už mě nebaví pořád si vymýšlet zábavu.

,, Neboj, o zábavu máš postaráno.,, ozval se za mnou Pietro.

,, Ty jeden...,, hledala jsem slova, abych to mohla říct slušně.

,, Nevíš, jak to říct slušně?,, zasmál se vedle mě Jeremy.

,, Ne.,, zakroutila jsem hlavou a povzdechla jsem si. Objal mě kolem pasu, jak měl ve zvyku, ale hned vrátil ruku. Ze začátku jsem nechápala proč, ale pak už mi to došlo. Táta propaloval Jeremy pohledem a Jeremy snad vůbec nedýchal. Mámě a Clintovi cukaly koutky, ale zatím se drželi. Podívala jsem se na tátu a usmála jsem se na něj úsměvem, který říkal vše. Do Jeremyho jsem šťouchla, aby začal dýchat.