NÁKUPY

248 14 0
                                    

ROSE

Už od pěti jsem seděla na střeše. Nemohla jsem spát, protože se mi vracely vzpomínky. V ruce jsem měla blok a snažila jsem se něco na něm vytvořit. Kreslit jsem uměla, ale nebavilo mě to. Vždy jsem měla radši hudbu, proto jsem psala slova, která mě napadala.

Seděla jsem pod stříškou, protože pršelo. Cítila jsem svěží vzduch, který na chvíli dokázal schovat pach New Yorku. Dívala jsem se na Sochu svobody, která stále svítila. Dopsala jsem poslední slovo a zaklapla jsem zápisník. Proběhla jsem deštěm a zalezla jsem na schody.

Chtěla jsem pokračovat v pohybu, ale slyšela jsem hlasy. Schovala jsem se za roh a poslouchala jsem. Poznala jsem pana Starka a tátu. Na chvíli jsem nic neslyšela, ale pak jsem už začala rozeznávat slova.

,, Takže tahle věcička z Ria.... je dost zajímavá. Hledal jsem to v databázi S.H.I.E.L.D.u. Hádej co?,, zeptal se pan Stark táty. Rio? Co dělal táta v Riu?

,, Co, Tony?,, zeptal se ho táta.

,, Je to zbraň, kterou kdysi používala Hydra. Otestoval jsem tu krev na ni. Byla několik let stará, ale shoda byla sto procentní. Nikdo totiž nemá krev jako Rose.,, řekl. Zarazila jsem se a přemýšlela jsem. Zbraň, na které je má krev. 

,, Byla na ní Rosina krev?,, zeptal se táta. Lehce jsem nakoukla za roh. Stáli naštěstí zády ke mně a něco si ukazovali na tabletu.

,, Minimálně pět let stará. Přesně to neurčím.,, mykl Stark rameny. Zase jsem se schovala za zeď, ale pomocí kamer jsem se podívala na tu zbraň. Byla to ona. 

Počkala jsem až odejdou a pak jsem seběhla k sobě do pokoje. Zavřela jsem dveře a tím jsem nejspíš vzbudila Jeremyho. Převalil se na mé posteli a podíval se na stranu, kde jsem ležela. Pak si sedl a podíval se ke dveřím.

,, Ty jsi už byla venku?,, zeptal se mě. Usmála jsem se a došla jsem k němu. Klekla jsem si na postel a políbila jsem ho. Mé mokré vlasy ho zastudily na holé hrudi. Trochu se otřásl a stáhl mi je za záda. Tričko jsem už měla úplně nasáklé vodou, ale mě to nevadilo. Byla jsem zvyklá.

,, Byla tu Natasha, tak deset minut zpátky. Chtěla s tebou mluvit o nákupech.,, podíval se na mě s pobaveným úšklebkem. Věděl, jak nesnáším nákupy.

,, Já věděla, že to přijde.,, stěžovala jsem si. Jeremy se mi zasmál a já se na něj ušklíbla.

,, Jdu za ní. Ty buď, prosím tě, na telefonu.,, podívala jsem se na něj ztrápeně od dveří. Přikývl a pozoroval mě, dokud jsem nezavřela dveře. Došla jsem k mámě a s nádechem jsem zaklepala na dveře a vešla jsem. Což jsem si měla rozmyslet, protože tohle jsem vidět nechtěla. Rychle jsem zabouchla dveře a opřela jsem se o zeď.

,, Bože.,, zašeptala jsem si. Tohle z hlavy nedostanu ještě dlouho. Už nikdy nevlezu do jejich pokoje, pokud mě nevyzvou. Dveře se otevřely a v nich máma v tátově tričko. Otočila jsem se na ni a zase se mi vybavilo....fuj.

,, Rosie.,, usmála se na mě udýchaně.

,, Tohle z hlavy jen tak nedostanu.,, kroutila jsem hlavou.

,, Co jsi potřebovala?,, zeptala se mě.

,, To jsem se chtěla zeptat já.,, zvedla jsem se ze země.

,, Jo. Potřebovala bych jet koupit nové oblečení. Tohle je už několik let staré.,, řekla a přitáhla si tátovo tričko blíže k tělu.

,, Jasně.,, přikývla jsem. Nastalo ticho a já se snažila ignorovat tu napjatou situaci.

NewAvengersKde žijí příběhy. Začni objevovat