NewAvengers

MAMINKA

NATASHA

Po tom, co jsem donutila Rose sníst snídani, jsme si u ní pustily spolu filmy. Jedno máme společný. Vidíme na těch filmech vše nepovedené. Takže jsme si většinu času jen stěžovaly na špatné zpracování. Koukaly jsme na nějakou romantickou komedii, což nebavilo ani jednu z nás.

,, Teď přijde ta chvíle, kdy jí řekne jak jí miluje a že bez ní nedokáže žít. A ona se rozbrečí a skočí mu kolem krku. Pak to skončí s tím, že žili šťastně až do smrti.,, kritizovala to.

,, Realita je trošku jiná.,, souhlasila jsem s ní.

,, Můžeme to už konečně vypnout?,, podívala se na mě. Přikývla jsem a vypnula jsem tenhle propadák.

,, Romantické komedie.,, povzdechla si.

,, Myslela jsem, že se ti to bude líbit.,, podívala jsem se na ni s úšklebkem.

,, A to jako proč?,, nechápala.

,, Když máš ten romantický vztah s Bartonem.,, mykla jsem rameny. Rose se začala smát a já se musela nad tím usmívat. Má kouzelný smích.

,, Romantický? Kolikrát jsme spolu utíkali před smrtí.,, smála se.

,, To je celkem pěkný. Když pomineš ten fakt, že jste málem umřeli.,, nadzvedla jsem obočí.

,, Musíš si užívat každou chvilku života, protože každý den může být tvůj poslední.,, dodala své moudro.

,, Tohle si říkáš před každou misí?,, zeptala jsem se jí.

,, Jo.,, přikývla. 

,, Pozitivní.,, musela jsem uznat. Nastalo delší ticho a já si prohlížela tu mou holčičku. Když byla malá představovala jsem si, jak by jednou mohla vypadat. Nikdy by mě nenapadlo, že bude takhle krásná.

,, Mami?,, zeptala se mě. Usmála jsem se nad tím oslovením a naklonila jsem k ní víc hlavu.

,, Ano?,, odpověděla jsem jí.

,, Chtěla jsi tohle všechno někdy změnit?,, zeptala se mě. Nechápala jsem, o čem to mluví.

,, Svůj život. Že bys nikdy neskončila v Rudé Komnatě. Zůstala bys se svou biologickou maminkou?,, zeptala se mě.

,, Má matka mě pohodila na ulici a tím jsem u ní skončila. Kdyby mě Komnata nenašla, nepřežila bych to. Hledala mě, to ano, ale už bylo pozdě.,, pokusila jsem se o úsměv.

,, Třeba to bylo jinak? Třeba tě nechtěla dát pryč. Možná v tom byly nějaké problémy. Určitě tě měla ráda.,, snažila se mi to zpříjemnit.

,, To nevím. Ale i tak, pro mě ten den skončila. Nikdy jsem o ní už nic nenašla.,, usmála jsem se na své štěstí.

,, Proč si myslíš, že by mě měla mít ráda?,, zeptala jsem se jí.

,, I kdybys byla jen nehoda, tak by tě měla ráda.,, řekla jistě.

,, Proč?,, ptala jsem se dál.

,, Protože je to stejné jako se mnou. I kdybys byla jen nehoda, tak by se o tebe postarala. Nemusíš mě mít ráda, ale byla by to něco jako tvá povinnost. Takže, i kdyby tě neměla ráda, čemuž nevěřím, určitě by tě nenechala takhle na ulici.,, dívala se na mě. Říkala to, jako by to věděla. Byla si tím jistá.

,, Každý není takový.,, kroutila jsem hlavou.

,, Všechny jsou takový. Když jsi zjistila, že mě čekáš, tak jsi chtěla jít na potrat. Byla jsem přítěž a to se prostě stává. S tím se dá žít. Takže kdyby tě tvá maminka nechtěla, mohla jít na potrat. A kdybych se ti já narodila a ty bys mě nechtěla? Nenechala bys mě jen tak někde na ulici. Buď by jsi mě někomu dala nebo do nějakého babyboxu. Ale nevěřím, že by tě tvá maminka nechala jen tak někde na zemi.,, vyprávěla mi svou teorii.