NewAvengers

PRAVDA A ALKOHOL

NATASHA

Seděla jsem u stolu v kuchyni a pozorovala jsem Rose, jak se směje s Melinou. Nikdy bych do Meliny neřekla, že se takhle bude chovat. Byla úplně jiná. Yelena se zase vůbec nezměnila. Pořád jak šestnáctiletá holka. Alexej seděl na druhé straně pokoje a jen je pozoroval. Věděl, že kdyby se k Rose přiblížil, zabila bych ho.

Yelena něco řekla rusky Rose. Moc jsem jí nerozuměla. Pak se zvedla a šla ke mně. Sedla si naproti a podala mi skleničku vodky. Kopla jsem ji do sebe a zase jsem se vrátila pohledem k Rose.

,, Víš, že máš neuvěřitelné štěstí?,, podívala se na mě Yelena.

,, Já vím. Nevím, proč jsem si ji zasloužila.,, zakroutila jsem hlavou.

,, Vždycky jsi se staralo o lidi kolem sebe. Dostala jsi ji jako odměnu.,, zasmála se a podívala se taky na Rose.

,, Je ti strašně podobná.,, zašeptala. Podívala jsem se na ni. Rose byla celý svůj otec.

,, V tváři. A taky je po tobě dost povahově. Možná i v tom špatným.,, řekla drze. Praštila jsem ji po ruce a zasmála jsem se.

,, Řekla ti už tom, co se stalo s Alexejem?,, zeptala se mě. Začala jsem jí věnovat celou mou pozornost. Jen jsem zakroutila hlavou a Yelena si povzdechla.

,, Nebylo to zrovna rodinné shledání, ve který Rose doufala. Alexej v ní viděl jen Kapitána Ameriku a víš, jak on to má.,, mávla nad tím rukou.

,, Pohádali se?,, zeptala jsem se jí.

,, To až potom. Nejdřív Alexej zavolal Komnatu a ti si pro Rose přišli.,, podívala se na mě smutně. V tu chvíli jsem doufala, že si ze mě dělá jen srandu.

,, Byla tam něco přes rok. Snažila jsem se ji odtamtud dostat, ale přece jenom jsem se bála. Po tomhle zážitku už Rose nikdy nebyla stejná.,, smutně zašeptala.

,, Jaká byla?,, zeptala jsem se s nadějí.

,, Veselá, opravdu veselá. Teď už je to jen její přetvářka. Byla hravá a chtěla všechno o vás vědět. Byla hodně zvídavá, nic ji nezastavilo. Ona byla takové naivní sluníčko. Věřila všem všechno. Věřila v lidi. Jenže po tomhle už nikdy nevěřila. Obrátila se proti světu a schovala se za svou barikádu. Spolu se svými pocity.,, dívala se na Rose a bylo vidět jak vzpomíná.

,, On ji dal Rudé Komnatě?,, zeptala jsem se naštvaně. Tohle není možný! Své jediné vnouče. Moje dítě! Proto se ho Rose tak bála. Pořád se ho bojí, ale nechala ho tu kvůli mně.

,, Nat, nedělej to! Já vím, že mu chceš rozbít pusu, ale nedělej to. Rose na mě bude naštvaná. A hlavně ona by pro tebe udělala cokoliv. Nechala ho tu další tři dny. Zítra už odjíždí.,, snažila se mě přemluvit.

,, Právě proto si to s ním musím jít vyřídit, protože na Rose už v životě ani nesáhne.,, řekla jsem naštvaně a vyšla jsem do obýváku. Rose se usmívala a něco vyprávěla Melině. Pak si mě všimla.

,, Mami, v pořádku?,, zeptala se mě.

,, Ty jsi dal mou dceru Komnatě?,, zeptala jsem se Alexeje. V tu chvíli nastalo ticho.

,, Yeleno!,, podívala se Rose na svou tetu. Ta jen zakroutila hlavou a šla k Rose. Já jsem stála před Alexejem a dívala jsem se mu do očí.

,, Ano.,, odpověděl nakonec. Mám mu rozbít pusu teď nebo až za půl minuty? Ještě si chvíli počkám.

,, Proč?,, zeptala jsem ho. Mlčel. Otočila jsem se na Rose, ale ta pozorovala zem. Yelena stála za ní a držela ji za ramena. Melina se na nás dívala, ale Alexeje přímo vraždila pohledem.