NewAvengers

OHŇOSTROJ

ROSE

Ráno jsem vstávala okolo páté hodiny. V šest tu byl tryskáč, aby mě dostal do Monaca. Nechtěla jsem letět jetem, protože vím, že pak nebudu schopná pilotovat domu. Budu potřebovat odvoz, hlavně potom všem.

Oblékla jsem se do vojenského, přece jenom jsem voják. Urovnala jsem si medaile a podívala jsem se na sebe do zrcadla. Dnešek bude těžký den, ale to zvládnu. Musím. Nesmím na sobě dát znát, že jsem rozhozená. Kamenný výraz.

Autem jsem dojela na letiště, kde jsem rovnou prošla k letadlu. Nastoupila jsem a usadila jsem se na své místo. Letoun vzlétl a já se začala psychicky připravovat. Bohužel, cesta byla až moc rychlá. Přistáli jsme na letišti, kde už čekal odvoz přímo k soudu.

Dovezli mě před budovu. Před ní protestovaly stovky lidí. V ruce drželi plakáty a křičeli. V můj prospěch to ale nebylo. Nadechla jsem se a vylezla jsem z auta.

,, Jdi pryč!,,

,, Vraha tady nechceme!,,

,, Potrestat!,, křičeli přes sebe. Podívala jsem se na ty davy a usmála jsem se. Nechtěla jsem, aby si mysleli, že to na mě nějak zapůsobilo. Je mi jedno, co si oni myslí.

,, Slečno Rogersová, je pravda, že vám odmítl pomoc?,, zeptal se mě novinář. Podívala jsem se na něj a na lidi, kteří se ke mně až moc přibližovali.

,, Varuju vás, udělejte ještě jeden krok ke mně a další tři měsíce se nepostavíte na nohy.,, řekla jsem dost nahlas, aby mě všichni slyšeli. Ustoupili. V klidu jsem prošla do budovy, kde jsem šla rovnou do síně.

---------------

Celý proces byl strašně zdlouhavý. Nakonec vyhrál žalobce, takže já. Ale s trestem, který soud navrhl, jsem nesouhlasila.

Dojela jsem do Toweru a zaparkovala jsem auto. Byla jsem hotová. Ty jejich argumenty mě ničily. Vyvezla jsem se do obýváku, kde byli všichni.

,, Tak co?,, vyhrkla hned Emma a už mě objímala.

,, Vyhrála jsem.,, řekla jsem celkem smutně. Neměla jsem dobrou náladu.

,, Neříkáš to moc radostně.,, podotkla. Jo, to máš pravdu.

,, Měla jsme strašnou chuť tomu člověku vyrazit aspoň tři zuby.,, povzdechla jsem si. Jednu dobu jsem se opravdu přemlouvala, abych to neudělala.

,, Jsi dobrá.,, pochválil mě Lee. Usmála jsem se na něj a zničeně jsem se sesunula na židli. Rodiče seděli naproti mě. Hned jsem se podívala na mámy ruku. Myslela jsem, že uvidím prstýnek, ale nebyl tam. Smutně jsem se podívala na tátu a naznačila jsem mu o co mi jde. Naznačil mi, že to nevyšlo. Takže řekla ne?

,, Co si vy dva povídáte?,, zeptala se nás máma.

,, Proč jsi...?,, začala jsem.

,, Bavili jsme se o tom soudu.,, skočil mi táta do řeči. Nechápavě jsem se na něj podívala a pak jsem jen přikývla. Tohle nechápu.

,, Rose nevypadá na to, že jste tohle probírali.,, řekla máma podezíravě.

,, Jo, víš,...,, začal táta.

,, Jo, my jsme probírali tu věc s...,, zarazila jsem se taky. Najednou cink výtah a v něm Fury.

,, Díky bohu.,, řekli jsme s tátou najednou. Máma se na nás zamračila a pak se podívala na šéfa.

,, Agentko Rogersová, nechcete mi vysvětlit dnešní soud?,, zeptal se mě.

,, Upřímně, ani ne.,, zakroutila jsem hlavou, protože vím, že z toho bude průšvih. Fury se na mě nepěkně podíval a naznačil mi, že mám hned vše říct.