Právě jsme vešli do jejich hotelu. Všichni se dívali, koho to tu vedou.
,,Dobrý den, bonjour," pozdravila jsem a všichni se na mě čučeli. Hlavně Francouzi a Norové. Asi se divili, že fandím jim i jim.
,,Co se tak čumíte?" řekl ten trenér.
,,Nic, jen kdo to je?" zeptal se Johannes Dale.
,,No ona se představí sama, my to taky moc nevíme," řekl J. T. Boe.
,,Já jsem Hana a," řekla jsem.
,,My ji našli na předávání medajlí. Stála tam a neodcházela. Byla ji zima, tak jsme ji vzali na čaj," řekl Laegreid.
,,Tak si pojďte pro čaj," řekl Jacquelin a s Christiansenem a Samuelssonem nám podali čaje.
,,Děkujeme," řekli jsme a já si sedla k volnému stolu v rohu.
,,Můžu si přisednout?" zeptal se ten trenér.
,,Ok, klidně," řekla jsem.
,,Můžeme taky? Nikde jinde tu není místo," zeptali se S. H. Laegreid, T. Boe a J. T. Boe.
,,Klidně," řekla jsem. Trenér si sedl blíže ke mně a uvolnili jsme jim místo.
,,Omlouvám se, vypadá to tu jako Norský stůl, ale je tu jeden biatlonisté navíc u našeho stolu, můžu si přisednout?" zeptal se Fillon Maillet.
,,Klidně, stejně byste neměl kde jinde si sednout," řekla jsem. Sedl si na jedinou volnou židli mezi Johannesem a Laegreidem. Asi se cítil jako páté kolo u vozu. Johannes a Tarei si povídali spolu a já si povídala s trenérem a Laegreidem. Fillon Malliet pil čaj.
,,Nechcete si s námi také kecat?" zeptala jsem se.
,,Ano, moc rád," řekl a povídali jsme si i s ním. Za chvíli se k nám připojili i bratři Boeové. Za chvilku F. Claude, E. Claude, Christiansen, Johannes Dale, Jacquelin a Desthieux přisunuli vedlejší stůl k našemu stolu a sedli si k nám.
,,Ahoj," pozdravil Fabien a Emilien Claudovi.
,,Ahoj," řekla jsem jim. Christiansen a Dale přinesli zákusek. Tak jsme si tam povídali.
,,Můžeme si tykat?" zeptal se Laegreid. ,,Ano klidně, Hana," řekla jsem. ,,Sturla," řekl. ,,Těší mě," řekla jsem. ,,Mě taky," řekl mi. ,,A nebudeme si tykat všichni? Vykání je otravné," řekla jsem. ,,Ok," řekli všichni. ,,Já jsem Tarjei," řekl Tarjei Boe, ,,A tohle je můj mladší brácha Johannes." ,,Dokážu se představit sám," řekl Johannes. ,,Já jsem Quentin," řekl Fillon Maillet. ,,Já jsem Henrik," řekl trenér. ,,Aha," řekla jsem. ,,Já jsem Emilien," řekl Claude. ,,Já taky," řekl Jacquelin. ,,Já Johannes," řekl Dale. ,,Já jsem Fabien," řekl Claude. ,,A já Vetle," řekla Christiansen. Tak jsme si tak povídali všichni spolu. Říkali, že normálně se Francouzi s Nory jen tak nebaví.
,,A ty jsi z Francie nebo Norska?" zeptal se Fabien Claude.
,,Já jsem z Česka," řekla jsem.
,,Proč tedy nefandíš Česku?" zeptal se Tarjei.
,,Nevím, už asi od 10 fandím Francii a Norsku," řekla jsem.
,,Aha," řekl Henrik a Quentin zároveň.
,,Není ti zima v těch mokrých legínách? Jsme tu sice jen chlapi, ale jsou tu tři holky, Tiril, Marte a Ingrid, třeba ti něco půjčí," řekl Henrik.
,,Vypadá, že je vysoká jako Tiril," přeměřoval si mě pohledem Laegreid.
,,Kde mají vlastně holky pokoj?" zeptal se E. Jacquelin.
Právě do jídelny vešel z venku Michal Krčmář. Ostatní seděli různé od stolů. ,,Ahoj Michale," pozdravil ho Q. Fillon Malliet. ,,Ahoj," pozdravil ho Michal. ,,Nevíš kde má pokoj Tiril, Ingrid a Marte?" zeptal se Johannes Boe. ,,Myslel jsem, že jsou z vaší reprezentace. Jinak mají pokoj vedle mě, Jakuba a Mikuláše. Ukážu vám to," nabídl se Michal. ,,Hani, jdeš?" zeptal se Laegreid. ,,Jo," řekla jsem a šla jsem s Laegreidem a Krčmářem. Ještě za námi šel Henrik. Henrik byl strašně milý. Vlastně všichni. Michal Krčmář nás vedl k pokoji číslo 27. ,,Děkujeme," řekli jsme a Laegried zaklepal. Otevřela Marte Olsbu Roiselandová. ,,Ahoj Marte," řekl Henrik. ,,Co zas chcete?" zeptala se. Já stála mezi Henrikem a Laegreidem. ,,Kdo to je?" křičela z pokoje Tiril Eckhoffová. ,,To je Sturla, Henrik a nějaká holka," řekla. ,,Aha a co chcou?" křičela z pokoje Ingrid Landermark Tandervoldová. ,,Co chcete?" zeptala se Marte Olsbu Roiselandová. ,,Tohle je Hana a vzali jsme ji na čaj, byla zmrzlá, má mokré kalhoty, tak jsme se chtěli zeptat, jestli nějaké nemáte," řekl Henrik a usmál se na mě. ,,Pardon," přišli Tiril a Ingrid do dveří, ,,Máme všechny mokré, je tu vážně hodně sněhu." ,,Aha," řekla jsem. Nahoru vyběhl Fillon Maillet. ,,Žijete?" zeptal se. ,,Ano," řekla jsem. ,,Fabien, Johannes a dokonce i Sebastian Samuelsson se o vás báli," řekl. ,,Jak daleko to máš do hotelu?" zeptal se Laegreid, když jsme šli do jídelny. ,,Dvacet minut pěšky," řekla jsem. ,,To je daleko, holky mají hotel jen 2 minuty odsud, skočíme tam," řekl Henrik.
ČTEŠ
Biatlonový princ
FanfictionHana Nováková je nalezenec. Její pěstouni ji našli na dovolené ve Švédsku. Celý život žijev Česku a miluje biatlon. Sport ji moc nejde. Chce najít své pravé rodiče a taky svou první pravou lásku. Rozhodla se jet na biatlonové závody do NMNM. Chce si...