Biatlonový princ

19. Pochybnosti

Tohle jen, jak dění v předchozích dou kapitolách viděla Hanča.

Šli jsme ze stadionu na hotel. Poskakovala jsem mezi Sturlou a Tiril s Ingrid. Henrik si povídal s Johannesem. Henrik se na mě podíval.

Už jsme skoro u hotelu. Všichni šli do svých pokojů a já také. Ingrid byla na mobilu a já si četla. ,,Ty vole," řekla. ,,Co je?" zeptala jsem se a sedla si k ní na postel. Ukázala mi jeden článek.

Existuje korunní princ Henrik? Je princ Henrik jen výmysl krále Thomase a královny Emmy, nebo doopravdy existuje?
Poslední dobou je popíraná existence prince Henrika Erika I. Na tiskové konferenci jsme se krále zeptali, kdy uvidíme našeho korunního prince. ,,Prince Henrika uvidíte až to sám uzná za vhodné, nejpozději na jeho svatbě. Henrik si chce užívat volnosti a nechce mít zbytečnou pozornost," řekl král Thomas. Zeptali jsme se, zda někoho má. ,,Ano, momentálně chodí s jednou velmi milou slečnou. Dělala nám na Vánoce skvělou společnost," řekla pro změnu královna. Z jiných novin se novinář zeptal, kdy bude svatba. ,,Moc dlouho se neznají. Potkali se pár týdnů před Vánoci," řekl král. ,,Prosím nepopírejte jeho existenci," dodala královna. Co z toho plyne? Jak vypadá nás princ se dozvíme až na jeho svatbě.

O Henrikově existeneci nikdo pochybovat nebude!! Poklesla mi brada. ,,To je drsný, co? Chudák te princ. Chce si jen užít svobody," řekla. Henrik by si pomyslel, že je dobře, že alespoň někdo ho chápe. ,,Je zajímavé žeHenrik má stejné jméno jak nás princ. Kdybychom měli princeznu, tak by bylo divné, kdyby se taky jmenovala Ingrid. ,,To jo," řekla jsem. ,,Ahoj Hani. Půjdeš k nám na pokoj? Budeme hrát karty," do pokoje vešel Tarjei. ,,Jasně!," řekl! jsem a šla jsem za ním.

V pokoji byli všichni kromě Sturly, Johannese a Henrika. Vetle neco hledal. Nakonec vytáhl karty. Henrik, Sturla a Jkhannes právě přišli do pokoje. Vstala jsem a objala jsem Henrika. ,,Jdeme hrát," řekl Tarjei a vytrhl karty Vetlemu z ruky. Hráli jsme několikrát. Vždycky jsem vyhrála.

Někdo zaklepal. ,,Dále!!!" řekl Vetle. Do pokoje vešel Mikuláš Karlík. ,,Ahoj, Michal se ptá, jestli si ve společenské místnosti nechcete zahrát s něčím, co náma zábavu přinesli naši trenéři," řekl. ,,Fajn," řekl Johannes.

Všichni, kromě Vetleho, který nechtěl jsme šli do spoelčenské místnosti, kde byli Češi. ,,Co vám vaši trenéři přinesli?" zeptal se Sturla. ,,Toto," řekl Jakub a ukázal na něco čemu se říká biatlon do obýváku. ,,Chcete si s námi zastřílet?" zeptal se Henrik. ,,Správně," řekl Michal a vzal zbraň na pěnové náboje. ,,Já chci první," řekl Tomáš Krupčík a vytrhl Michalovi z ruky zbraň. Michal dal terče na druhou stranu společenské místnosti. Bylo to asi 10 metrů. Tomáš sestřelil jen jeden terč. ,,To je vadné," řekl. ,,Dej to expertovi," řekl Johannes a lehl si na zem za značku. Trefil čtyři terče. ,,Vidíš je to v naprostém pořádku," řekl. ,,Teď já," řekl Mikuláš a začal střílet. Sestřelil všechno. Zatleskali jsme mu. Tarjei se nenechal zahanbit a vytrhl mu zbraň z ruky a hned si lehnul. Sestřelil tři. Pak střílel Michal a ten sestřelil všechno a Dale jen dva. Potom šel Sturla a ten sestřelil vše, stejně jako Jako já. No a potom šel Henrik. Sestřelil všechno a pak jsme šli střílet ve stoje. Nejlépe jsem skončila já, protože sestřelila všechno. Pak Henrik se Sturlou, Michalem, Mikulášem a Johannesem, kteří jsme nesestřelili jen jeden. Tomáš sestřelil dva a Dale stejně jako Tarjei tři. Češi šli hrát hry s Češkami, které se na ně naštavly, protože pozvaly nás a ne je. Prý chtěli důstojné soupeře.

Přišly za námi přišly Tir, Mar, In, Karol a Ida. Sedly si na velkou pohovku a povídali jsme si. ,,Už jste slyšeli o tom s tím naším princem?" zeptala se Karoline. ,,Jo jsou toho plná média," řekl Johannes. Objala jsem Henrika. On mě taky, ale když o tom mluvili víc, zvedl se.. ,,Já musím. Jsem v pořádku, nemusíš za mnou chodit Hani," řekl a odběhl. Sturla šel za ním. Já už tam nešla. Henrik chce ýt sám

Po půl hodině jsem se rozhodla, že je půjdu zkontrolovat. ,,Jste v pohodě?" nakoukla jsem do pokoje. ,,Jo," řekli jsme. Hanča se mezi nás posadila. ,,Tak pojďte na večeři," řekla jsem a šli jsme na tu večeři.

Všichni se na Henrika dívali. Já a Sturla jme ho každý drželi za jednu ruku. Sturla zabral stůl na kraji jídelny a sedli jsme si tam s Hančou sedl.

,,Jak ti je?" zeptal se Henrika Dale, který si k nám přisednul. ,,Jo je mi dobře," řekl ne moc přesvědčivě. ,,Vážně? Moc tak nezníš," řekl. ,,Jo já jen no nic," řekl Henrik. ,,Jen jeho teta měla auto nehodu a on nevěděl co s ní je," zachránil ho Sturla. Děkuji řekl Henrik neslyšitelně. Nemáš zač řekl Sturla na tom ,,A je v pořádku?" zeptal se Dale. ,,Jo má jen zlomenou nohu," řekl jsem. ,,To je mi líto," řekl. Začala mluvit o pečení, abych změnila téma. Všichni jsme to snědli hned, jen Henrikovi to trvalo. ,,Ty nemáš hlad?" zeptal se ho Johannes. ,,Jo já jsem zvyklý jíst pomalu," řekl. ,,Ahaaa," řekl.

Dojedli jsem a šla jsem k Henrikovi a Sturlovi do pokoje. Sturla si sedl na svou postel a Henrik taky na svou. Zavřela jsem dveře a sedla si vedle Henrika. ,,Měl bys ke mě někdy přijít na návštěvu," řekl Henrik. Takže Sturlovi to řekl. Já jsem toho názoru, že by to měl říct celému týmu. ,,Jako do paláce?" zeptal se Sturla s otevřenou pusou. ,,Jo," řekl Henrik. Klesla mi hlava na Henrikovo rameno a skoro jsem spala. ,,Vážně? Tak až budem v Oslíčku tak rád přijdu," řekl Sturla. ,,Jestli chceš můžeš tam i spát. Stejně bys byl na pokoji sám nebo s Johannesem a Vetlem." ,,Vážně? To beru. Nemám zájem být s Vetlem na pokoji. Chrápe jak dřevorubec." Henril se zasmál. Potom jsem usnula na Henrikovi rameni.

Vzbudila jsem se ve stejný moment jako Sturla. Hodila jsem po něj polštář a tím začala bitva. ,,Co hrajete beze mne?" zeptal se Henrik, který přišel z koupelny naoko naštvaně a hodil po Sturlovi jeho mikinou. On na něj hodil svou peřiou. Já jsem po Henrikov hodila moji bundu a on mi to oplatil ponožkovou rychlopalbou. Takhle to bylo pořád dokola. Celý pokoj vypadal strašně, tak jsme radši skončili. Trochu jsme to uklidili. Pak jsme šli na snídani. Byla pořádná zima, tak mi dal Henrik svou mikinu a on si vzal starý svetr. Byl mi pořádně velký. Sturla se tomu smál, tak ho jen tak symbolicky plácnul přes hlavu. Šli jsme na snídani, kde už byli všichni. Já jsem se okamžitě začala bavit s Čechy.

Šli jsme na stadion a já jsem ještě trénovala. Já se snažil uklidnit. Když jsem dotrénovala, přiběhla za Henrikem. Objala jsem ho. ,,Jde ti to skvěle," řekl . ,,Díky," řekla jsem a políbil mě na rty. Rukou mi zajel do vlasů. ,,Vy dvě hrdličky, jdete fandit holkám, nebo tu budete cukrovat?" zeptal se Johannes. Tak jsme šli fandit.

,,Žiješ?" zeptal se Henrika Dale a šťouchnul do něn. ,,Jo," řekl. ,,Víš, že už závod skončil a musíme se jít přpravit," řekl Johannes. ,,Jo tak jdeme?" zeptal se Henrik. ,,Jasně," řekl Sturla. Na stadionu se převlíkli a já jim popřála hodně štěstí (i Quentinovi a Sebastianovi).

Henrik dojel druhý. Předjel ho jen Sturla, protože on udělal v leže chybu. Třetí skončil Emilien. Pogratulovali si a šli na předávání medajlí. Pak jsme šli na hotel.

,,Jak to mám říct ostatním?" zeptal se nás v pokoji Henrik. ,,No normálně," řekl Sturla. ,,Já bych jim to řekla tak jak jsi to řekl Sturlovi a každému samostatně," řekla jsem. ,,To mě taky napadlo. Asi bych začal s Tarjeiem," řekl. ,,A pak bych to řekl Dalemu. Ten to vezme dobře, snad," řekla jsem. ,,Ale s Johannesem nevím. Někdy je horká hlava," řekl Sturla. ,,No právě," řekl Henrim a přecházel po pokoji sem a tam. ,,Tak mu to jdi říct," řekl Sturla. ,,Mám jít s tebou?" zeptala jsem se. ,,Ne díky," řekl a políbil mě. ,,Tak jdi ať to máš za sebou," řekl Sturla a vytlačil ho ze dveří.