Biatlonový princ

26. Písnička

,,Nobody knows who I really am,
Sometimes I don't know either.
Sometimes I'd rather shout it,
scream all over the world.
Sometimes I like it,
Glad only a few people know.

I'm still tired of hiding who I am,
but I don't want attention.
Attention because of what family
I was born into.
I want attention,
because I've been able to do it!

I'll be a prince,
one day when I tell everyone.
But I want take,
take to buses and trains.
I want them yelling
at me in the store.

When my father is not here,
I will be king.
I'll be in the office all day
and I haven't time for friends.
It will be a long time,
but still.

I'm still tired of hiding who I am,
but I don't want attention.
Attention because of what family
I was born into.
I want attention,
because I've been able to do it!"

Slyšela jsem, když jsem šla kolem pokoje, kde byl Henrik. ,,Henriku, není nejlepší zpívat o tom že jsi princ, když nechceš aby to někdo viděl," řekla jsem. ,,Musím to že sebe dostat." ,,Chápu." Objala jsem ho. ,,Nechápu, jak držíš svoje emoce uvnitř a můžeš se bavit s každým." ,,Já taky ne." ,,Já se prostě nemůžu začít jen tak z fleku s někým bavit." ,,Já to cvičím od té doby, co mě vykolejila jedna spolužačka a já začala před celou třídou brečet. Od té doby všechno zadržuji a už to ani jinak nejde. Je lepší, aby tvé emoce byly venku." ,,Fajn." ,,No a k tomu vábení s každým. Není to až zas tak těžké. Jen se to musíš naučit. Prostě se s ním o něčem bav. Ze začátku stačí o počasí a pak to bude hned lepší." ,,Díky za rady." ,,No a když už jsi to tu zpíval, zahraj mi ještě jednou." ,,Fajn, ale sama si říkala, že je to blbej nápad." ,,Ale je to krásná písnička." ,,Tak fajn."

,,Nobody knows who I really am,
Sometimes I don't know either.
Sometimes I'd rather shout it,
scream all over the world.
Sometimes I like it,
Glad only a few people know.

I'm still tired of hiding who I am,
but I don't want attention.
Attention because of what family
I was born into.
I want attention,
because I've been able to do it!

I'll be a prince,
one day when I tell everyone.

Někdo zaklepal. ,,A jaj jaj," řekl Henrik. ,,Dáleeeee!" zaječím. Do pokoje vstoupí Emilien. ,,No omlouvám se že vás tu ruším, ale proč zpívá o tom, že je princ a někdo to neví," řekl. ,,Já říkal že je to blbý nápad," řekl Henrik. ,,A já říkám, ať mu to už vyklopíš, když ví už půlku pravdy," řekla jsem. ,,Ok. Emiliene. Tohle nesmíš nikomu nikdy říct. Teda až to budou vědět všichni tak můžeš. Jestli to do té doby někomu řekneš, skončíš v hladomorně," začal Henrik. ,,Nikomu to neřeknu a k té hladomorně, kde se nachází?" ,,V Oselském paláci," řekl Henrik. ,,Až na to, že tam není místo," řekla jsem a Henrik mě zpražil pohledem. ,,Pardon." ,,Neva. Prostě skončíš v hladomorně. O hlavu přijít nemůžeš," řekl Henrik. ,,Fajn. Já to vážně nikomu neřeknu. Ani Quentinovi!" ,,Tak fajn," Henrik si sednul na zem a vedle něj Emilien. ,,Já jsem Norský korunní princ," řekl Henrik. ,,Cožeee?" ,,Tarjei, Hanka a Sturla to ví. Trenér taky a no teď i ty." ,,Fajn. Já to vážně nikdy nikomu neřeknu." ,,Díky."

Pak jdeme do paláce, kde potkáme Richarda, který jde za Henrikovým tátou a Henrikovou mámou. Následovali jsme ho a odposlouchávali jsme za dveřmi.

,,Rodiče už ví, že jsem tu. Přijedou. Budou tu za 20 minut."
,,To nám říkáš tak pozdě Richarde?"
,,To že přijdou mi řekli před půl hodinou!"

Richard šel ven a my se schovali.

,,Jako vážně přijdou nevím kolikátý Dánský princ a jeho manželka?" zeptal se Sturla.
,,Neboli moje teta a strýc. Snad budou lepší než z tátovy strany."
,,No jo. Potřebuju se Sturlou a Hannou něco zařídit," řekl Tarjei a odtáhl nás někam.

,,Musíme najít Simona," řekl. ,,Fajn. Tady je to hledat jako jehlu v kupce sena a ještě k tomu ani nevíme, jestli tu je," řekl Sturla. ,,Musíme pomoct Henrikovi," řekl Tarjei a kolem přišla nějaká služebná. ,,Nevíte jestli tu je pan Simon?" zeptal se Tarjei. ,,Ano je ma pokoj ve východním křídle číslo 34." ,,Fajn jdeme." Bežíme do křídla, které nám připadá na východě, vymyslíme co mu řekneme a najdeme pokoj 34. Zaklepeme.

,,Co tu chcete?" zeptal se Simon. ,,Pane Simone, co kdybyste přestal podkopávat Henrikovi sebevědomí a přestal na něj být hnusný," řekli jsme. ,,Fajn. Stejně se balím," řekl. Snad to teda zabere.

Běžíme za Henrikem.

,,Henriku co si máme oblíct?" zeptal se Sturla. ,,Stačí košile a kalhoty a Hani pro tebe vem si co chceš," řekl Henrik. ,,To není fér. Když si Hanča může obléct co chce tak proč ne my?" zeptal se Tarjei. ,,Tak ne co chce, ale něco normálního."

V kufru najdu nějaké oblečení, co vypadá normálně a obleču se. Dobře džíny a svetr, ale nic lepšího jsem nenašla a asi ani nevlastním. Kluci už jsou taky oblečení tak jdeme za králem a královnou. Ti jsou taky připraveni.

,,Jsou tu neoficiálně, takže přijdou zadem," řekl král. ,,Fajn," řekl  Henrik. K zadními vchodu přijde auto a Richard za námi přiběhne. Z auta vystoupí dva lidi.

,,Richarde!" zakřičí ta žena, asi jeho mamka. ,,Emmo?" zeptal se ten pán. ,,Karle?" S královnou si skočí kolem krku.

Já tam stojím se Sturlou, Henrikem, Tarjeiem a králem jako solný sloup. Richard přivede svoje rodiče k nám.

,,Tohle je moje mamka a tohle je můj taťka," řekl a ukázal na ně. ,,Těší mě," řekl král. ,,Náš taky," řekl Richardůc tatínek a král objal. My čtyři tam tak stojíme. ,,A tohle je Henrik!" řekla královna a oni se seznámili s Henrikem. Pak nás Henrik ve zkratce představil a bylo hotovo.