37. Závěr

109 6 1
                                    

,,Hani! Gratuluji! Vyhrála jsi!" Objal mě Henrik.
,,Jeho veličenstvo se zajisté umístí také velmi vysoko," odpověděla jsem.
,,Jo a neříkej mi VELIČENSTVO, i když to jsem. Kdyby ještě taťka žil tak by mě za tohle ukřižoval! Teď jen vymyslet, jak to udělat, když budu na nějakém závodě na stupních. Tady na Holmenkollenu vítězům gratuluje král."
,,Přinejhorším budeš gratulovat sám sebe."
,,To je vážně úžasnej nápad."
,,Já to myslím vážně."
,,Měla bys na ceremoniál. A já ti musím blahopřát. Bože to je divný!"

Jdeme ke stupním. Všechno probíhá normálně a pak mě, druhé Tiril a třetí Ingrid jde Henrik gratulovat.

Hned nato musel upalovat do buňky, připravit se na závod.

Je ted konec naší třetí sezóny. Minulý rok umřel král Thomas. Dostal mrtvici. Henrik pak vynechal pár závodů. Stal se králem, ale vzhledem k tomu, že vlastně nemusí nic dělat,tak se rozhodl závodit. Královna řekla, že se musí obracet v hrobě, ale to je teď jedno.

Popřála jsem Norům hodně štěstí a šla jsem za Tarjeiem, který už nezávodí a Gitou fandit.

Johannes to nakonec vyhrál, druhý dojel brácha a třetí Henrik. Šli jsme na ceremoniál, protože nás zajímalo, jak to vyřeší.

Nakonec to Henrik vyřešil tak, že ceremoniál probíhal normálně, on pak seskočil ze stupínku, pogratuloval jim a vrátil se zpět na focení.

Hned co za námi přišel, stěžoval si, že jak to byla trapné.

Ahoj. Tohle je poslední kapitola této knihy. Děkuji všem, kteří ji četli, že si jí vybrali a četli jí. Taky děkuji za hlasy a komentáře hlavně od Cleratesa. Kapitoly další knihy budovy vycházet jednou až dvakrát týdně 😉😉😉

Biatlonový princKde žijí příběhy. Začni objevovat