Biatlonový princ

14. Doma

Sedíme v letadle. Henrik u okna a já na prostředník sedadle. Vedle mě sedí nějaká holka, který poslouchá film. Henrik zavřel oči a usnul. Nechala jsem ho spát. Pak jsem se dala do řeči s tou holkou.
,,Jak se máš?" zeptala se mě. ,,Jo dobře a ty? Kam letíš?" zeptala jsem se. ,,Taky dobře a letím za rodinou. Jo a jsem Michaela Tichá a jsem z Česka," řekla. Potom jsem začala konvertovat v Češtině. Musela jsem přepnout. Hold mluvit pěti jazyky je dost těžké (I když nevím, jestli se dá mých pár Norských frází počítat). ,,Já jsem Hana Nováková," řekla jsem. ,,Ty jsi taky Češka?" zeptala se. ,,No dama nevím, jestli jsem Češka nebo Švédka," řekla jsem. ,,Oh aha," řekla. ,,Dobře ráno," Henrik se vzbudil. ,,Dobré," řekla jsem a políbili jsme se. Michaela se usmála a nervózně Henrikovi zamávala. ,,A dobrý den," řekl Henrik. ,,Prosím nejsem tak stará na vykání. Jsem Michaela říkají mi Míša," představila se Michaela. ,,Mi co?" zeptal se. ,,Je to Nor," řekla jsem česky. ,,Aha," řekla Míša. Zbytek cesty jsme se bavili a učilo jsme Henrika česky, což nebylo zrovna nejlehčí. Například ho naučit vyslovit Ř, Č, Ň, Ď a Ť. Po "pár" hodinách jsme byli na letišti Mošnov.

Tam jsme se s Míšou rozdělili a jeli jsme busem do Rožnova. Sebastian už by tam měl být. Prý je s jeho.. teda našimi rodiči v nějakém hotelu.

Chvíli jsme jeli. ,,Napíšu Quentinovi ještě jsem se mu neozvala," řekla jsem. ,,Jasně podle mě je moc milý a pozdravil ho ode mě," řekl Henrik. ,,Jasně," řekla jsem.

HaniNovák: Ahoj a opožděné Veselé Vánoce 😅
Quentin: To je dost, že ses ozvala! No já se ti taky mohl ozvat...
HaniNovak: Souhlas.
Quentin: Co děláš?
HaniNovák: Jedu v buse 🚌
Quentin: Hádám, že s Henrikem.
HaniNovák: Hádáš dobře a mám tě od něj pozdravovat.
Quentin: A kde se aktuálně tvůj bus nachází?
HaniNovák: V Novém Jičíně
Quentin: ???
HaniNovák: V Česku!!! 🇨🇿🇨🇿🇨🇿
Quentin: Aha, to mi mohlo podle toho divného písmenka dojít 🤔
HaniNovák: Jo to mohlo a co ty?
Quentin: Trénink, trénink, trénink. Už tě vytáhli na běžky?
HaniNovák: Ani se neptej! 😑
Quentin: Ok. Já se teda ptám 😊
HaniNovák: Jo a dokonce jsem musela střílet a Sturla trval na tom, že jsem talent a že se tomu musím věnovat. Johannes, Tarjei a Henrik s tím hned souhlasili a Dale jim pomohl mi udělat tréninkový plán. Ale teď jsem v Čr, takže budu mít pokoj 🥵
Quentin: Chudáčku 🥺
HaniNovák: Chcou ze mě udělat nejlepší Norskou biatlonistku 😒
Quentin: Super. Tak si to v ČR užij. Musím na trénink. Emilien mě honí.
HaniNovák: Jasně si to užij.

,,Tak co?" zeptal se Henrik. ,,Ale konečně jsem se pobavil s někým jiným, než s Nory," řekla jsem. ,,To jsem špatní?" zeptal se. ,,Ne Norové jsou nejlepší. Teda Francouzi a Švédi jsou taky fajn," řekla jsem a políbila jsme ho. Museli jsme vystoupit ve Frenšátě pod Radhoštěm a čekat, než pojede bus do Rožnova. Měli jsme ještě hoďku, tak jsem Henrika provedla po centru. Je to od Rožnova jen 10 minut, takže to tam znám vážně skvělé. Ukázal jsem mu radnici a náměstí. Koupili jsme si v jednom obchodě vodu a ještě jsme se trochu prošli po Beskydském sídlišti, které bylo blízko zastávky. Z domu 1203 vyběhla nějaká malá holka a hned vypískla. ,,To je Henrik Charlesen!!!! Omg!! To je ten biatlonista!" poskakovala radostí. Henrik ji bohužel nerozuměl. Po chvíli přišla její mamka. ,,Dobrý den," řekla jsem. ,,Dobrý den, omlouvám se vám, moje dcera je do vás blázen, po té co jste byl v té štafetě a teď, když máte startovat na sprintu," řekla Anglicky Henrikovi. ,,Ne nemusíte se omlouvat mě to jen zaskočilo," řekl. ,,Měli bychom na autobus," řekla jsem. ,,Počkat nejsi ty Hana Nováková?" zeptala se mě ta paní. ,,Jo," řekla jsem. ,,Vážně? Když jsi byla malá, tak jsem tě učila v prvni třídě," řekla. ,,Vážně?" zeptala jsem se. ,,Jo a už běžte na ten autobus," řekla a my jsme běželi na zastávku u parku. Na druhé straně parku bylo Gymnázium. Za chvíli přijel autobus a my nasedli. Jeli jsme přes Pindulu a za 1p minut jsme přijeli do Rožnova. Dojeli jsme až na Autobusák a šli jsme přes náměstí k mým pěstounům domů. Přece jen jsme měli batohy a byly těžké. Henrik si ještě táhl běžky. Na prohlídku bude času dost. Prošli jsme náměstí a šli jsme až na kraj města, kde bydleli moji pěstouni - Marie a Karel. Jedni Z nejmilejších lidí světa. Zazvonila jsem. Otevřela jejich pravá dcera Eliška, která byla o rok mladší než já. ,,No čau," řekla. ,,Ahoj," řekla jsem. ,,Kdo je toto?" zeptala se a ukázala na Henrika, který nervózně pochodoval sem a tam. ,,To je můj přítel, můžeme dál?" zeptala jsem se. ,,Jo pojďte," řekla a my šli dál. Batohy jsem dala do svého bývalého pokoje a šla jsem pozdravit Mari, která pekla. ,,Ahoj Mari," vrhla jsem se ji kolem krku. ,,Ahoj Haničko," řekla a usmála se. Pak uviděla Henrika. ,,Dobrý den," řekl Henrik nesměle. ,,Dobrý den, jsem Marie Jíková," řekla Mari. ,,Já jsme Henrik Charlesen," řekl Henrik a potřásl si s Mari rukou. ,,Dáte si jídlo?" zeptala se. Bylo už pozdě odpoledne. ,,Jo," řekla jsem a Mari nám nachystala jídlo a my jsme se do něj pustili. ,,Hele, čí sou ty běžky?" zeptal se Karel. ,,Ahoj ty jsou Henrikovi," řekla jsem a ukázala na Henrika. ,,Jo aha a to nemůže mluvit sám?" zeptal se. ,,On tu nerozumí. Je to Nor," řekla jsem. ,,Jo aha, tak proto ta čepka a bunda s vlajkou," řekl a šel pracovat. Eliška si po chvíli sedla k nám. Vždy jsme s ní byla za dobře. ,,A co ti tvoji kámoši?" zeptala se mě Mari. ,,Chcete vidět fotku? Je z toho dne před tím, než jsme odjížděla," řekla jsem. ,,Jo," řekla Eliška. Ukázal jsem jim fotku, kde objímám Henrika. Johannes mě se šklebí, Tarjei mě lechtá a Dale se ho snaží zkrotit. Fotka byla dost komická. ,,Nejsou to ti biatlonisté?" zeptala se Eliška Anglicky, aby nám Henrik rozuměl. ,,No co? Jsou milí. Ještě jsem se spřáelila s Quentinem," řekla jsem. ,,Vážně a jsou na tebe hodní?" zeptala se se strachem Mari. ,,Johannes je pako, Tarjei je jeho krotitel a když se unese i on, tak je mírní Dale. Sturla je velmi ambiciózní a chce z ní udělat nejlepší biatlonistku a Quentin ji zachránil," řekl Henrik definici mých kamarádů. ,,Už bychom měli jít zaříditty papíry," řekla jsem. ,,Jaké?" zeptala se Mari. ,,Já našla svou pravou rodinu," řekla jsem.