Právě k nám přišly fandit Norky a Francouzky. Byly milé, ale navzájem se spolu moc nebavily, stejně jako Norové a Francozi. Právě vyjeli. Za Francii teď jede Fabien a za Norsko Tarjei. Oba mi zamávali a já jim to oplatila. Jeli a konečně dojeli na střelnici. Lehli si. Byl tam jen Fabien a Tarjei. Ostatní nechali za sebou. Oba zastříleli rychle a čiste a my všichni křičeli z plných plic. Potom jeli další úsek a stříleli po druhé. Na Samuelssona měli náskok 2 minuty. Tarjei měl dvě chyby a Fabien taky. Oba dobili a jeli na předávku. Fabien předal Emilienovi a Tarjei Henrikovi. Henrik ihned dohnal dvousekundový náskok Emiliena. Jeli těsně za sebou a předvedli na ležce parádní výkon. Henrik 0 chyb a Emilien 1 chyba. Jeli dále a bylo vidět, že si mezi sebou něco řekli. Konečně dojeli na střelnici a stříleli stojku. Henrik mel zase 0 chyb, ale Emilien dvě. Henrikovi střelba chvíli zabrala, takže Emilien mezitím stihl dobít. Na předávku zase dojeli stejně. Emilien předal Desthieuxovi a Henrik Sturlouvi. Oba jeli zase stejně, ale Laegreidovi to na běžkách tak dobře nejde, takže Simon získal 10 sekundový náskok. Přijel na střelnici a kosil jeden terč za druhým. Poslední se mu bohužel nepovedl. Laegried dojel na střelnici, ale foukalo mu a čekal. Desthieux střelil a trefil!!! Všichni jsme jásali, dokonce i Andersenové. Laegried nakonec taky střílel bezchybně a jel dále. Na další střelbě už měl Desthieux náskok skoro 30 sekund. Střílel, ale měl tři chyby. Dobil, a všehcny sestřelil. Laegried mezitím sestřílel všechny svoje terče. A pak nám zamával. Jel předat Johannesovi. Francouzi měli 12 sekundový náskok. Fillon Malliet už byl na trati asi 12 sekund a Johannes dostal předávku. Vystřelil jako šíp. Za námi přišli 3 francouzi a 3 norové, kteří už svůj závod odjeli a fandili s námi. Pošoupli jsme se blíže k cíli. Johannes už dohnal Quentina. Teď byla na řadě ležka. Fillon Malliet měl 0 a Johannes měl 2. Fillon Malliet jel, ale Johannes rychle dobil a jel za Quentinem. Jeli další okruh a byla tu poslední střelba. Rozhodující. ,,Do Toho!" křičeli jsme. Johannes 1, Quentin také 1. Ze střelnice odjížděli spolu. Už měli jen kousek do cíle. Vypadalo to, že od cíle vjeli stejně. Vše rozhodne snímek. Henrik, Tarei, Sturla, Emilien, Fabien a Simon běželi za ostatními, Henrik mě vzal za ruku a táhl mě k nim. Nefotili se jako dva týmy, ale jako jeden. Bylo to pěkné, vidět dvě země, které spolu soupeřily na jedné fotce vedle sebe. Potom ukazáli fotku a dojeli úplně stejně. Všichni jsme se radovali. Na druhém místě dojeli Švédi a na třetím Němci. Objala jsem každého. První Fabiena, potom Quentina, potom Emiliena, potom Simona. Nejvíce jsem teda objala Quentina. Pošeptala jsem mi při tom, ,,Jsi jeden z mých nej kámošů," a on se na mě usmál. Potom jsme šla poobjímat Nory. Bratry Boeovy jsem objala pořádně a potom Laegreida. To už ve mě štěstí vřelý tak, že jsem mu dala na tvář pusu šťestí. ,,Kamarádi?" zeptal se. ,,Ano," řekla jsem a objala ho. Potom přišel na řadu Henrik. Tomu jsem taky chtěla dát pusu na tvář, ale on se otočil a já mi ji dala na rty. ,,Pardon," řekla jsem. ,,Neva, moje chyba," řekl. A tohle byla moje první pusa na rty v životě. Potom jsem běžela za Quentinem a taky mu vlepila na tvář obří kamarádkou pusu. Sturla šel s Quentinem, dost si rozuměli. Tarjei a Johannes si povídali spolu a zbylí Francouzi taky. Já doběhla za Quentinem a Sturlou a kecala jsem s nimi. Bylo to vážně fajn. Šli jsme ke stupňům vítězů a já si stoupla k realizačnímu týmu. ,,Na třetím místě se umístilo Německo!" Řekl pána 4 němci vystoupili na stupínek. ,,Na druhém Švédsko!" řekl a čtyři švédové vystoupili na stupínek a dostali medaile. ,,A na prvním Norsko a Francie!" řekl, všichni vystoupili na ten stupínek, kde se skoro nevešli a každý dostal medajli. ,,Chtěli bychom něco říct," řekl najednou Henrik, Johannes, Laegreid a Fillon Malliet. ,,Tady máte mikrofon," řekl pán a dal Henrikovi mikrofón. Mluvilo do něj všech osm biatlonistů zároveň. ,,Tohle bychom nikdy nezvládli, nebýt jedné úžasné holky a to Hany Novákové. Kvůli ní jsme se tak sblížili. Hani, pojď za námi!" řekli všichni naráz. Vyběhla jsem na nejvyšší stupínek a všichni mi dali na krk svou medaili. ,,Děkujeme ti," řekli. Já jím vrátila medaile, ale Laegreid, Quentin a Henrik je nechtěli zpět. Říkali, že je to málo za to, co jsem pro ně udělala. Všechny tři jsme objala a dala jim pusu na tvář. ,,Jsem rád že jsem vás potkal," řekl Henrik. Potom šli odpovídat na otázky novinářů. Když přišli. Já, Quentin, Henrik a Sturla jsme šli pěšky, ostatní jeli autem. ,,Je mi s vámi fajn," řekla jsem. ,,Nám taky," řekli. Na krku jsem pořád měla jejich 3 medaile. Snažila jsem se jim je vrátít zpátky, ale nakonec si ji vzal jen Henrik, abych ho nechala na pokoji. Henrik, Sturla a Quentin byli asi nejvíc fajn. Samozřejmě ostatní taky.
Tak co, líbí?
Komu nejvíce v biatlonu fandíte? Já asi Laegriedovi a potom Fillonovi Mailletovi, J. T. Boemu a Tareii Boemu. Pište do komentářů. Jestli se vám příběh líbí, můžete dát hvězdičku.
ČTEŠ
Biatlonový princ
FanfictionHana Nováková je nalezenec. Její pěstouni ji našli na dovolené ve Švédsku. Celý život žijev Česku a miluje biatlon. Sport ji moc nejde. Chce najít své pravé rodiče a taky svou první pravou lásku. Rozhodla se jet na biatlonové závody do NMNM. Chce si...