Biatlonový princ

3. Promočená

Šešli jsme dolů do jídelny. ,,Tak co máte?" zeptal se Jacquelin. ,,Ne, jdeme k holkám do hotelu," řekl Henrik. ,,Aha, můžu s vámi? Zas nám došel čaj," řekl Fillon Malliet. ,,Klidně," řekl Henrik. ,,Já půjdu taky," řekli naráz Johannes Boe a Sturla H. Laegreid. ,,Ok klidně," řekl Henrik. ,,Já taky, naše holky určitě něco maj," řekl Michal Krčmář. ,,Fajn," řekla jsem. Já, Henrik, Laegried, J. T. Boe, Quentin Fillon Malliet a Michal Krčmář jsme šli do vedlejšího hotelu. Michal Krčmář šel na konci. ,,Je vám něco?" zeptala jsem se Česky. ,,Ne, vy mluvíte česky?" zeptal se. ,,No já jsem z česka," řekla jsem. ,,Aha," řekl a doběhli jsme ostatní. Henrik se na mě celou dobu usmíval. Byl asi nejvíc fajn. Ale ostatní byli taky super. Vešli jsme do hotelu. ,,To asi budou Tiril, Marte a Ingrid. Kluci jsou přece jen hluční," řekla Julia Simonová. ,,Ne my teda holky nejsme," řekl Johannes. ,,Zase vy, chcete čaj?" zeptala se Hanna Oebergová a už vstávala, aby došla pro krabičku čaje. ,,No to taky," řekl Fillon Malliet, ,,Pro něj jsem tu já a Johannes." ,,Odkdy chodíte vy dva spolu pro čaj?" zeptala se Brasiazová-Bouchetová. ,,No, Quentin se bál, že ho chytí medvěd," řekl Johannes. ,,V ČR medvědi nejsou," řekla jsem s Markétou Davidovou zároveň. ,,Tady máte 10 krabiček čaje a už tu nechoďte," řekla Hanna Oebergová, vrazila 5 krabiček Johannesovi a 5 Quentinovi do ruky. Laegreid se šel zeptat Italek, Švédek, Němek atd. Michal stál na kraji a čekal. Pak došel Laegreid za Markétou Davidovou a zeptal se, ,,Nemáte nějaké legíny pro Hanču?" A ukázal na mě. ,,Určitě, ať jde za mnou," řekla Markéta a zvedla se. Prozatím jsem se rozloučila s klukama a šla jsem za Markét. ,,Na tady máš a vrať mi je," řekla. ,,Díky," řekla jsem česky. ,,Ty jsi z česka?" zeptala se. ,,Jo," řekla jsem. Odešla jsem do jídelny a zamávala na kluky legínami. Vtom do jídelny vešel zadýchaný Tarjei. ,,Kde jste tak dlouho? Fabien a Sebastian se o vás bojí," řekl. ,,Pardon brácho," řekl Johannes. Šli jsme. Quentin dal Michalovi 2 krabičky čaje a Johannes dal dvě Tarjieovi. Chvíli jsem kecala s Quentinem a Laegriedem. Zdálo se, že spolu celkem dobře vycházejí. Potom jsem šla chvíli pokecat s Tarjeiem, Johannesem a Henrikem. Byla s nimi legrace. Došli jsme k nim do hotelu, hodila jsem na sebe Markétiny legíny. ,,Už půjdu do hotelu," řekla jsem, protože už bylo deset večer. Všichni mi řekli dobrou noc a já jim taky. Šla jsem 20 minut do hotelu. Recepce je už zavřená, ještě že mám kartičku. Do prkenný ohrádky. Já ji nechala v pokoji. Kde budu spát? No jdu zpět za klukama, třeba někde mají volnou postel.

Za 20 minut
Konečně jsem před jejich hotelem a zvoním. Přijde otevřít Laegreid a Henrik. ,,Co se stalo?" staral se Henrik. ,,Já si nechala v pokoji kartičku od pokoje a recepce je zavřená a já nemám kde spát," řekla jsem. ,,Pojď, v našem pokoji se nějaké místo najde," řekla Laegreid a šli jsme i s Henrikem do pokoje. V pokoji byli Johannes a Tarjei. Byly tam čtyři postele, tři malé a jedna velká. ,,Tak jo ty budeš spát na mě posteli a Tarjei s Johannesem budou spát na velké," řekl Laegreid. ,,Proč?" zeptal se Johannes. ,,Proč asi, protože Hanča si nechala v pokoji kartičku a nemá kde spát," řekl Henrik. Laegreid a Henrik asi byli i kamarádi. Tak jsem si lehla do Laegreidovy postele. Laegreid si lehl do Tarjeiovy a Tarjei k Johannesovi.