17. Henrik

38 4 2
                                    

TAHLE KAPITOLA BUDE Z POHLEDU HENRIKA 🇧🇻

,,Pořád nechápu, jak jsem ten závod mohl vyhrát," řekl jsem Johannesovi na cestě do hotelu. ,,Asi jsi dobrý," řekl. ,,Asi," řekl jsem. Podíval jsem se, co dělá Hanča. Poskakovala mezi Sturlou a Tiril s Ingrid a zářila radostí. Když uviděla, že se na ni dívám, tak se na mě usmála. Úsměv jsem ji oplatil. Už jsme skoro u hotelu. Všichni šli do svých pokojů a já také. Za chvíli do pokoje vešel Sturla, můj nejlepší kamarád tady i všude. Sedli jsme eso každý na svůj postel. Sturla byl na telefonu, tak jsem taky vytáhl svůj telefon a přečetl jsi gratulace od rodiny. ,,Ty jo," řekl Sturla a zakroutil hlavou. ,,Co je?" zeptal jsem se a sedl si na jeha postel. ,,Oni pochybují o existenci našeho korunního prince," řekl a mně poklesla čelist. Já přeci existuji. To, že chci žít normálně bez oslovení Vaše Výsosti je přece pochopitelné!!! Nechci mít pozornost, protože jsem princ, ale protože jsem něco dokázal. Co mám na to Sturlovi říct? ,,A taky je tu fúra článku o tvém dnešním překvapivém vítězství," řekl a podsunul mi pod nos svůj telefon, kde byl článek o mě. Že prý jsem další Sturla!!! ,,Hele, ukážeš mi ještě to o našem princi?" zeptal jsem se. ,,Ok," řekl a podal mi svůj telefon s jedním z mnoha článků o popření mé existence.

Existuje korunní princ Henrik? Je princ Henrik jen výmysl krále Thomase a královny Emmy, nebo doopravdy existuje?
Poslední dobou je popíraná existence prince Henrika Erika I. Na tiskové konferenci jsme se krále zeptali, kdy uvidíme našeho korunního prince. ,,Prince Henrika uvidíte až to sám uzná za vhodné, nejpozději na jeho svatbě. Henrik si chce užívat volnosti a nechce mít zbytečnou pozornost," řekl král Thomas. Zeptali jsme se, zda někoho má. ,,Ano, momentálně chodí s jednou velmi milou slečnou. Dělala nám na Vánoce skvělou společnost," řekla pro změnu královna. Z jiných novin se novinář zeptal, kdy bude svatba. ,,Moc dlouho se neznají. Potkali se pár týdnů před Vánoci," řekl král. ,,Prosím nepopírejte jeho existenci," dodala královna. Co z toho plyne? Jak vypadá nás princ se dozvíme až na jeho svatbě.

Tohle je už moc. Dal jsem Sturlovi zpět telefon a zamknul jsem se do koupelny. Zanadával jsem si a šel jsem zpět. ,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě Sturla. ,,Jo, jasně," řekl jsem a plácnul jsem sebou na postel. ,,Proč tě to tak vzalo?" zeptal se. ,,Někdy ti to vysvětlím," řekl a převalil jsem se na druhý bok. ,,Ahoj, půjdete k nám na pokoj? Budeme hrát hry," do pokoje vešel Johannes. ,,Ne měl bych se učit," řekl jsem a ukázal jsme na svoje knihy o politice a ekonomice. ,,Pojď," přemlouval mě Sturla, tak jsem nakonec šel. Byli tam všichni kluci z našeho týmu a Hanča. Vstala a objala mě. ,,Jdeme hrát," řekl Tarjei a vytáhl karty. Hráli jsme několikrát. Hanča vždycky vyhrála. Pak někdo zaklepal. ,,Dále!!!" řekl Vetle. Do pokoje vešel Mikuláš Karlík. ,,Ahoj, Michal se ptá, jestli si ve společenské místnosti nechcete zahrát s něčím, co námna zábavu přinesli naši trenéři," řekl. ,,Fajn," řekl Johannes. Všichni kromě Vetleho, který nechtěl jsme šli do spoelčenské místnosti, kde byli Češi. ,,Co vám vaši trenéři přinesli?" zeptal se Sturla. ,,Toto," řekl Jakub a ukázal na něco čemu se říká biatlon do obýváku. ,,Chcete si s námi zastřílet?" zeptal jsem se. ,,Správně," řekl Michal a vzal zbraň na pěnové náboje. ,,Já chci první," řekl Tomáš Krupčík a vytrhl Michalovi z ruky zbraň. Michal dal terče na druhou stranu společenské místnosti. Bylo to asi 10 metrů. Já si skočil pro knihu, abych si četl, než na mě bude řada. Tomáš sestřelil jen jeden terč. ,,To je vadné," řekl. ,,Dej to expertovi," řekl Johannes a lehl si na zem za značku. Trefil čtyři terče. ,,Vidíš je to v naprostém pořádku," řekl. ,,Teď já," řekl Mikuláš a začal střílet. Sestřelil všechno. Zatleskali jsme mu. Tarjei se nenechal zahanbit a vytrhl mu zbraň z ruky a hned si lehnul. Sestřelil tři. Pak střílel Michal a ten sestřelil všechno a Dale jen dva. Potom šel Sturla a ten sestřelil vše, stejně jako Hanča. No a potom jsem šel já. Sestřelil jsem všechno a pak jsme šli střílet ve stoje. Nejlépe skončila Hanča, která sestřelila všechno. Pak já se Sturlou, Michalem, Mikulášem a Johannesem, kteří jsme nesestřelili jen jeden. Tomáš sestřelil dva a Dale stejně jako Tarjei tři. Češi šli hrát hry s Češkami, které se na ně naštavly, protože pozvaly nás a ne je. Prý chtěli důstojné soupeře.

Přišly za námi přišly Tir, Mar, In, Karol a Ida. Sedly si na velkou pohovku a povídali jsme si. ,,Už jste slyšeli o tom s tím naším princem?" zeptala se Karoline. ,,Jo jsou toho plná média," řekl Johannes. Nemůžu to poslouchat. Prostě nemůžu. Hanča mě silně objala. Já ji taky, ale když o tom mluvili víc, musel jsem odejít. ,,Já musím. Jsem v pořádku, nemusíš za mnou chodit Hani," řekl jsem. a odběhl jsem do pokoje, kde jsem si sedl na postel a rozbrečel se. Už je toho na mě moc. Objal jsem polštář, který byl za chvíli mokrý. Musím jim to říct. Alespoň Sturlovi. Strašně mě to lhaní sžírá. Úplně to NENÍ lhaní, ale prostě jsem jim neřekl pravdu. Někdo zaklepal. Neodpověděl jsem a svalil jsem se na postel. Do pokoje vešel Sturla. Zavřel dveře a sedl si ke mě. ,,Co se stalo?" zeptal se. ,,Ale nic," řekl jsem. ,,Proč tě vždycky tak rozčílí, když mluvíme o existenci našeho prince?" zeptal se. ,,Nechápu o ČEM diskutujete. ON existuje," řekl jsem. ,,Jak to víš, ty jsi ho viděl?" zeptal se. ,,Řeknu ti své největší tajemství. Nesmíš to nikomu říct. Ví to jen Hanča, trenér, vedení IBU a rodina," řekl jsem. ,,Slibuju," řekl. Nadechl jsem se. Teď nebo nikdy. ,,Já jsem ten princ," vymáčkl jsem že sebe. ,,Cože?" poklesla mu čelist. ,,Jo," řekl jsem. ,,Že si děláš srandu?" zeptal se. ,,Myslím to vážně, na to že se Henrik Erik I. Charlesen jmenuji," řekl jsem. ,,Fajn, nemám důvod ti nevěřit," řekl a objal mě. ,,Nezlobíš se na mě, že jsem ti to neřekl?" zeptal se. ,,Ne, od toho jsou nejlepší kamarádi. Aby si všechno říkali a když si něco neřeknou, tak aby si odpustili," řekl a usmál se. ,,Díky," řekl jsem. ,,Alespoň vím, proč pořád studuješ Politiku a Ekonomiku," řekl a ukázal na moje knihy. ,,Jo," řekl jsem. ,,Mám se před tebou klanět? Vykat ti nebo ti říkat Vaše Výsosti?" zeptal se. ,,Prosím, nic z toho. Je to hrůza. Doma mi to stačí. Jeslti něco udělás tak to si rovnou můžu vzít na hlavu korunu. Víš jak dlouho trvá oběhnout celé služebnictvo a všechny ministry, aby mi neříkali Vaše Výsosti a tykali?" zeptal se. ,,Asi hodně," řekl. ,,Jste v pohodě?" do pokoje nakoukla Hanča. ,,Jo," řekli jsme. Hanča se mezi nás posadila. ,,Tak pojďte na večeři," řekla, tak jsme šli.

Ahoj
Chtěla jsem knihu trochu oživit, tak jsem udělala jednu kapitolu z pohledu Henrika. Další také udělám z jeho pohledu a pak to bude zase normálně.

Biatlonový princKde žijí příběhy. Začni objevovat