Dneska jedou stíhací závod. Budu s Henrikem a ještě jedním trenérem na střelnici. Vážně mě zajímá, jak to tam chodí. ,,Díky, že mě tu bereš," řekla jsem, když jsme stáli u trenéra, který se usmíval. Kluci už měli před sebou jen poslední střelbu. ,,Nemáš zač," řekl a políbil mě. ,,Večer tě vezmu do restaurace, chci ti něco moc důležitého říct," řekl. ,,Ok, těším se," řekla jsem.
První je Sturla!!!! Druhý Emilien a třetí Johannes. Všem jsem pogratulovala. ,,To vám budu muset něco upéct," řekla jsem. ,,Vždyť budeme tlustí," řekl Tarjei. ,,Ale vy si to zasloužíte," řekla jsem.
Běžela jsem do hotelu a udělala jsem vánočku (i když vánoce jsou až za dlouho což jsou dva týdny). Zaslouží si to!
Povedla se, jen jsem ji trochu připekla, no nevadí, stejně se do ní všichni pustili a hlavně Henrik to vzal útokem. ,,Mňam, to je nejlepší vánočka, kterou jsem kdy jedl," řekli Quentin a Sturla. ,,Díky, vánočka je lehká," řekla jsem. ,,Asi pro tebe, Já to jednou zkoušel a neptejte se, jak to dopadlo," řekl Dale. ,,Tak ok Jak to dopadlo?" zeptal se Johannes Bø. ,,Hele, říkal jsem ať se neptáte!" řekl Dale. ,,Ale nás to zajímá," řekl Tarjei. Sedla jsem si vedle Henrika a Sturly. ,,No tak jsem pekl, ale nedal jsem tam droždí, takže to nevykynulo. Potom jsem to dal péct a ono se to spálili a bylo to černé jako uhel," řekl Dále a všichni se smáli. ,, Můj taťka jednou nedal do bábovky kypřící prášek," řekla Tiril, která právě vešla do jídelny. Šla jsem za Tiril, Ingrid a Marte do jejich pokoje, se jich zeptat, jestli nemají něco hezkého na oblečení. ,,Jdu někam s Henrikem, nemáte něco hezkého na oblečení? Já nic nemám," řekla jsem. ,,Jo, určitě se tu něco nejde," řekla Tiril a všechny začaly něco hledat.
Tiril na mě hodila tento svetr.
Rychle jsem zaběhla do pokoje, ve kterém spím a vzala si boty.
Když jsem přišla, Ingrid mi do náruče hodila šedé teplé legíny a takovouto šedou sukni
,,Holky, mám jen takový, malý problém," řekla jsem, ,,Já nemám bundu." ,,Cože a v čem jako chodíš ven?" zeptala se Marte. ,,No v Henrikově modro-zelené bundě," řekla jsem. ,,Vem si moje starou," řekla Marte a hodila mi bundu.
Šla jsem se převléct a potom jsem šla před hotel. ,,Čau Henriku!" pozdravila jsem. ,,Ahoj Hani," řekl. Potom jsme si povídali o tom, co máme rádi atd. Máme toho hodně společného. Došli jsme do restaurace a tam jsme si objednali jídlo. ,,Co důležitého jsi mi chtěl říct?" zeptala jsem se. ,,Já jsem," začal, ale nedořekl, protože nám číšník přinesl jídlo. ,,Já jsem Norský korunní princ," řekla a bylo vidět, že se mu ulevilo. ,,Kolik lidí to ví?" zeptala jsem se. ,,Ty a trenéři. Rodiče mi říkali, že dokud nebudu vládnout, můžu si dělat co chci," řekl. ,,Aha," řekla jsem. ,,Vadí ti, že jsem ti to neřekl hned na začátku, když jsem tě potkal?" zeptal se. ,,Podle mě, by se kvůli princům a princeznám nemělo dělat žádné velké halo," řekla jsem. ,,Jsem rád, že ti to nevadí," řekl a objal mě, ,,Chceš k nám přijet na Vánoce? Na štědrý den budu doma a potom budu běžkovat. I ostatní, můžeš přijet," řekl. ,,Super, přijedu, stejně na štědrý den nebývam s rodinou," řekla jsem. ,,Běžkovala jsi někdy?" zeptal se. ,,Ne," řekla jsem. ,,Tak tě to o vánocích naučím," řekl.
ČTEŠ
Biatlonový princ
FanfictionHana Nováková je nalezenec. Její pěstouni ji našli na dovolené ve Švédsku. Celý život žijev Česku a miluje biatlon. Sport ji moc nejde. Chce najít své pravé rodiče a taky svou první pravou lásku. Rozhodla se jet na biatlonové závody do NMNM. Chce si...