Takže takový je

1.8K 83 2
                                    

"Můj příběh uličníka začal když jsem zjistil že mám talent na zpěv. Taky hraju na kytaru. S kámošema jsme založili kapelu. Začali jsne být slavní a hlevně ožralí a zhulení. Dělali jsme různé voloviny a krádeže. Taky mejdany. Až to zašlo daleko a zatkli nás. Kluky odvezli někam pryč no a mě sem." Podívali jsme se na sebe a usmáli se. Měl pěkný úsměv ale já jsem vlk samotář takže nic nebude. "No... Já už půjdu." Řekla jsem a slezla z pásu. "Počkej!" Křikl na mě. Otočila jsem se. "Kdy tě zase uvidím?" Zeptal se. "Dřív než si myslíš." S těmito slovy jsem odešla a šla na pokoj. Móna si zrovna prohlížela časopisi. "Ááá už jsi zpět?" Přivýtala mě. "Jaký to bylo?" Vyptávala se. "Jó, bylo to fajn. Usmála jsem se. O tom klukovi jsem ji radši nic neříkala.

Když pauza skončila a já jsem zjistila co budeme dělat, strnula jsem. Ve velké místnosti jsme se všichni sešli. Hlásili vždy holku a kluka kteří budou tvořit pár. "Klára Petrstnová a Billie Armstrong." Zaslechla jsem. Proboha to je zase kdo? Určitě nějaký trapák. Zůstala jsem stát. Najednou se ke mě blížil ten kluk z posilky. "Ahoj nevíš kdo je Klára Petrstnová? To bude asi nula, když má takové jméno že? Smál se. A dost! Urážet mě nebude! Jdu pryč! "Třeba za to nemůže! Dali jí to ti nejhorší rodiče na světě. Ale to už je jedno!" Vážně jsem se naštlvala a snažila jsem se nakřičet. Hlasitě polkl. "Omlouvám se Kláro. Já nevěděl." Začal se chovat jako neviňátko. Šla jsem do pokoje. On na mě volal ale já jsem neodpovídala. Když jsem byla u dveří všimla jsem si že zamnou běží. Rychle jsem vešla a zabouchla dveře. Sedla jsem si na postel. Klepání. "Omlouvám se ti." Ozvalo se. "Běž odkud si přišel. Běž zpátky kam patříš." Křikla jsem. "Narážíš na mou minulost?" Zamyslela jsem se. "Ne? Co myslíš?" Nechápala jsem. "Jednu věc jsem ti neřekl." Přiznal se. Zvedla jsem se z postele a šla ke dveřím. Otevřela jsem dveře a on tam smutně stál. Chytla jsem ho za ruku. Vedla jsem ho přes pokoj k mojí posteli. Sedli jsme si. "Víš... Od malička jsem byl v děcáku. Dokud si mě v 6 nevzal nějaký mladý pár." Začal si kousat rty.
"To je mi líto, a nekousej si ty rty." Podíval se na mě a já na něho. Přiblížili jsme se až se naše rty dotkly. Začali jsme se vášnivě líbat. Začali jsme se ošahávat a on mi sundával tričko.

Tady máte další díl. Doufám že se bude líbit. :)
Díky že čtete. ;)

Why not?Kde žijí příběhy. Začni objevovat