Šach! Mat!

794 49 0
                                    

Dneska mě mooooc těšíte! :3
Díky za 870 zhlédnutí! :)
Takže jsem se rozhodla napsat další díl.

Byli jsme opět nahnáni do společenského sálu. Byly tam už nachystané stoly a židle. Stoupli jsme si k nim a zjistili co na stolech je. Byly tam různé hry. Dáma, šachy, Člověče nezlob se a mlýnek. Někdo ze zadu zabučel. Začali jsme se smát. "Tak dost!" Zařval dozorce. Utichli jsme. Rozdělíte se na 4 skupiny. Každá skupina bude mít jednu hru. Mě šla dáma. Tak jsem si stoupla k dvěma stolkům s dámou. Překvapilo mě když Móna šla na člověče a Billie na šachy. Přibylo ke mě ještě pár lidí ani jsem je nevnímala. Zasedla jsem ke stolu a čekala kdo si přisedne. Nemusela jsem čekat dlouho. Naproti mě už seděl s úsměvem od ucha k uchu Majk. Povzdechla jsem si. "Co se děje puso?" Zeptal se. Pohla jsem s figurkou. "Jsi na tahu." Oznámila jsem mu. Pousmál se a taky pohl svou figurkou.
Po pár minutách byly hry v plném proudu. Udělala jsem zapeklitý tah a ušklíbla se. "Cha!"
Chvíli přemýšlel a pak posunul krále o tři pole. "Chyba!" Vykřikla jsem a udělala dvojskok.
Výhra! Majk byl poražen. Na řadu přišla jiná dvojce a my jsme si šli prohlédnout tabulku výsledků. "Příště hraju s Amandou." Řekla jsem s úsměvem. Sedly jsme si na lávky a čekali než na nás přijde řada. "Jak se máš?" Zeptal se mě. "Porazila jsem tě! Jak se asi můžu mít?" Zasmáli jsme se. "A ty?" Zeptala jsem se na oplátku. "Jsem s tebou. Takže je mi fajn." Usmál se na mě. Já jsem mu úsměv oplatila. Dal mi ruku na pravou nohu kterou jsem měla přehozenou přes levou. Znejistila jsem. Začal mi povídat o tom jak jsem pro něho důležitá. Usmívala jsem se a jen pokyvovala hlavou. Očima jsem hledala Billiho. Stál u jednoho ze stolků a pozoroval šachový souboj. Posunul pohled a podíval se na mě. Cukla jsem sebou.
"Už musím jít. Potřebuji na záchod." Stoupla jsem si a odešla.

Umyla jsem si ruce a vyšla ze záchodu. Ruce jsem si utírala do kalhot a nevnímala cestu. Do někoho jsem zase narazila. "Jau!" Vypískla jsem a chytla se za čelo. Pohlédla jsem nahoru a tam stál smějící se kluk. "Promiň." Omluvil se mi.

Why not?Kde žijí příběhy. Začni objevovat